11 C 175/2025-22 – Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 1. 12. 2025 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 48 442,10 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku dne 31. 1. 2025 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr s možností postupného čerpání do výše 61 800 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr společně s úrokem 0,883 % p.d., poplatkem za poskytnutí úvěru 1,99 % z čerpané částky a poplatkem za službu „, Anonymizováno, “ 165 Kč vrátit ve splátkách počínaje první splátkou dne 2. 3. 2024 s tím, že konec kreditového rámce měl nastat 25. 7. 2026. Před poskytnutím úvěru žalobkyně v rámci posuzování úvěruschopnosti zjistila počet členů domácnosti žalovaného, kolik z nich má příjem, měsíční příjmy žalovaného a jeho pravidelné výdaje, dále zjistila, že žalovaný není registrován v registru exekucí, v insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů a do dalších registrů, například katastrálního rejstříku a rejstříku politicky aktivních osob. Žalobkyně žalovanému poskytla převodem na jeho účet č. , č. účtu, dne 31. 1. 2025 úvěr v celkové výši 23 000 Kč, žalovaný se však dostal do prodlení se splácením tohoto dluhu, což žalobkyni vedlo k tomu, že Smlouvu vypověděla ke dni 2. 6. 2025. Ke dni sepsání žaloby činila pohledávka žalobkyně za žalovaným 48 442,10 Kč a byla tvořena- jistinou 22 999,96Kč;- poplatkem za vyplacení úvěru 457,70 Kč;- smluvním úrokem 24 209,03 Kč;- poplatkem za službu „, Anonymizováno, “ 165 Kč a- smluvní pokutou ve výši 0,1 % p.d. ze zůstatku jistiny úvěru za dobu od 3. 3. 2025 do 1. 6. 2025, což žalobkyně vyčíslila na částku 610,41 Kč.Dlužnou částku však žalovaný neuhradil ani poté co mu byla zaslána předžalobní upomínka ze dne 17. 10. 2025. K jednání dne 12. 5. 2026 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila.2. Žalovaný se k žalobě do dnešního dne nevyjádřil, ač fikce jejího doručení do domovní schránky na adrese evidované v ISZR jako adresa trvalého pobytu žalovaného nastala již dne 27. 3. 2026 (doručenka čl. 12v). mu byla doručena do vlastních rukou již dne 11. 8. 2025 (doručenka čl. 25v). K jednání dne 12. 5. 2026 se nedostavil, ač mu bylo předvolání k tomuto jednání doručeno společně se žalobou.3. Soud proto věc projednal a rozhodl bez účasti žalobkyně a žalovaného, přičemž při svém rozhodování vycházel z následujících důkazů, z nichž zjistil:- z výpisu o posouzení úvěruschopnosti, že žalobkyně o žalovaném zjistila, že žije v dvojčlenné domácnosti, avšak pouze jeden z domácnosti hospodaří s příjmem, na jiné půjčky splácí částku 5 000 Kč, jeho měsíční výdaje na bydlení činí 0 Kč (o charakteru bydlení, zda nájemní, nebo vlastnické, zde nebylo uvedeno ničeho), jeho další nezbytné výdaje činí 0 Kč, zbytné výdaje činí 0 Kč a jeho čistý ověřený měsíční příjem činil 58 604 Kč (o typu příjmu, zda ze zaměstnání, důchodu či dávek, zde nebylo uvedeno ničeho, přičemž žalovaný sám uváděl pouze částku 32 000 Kč). Ostatní zde uvedené údaje vznikly dopočtem. Jednalo se však o interní dokument žalobkyně s pochybnou důkazní hodnotou.- z obsahu e-mailové zprávy ze dne 2. 6. 2025, že žalobkyně vyhotovila zprávu, v níž žalovaného upozorňovala na prodlení s úhradou jeho závazků vůči žalobkyni v délce 92 dní. Nicméně nebylo prokázáno, že by tato e-mailová zpráva byla žalovanému skutečně odeslána, či dokonce doručena.- z předžalobní výzvy ze dne 8. 10. 2025 ve spojení s podacím lístkem, že žalobkyně zastoupena právní zástupkyní vyzvala žalovaného k úhradě částky 49 733,85 Kč s odkazem na jeho dluh ze Smlouvy. Nebylo však prokázáno, že by tato předžalobní výzva byla žalovanému skutečně doručena.- z potvrzení , právnická osoba, ze dne 19. 3. 2026 (čl. 13 a násl.), že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný a že na tento účet byla připsána dne 31. 1. 2025 platba ve výši 23 000 Kč z účtu č. , č. účtu, vedeného pro žalobkyni.4. Z dalších žalobkyní předložených důkazů, a to- z „informace pro spotřebitele“, „souhlas se zpracováním osobních údajů“, „předpis denních splátek“, informace o zprostředkovateli a „údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, které žalobkyně bůhvíproč předložila dvakrát, dále z „autorizace ověření totožnosti“, „přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“, „bankID výpis“, „identifikované příjmy“, „obecné principy posuzování a filozofie Společnost“, soud žádné rozhodné skutečnosti nezjistil, protože se jednalo o interní dokumenty žalobkyně bez důkazní hodnoty.- „smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ a „všeobecné obchodní podmínky“ soud žádné rozhodné skutečnosti nezjistil, protože smlouva nebyla podepsána žalovaným a nebylo prokázáno, že by právě toto právní jednání (se zde zachyceným obsahem) žalovaný učinil.5. Závěr, který soud provedeným dokazováním o skutkovém stavu učinil, je následující: Dne 31. 1. 2025 byla na účet číslo , č. účtu, , jehož majitelem byl žalovaný, převedena částka 23 000 Kč z účtu žalobkyně, zatímco nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný z této částky žalobkyni cokoli vrátil. Předžalobní výzva ze dne 8. 10. 2025 byla žalovanému zaslána dne 10. 10. 2025 na adresu , adresa, , nicméně doručení této výzvy prokázáno nebylo, tudíž nebylo možno ani vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako o. z.), ve znění pozdějších právních předpisů (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že „Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“).6. Naopak skutková tvrzení žalobkyně ohledně toho, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace na dálku Smlouvu s jí vylíčeným obsahem a že před jejím uzavřením řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, prokázáno nebylo, když žalobkyně k prokázání této skutečnosti přiložila pouze listiny, které vyhotovila sama, bez důkazní hodnoty. Protože se žalobkyně k soudnímu jednání nedostavila, nemohla být soudem vyzvána podle ust. § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.s.ř.) k označení důkazů k prokázání svých skutkových tvrzení, případně nemohla nastat fikce nespornosti jeho skutkových tvrzení dle ust. § 153b odst. 1 o.s.ř. Nemohla být ani soudem upozorněna na možnost jiného právního posouzení dle ust. § 118a odst. 2 o.s.ř.7. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.8. Podle ust. § 2991 o. z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl splatný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Na skutkový stav popsaný výše, kdy zejména nebylo prokázáno tvrzené uzavření Smlouvy, soud aplikoval zejména výše uvedené právní normy a dospěl k závěru, že smluvní vztah mezi účastníky je třeba posoudit po právní stránce podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně žalované ve smyslu cit. ust. § 2991 odst. 2 o. z. plnila bez právního důvodu částku 23 000 Kč, tudíž žalovaný je dle cit. § 2993 věta prvá o.z. povinen tuto částku vydat, což však dle tvrzení žalobkyně do dnešního dne neučinil. Bylo tak na žalovaném, aby případně tvrdil a prokazoval, že předmětnou částku, nebo alespoň její část, uhradil, což však žalovaný při tomto řízení neučinil. Pohledávka se ve smyslu cit. ust. § 1958 odst. 2 o.z.