Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 211,83 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o osobní kreditní kartě reg. č. , hodnota, , na základě které se zavázala vydat žalovanému kreditní kartu a poskytnout mu úvěr ke kreditní kartě. Žalovaný se zavázal úvěr splatit a hradit úroky z úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu ke kreditní kartě. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Podmínky k osobním kreditním kartám, Oznámení a Sazebník. Sjednaná výše úvěru činila 20 000 Kč, přičemž se jednalo o nezajištěný úvěr poskytnutý na dobu neurčitou. Aktuální výše úrokové sazby činí 21,90 % ročně. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, nesplnil svou povinnost splácet úvěr řádně a včas. Žalobkyně dopisem ze dne , datum, oznámila žalovanému odstoupení od smlouvy, splatnost pohledávky nastala ke dni 24. 9. 2025. Žalovaná částka 22 211,83 Kč zahrnuje vyčerpanou jistinu úvěru a poplatky ve výši 2 213,91 Kč (po částečné úhradě poplatků ve výši 26,09 Kč). Žalobkyně kromě dlužné částky rovněž požaduje úrokové příslušenství tvořené jak kapitalizovanými úroky, tak i úroky v obecně procentuálně vymezené výši (do zaplacení).2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (podle § 173 odst. 1 o.s.ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Elektronický platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o.s.ř. (ve spojení s § 174a odst. 3 o.s.ř.).3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále též „o. s. ř.”), a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci.4. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o osobní kreditní kartě reg. č. , hodnota, , na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě až do výše 20 000 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy měly být Všeobecné obchodní podmínky, Podmínky k osobním kreditním kartám, Oznámení a Sazebník. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet společně s úroky prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu ke kreditní kartě. Ke smlouvě byl vyhotoven Dodatek ze dne , datum, (o vydání další kreditní karty). Oznámením žalobkyně ze dne , datum, byly stanoveny úrokové sazby vkladů a úvěrů (ke sjednané kreditní kartě , Anonymizováno, činila úroková sazba 21,90 % ročně). Dle výpisu činí dlužná jistina 19 997,92 Kč, kapitalizovaný úrok 2 643,19 Kč, pokuta z prodlení pak 232,92 Kč. Výpisem z účtu ke kreditní kartě ze dne 24. 9. 2025 byl žalovaný informován o splatnosti všech závazků. Žalobkyně zaslala dne 10. 9. 2025 žalovanému dopis, ve kterém mu oznámila, že odstupuje od smlouvy o osobní kreditní kartě. Žalovaný byl předžalobní upomínkou ze dne 3. 10. 2025 vyzván k úhradě dlužné částky, byl upozorněn na možné soudní řízení. Zaslání upomínky bylo doloženo podacím archem pošty.5. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle následujících zákonných ustanovení.6. Podle § 269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále též obch. zák.), účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.7. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. V posuzovaném případě soud uzavírá, že mezi žalobkyní a žalovaným byl uzavřen platný závazkový vztah, který je hodnocen jako smlouva smíšená, jejíž součástí je mj. též smluvní závazek o úvěru (§ 497 a násl. obch.zák.). Žalovaný má v tomto závazku postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné písemně uzavřené smlouvě, ve všeobecných obchodních podmínkách, na něž smlouva odkazuje, a vedle zákonných ustanovení shora citovaných předpisů, dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 52 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném k datu uzavření smlouvy, která regulují spotřebitelské smlouvy. Z hlediska obsahu závazku soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatný pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Z prokázaného průběhu závazkového vztahu je patrno, že byly splněny podmínky pro tzv. zesplatnění, tedy žalobkyně se důvodně domáhala zaplacení celého zůstatku úvěru, neboť žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení činěn sporným. Žalobkyně také důvodně požadovala coby příslušenství zákonné úroky z prodlení a obchodní úroky (obojí jak v kapitalizované tak i obecně procentuálně vymezené výši).9. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění z titulu shora vymezené smlouvy.10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 889 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši celkem 1 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále 300 Kč režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 315 Kč, celkem tedy 2 704 Kč.11. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. třídenní na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody k jejímu prodloužení.