111 C 2/2026-60 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou - návrhem na vydání platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 20. 1. 2026 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částek specifikovaných v enunciátu tohoto rozsudku. Tvrdila, že po předchozím ověření úvěruschopnosti žalovaného zahrnující i lustrum v databázích SOLUS, NRKI, insolvenční rejstřík a dále z dokladů o příjmech a (blíže nespecifikovaného) prohlášení žalovaného s žalovaným uzavřela dne 30. 4. 2025 s žalovaným Smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jako Smlouva o úvěru), a to za pomoci prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaný Smlouvu o úvěru podepsal doplněním jedinečného kódu, který mu byl poskytnut žalobkyní. Na základě Smlouvy o úvěru žalobkyně žalovanému dne 2. 5. 2025 poskytla úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se tento úvěr spolu s úrokovou sazbou 73,37 % p.a. zavázal splatit formou 48 měsíčních splátek á 6 490 Kč splatných vždy k 19. dni v měsíci, počínaje první splátkou splatnou dne 19. 6. 2025. Žalovaný však žalobkyni nezaplatil ničeho. Za prodlení v délce více jak 30 dnů s úhradou 1. a 2. splátky žalobkyně po žalovaném požaduje podle odst. 6.1. Smlouvy o úvěru smluvní pokutu 2 x 499 Kč = 998 Kč. Dále po něm požaduje podle odst. 6.2. Smlouvy o úvěru náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč, když k této částce žalobkyně dospěla tak že po žalovaném požaduje částku 200 Kč za každou splátku, s níž byl žalovaný v prodlení delším jak 15 dnů. K částce 200 Kč pak dospěla tak, že sečetla jednotkové náklady na mzdu svých zaměstnanců, na provoz call centra, na provize vymáhací společnosti atd. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátky splatné 19. 6. 2025 delším než 65 dnů došlo podle odst. 6.3. Smlouvy o úvěru k zesplatnění úvěru k datu 24. 8. 2025. Podle odst. 6.4. Smlouvy o úvěru se celá nesplacená jistina a úroky staly novou jistinou, jejíž výše činila 118 271,73 Kč, kterou žalovaný nezaplatil. Žalobkyni tak podle odst. 6.5. Smlouvy o úvěru vznikl nárok na smluvní pokutu 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení, tedy od 26. 8. 2025 do zaplacení. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení tzv. „nové jistiny“ 118 271,73 Kč, smluvní pokuty 998 Kč, náhrady nákladů 400 Kč, smluvní pokutu 0,1 % p.d. z dlužné nové jistiny, kterou žalobkyně požaduje pouze za dobu do sepisu žaloby, což činí 17 385,69 Kč, úrok z původní jistiny úvěru 100 000 Kč ve výši 73,37 % p.a. za prvních 90 dnů prodlení a úrok 12 % za dobu od 91. dne prodlení do zaplacení, nejdéle však do doby, kdy tento úrok dosáhne částky 373 824 Kč. Tyto částky žalovaný žalobkyni přes zaslání předžalobní upomínky nezaplatil. Při jednání dne 28. 4. 2026 na své žalobě setrvala.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač fikce jejího doručení na adresu evidovanou v ISZR jako adresa trvalého pobytu žalovaného nastala již dne 16. 3. 2026 (obálka čl. 49 ve spojení se sdělením pro vyvěšení čl. 51. K jednání dne 28. 4. 2026 se nedostavil, ač fikce doručení předvolání k tomuto jednání nastala společně s fikcí doručení žaloby.3. Soud ve věci provedl následující důkazy, z nichž zjistil:- ze smlouvy o , Anonymizováno, (čl. 24-25), že , Anonymizováno, se dne 23. 7. 2024 zavázala pro žalovaného zřídit a vést účet č. , č. účtu, .- z potvrzení o provedení transakce (čl. 19-21), že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne 3. 1. 2025 připsána , podezřelý výraz, za dobu od 1. 12. 2024 do 31. 12. 2024 ve výši 18 821 Kč, dne 20. 1. 2025 , podezřelý výraz, za období od 1. 1. 2025 do 13. 1. 2025 ve výši 8 452 Kč a dne 10. 2. 2025 , Anonymizováno, ve výši 17 272 Kč.- z výzev k zaplacení ze dne 21. 7. 2025 (čl. 32) a 19. 8. 2025 (čl. 31), že žalobkyně žalovaného upomínala o úhradu dlužných splátek a upozorňovala na možnost zesplatnění celého úvěru.- z dodejky ze dne 6. 5. 2025 (čl. 33), že žalobkyně tohoto dne žalovanému doručila blíže neurčenou listinu.- z oznámení ze dne 24. 8. 2025 (čl. 34), že žalobkyně žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru.- z výpisu z registru SOLUS (čl. 15) a NRKI (čl. 42), že žalobkyně dne 30. 4. 2025 lustrovala žalovaného v těchto databázích, přičemž z databáze NRKI vyplývalo, že žalovaný již k tomuto dni oslovil sedm finančních institucí s žádostí o úvěr, dlužil již částku 60 773 Kč a měl dluh po splatnosti 10 073 Kč.- z kopie OP žalovaného (čl. 22-23), že žalobkyně disponuje kopií občanského průkazu žalovaného a že žalovaný je rozvedený.- z hodnocení klienta (čl. 26), že žalobkyně v rámci ověřování úvěruschopnosti žalovaného zjistila, že je zaměstnancem a jeho příjem činí 27 300 Kč měsíčně, avšak nezjistila, zda lze očekávat, že tento příjem bude mít po celou dobu trvání úvěrového vztahu. Dále zjistila, že žalovaný je rozvedený a žije bez partnerky, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti , adresa, , jím uváděný příjem činí 27 300 Kč měsíčně, jeho výdaje činí 9 994 Kč (4 860 Kč životní minimum, 4 934 Kč náklady na bydlení a 200 Kč ostatní náklady), avšak nic bližšího (např. zda má děti) nezjistila.- ze sdělení , Anonymizováno, (čl. 48), že majitelem účtu , č. účtu, je žalovaný a že na tento účet byla dne 2. 5. 2025 připsána částka 100 000 Kč z účtu č. , č. účtu, s poznámkou „, Anonymizováno, “.- z předžalobní výzvy ze dne 29. 12. 2025 (čl. 36) ve spojení s poštovním podacím archem (čl. 14), že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky ze Smlouvy o úvěru, kterou vyčíslila na 119 669 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou, nicméně nebylo prokázáno, že by tato předžalobní výzva byla žalovanému skutečně doručena.4. Oproti tomu z dalších žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci. Pokud se týká- listiny označené jako Smlouva o úvěru č. , hodnota, a datované 30. 4. 2025 (čl. 39), a dále dodatku č. 1 k této smlouvě (čl. 11), tyto neobsahovaly podpis žalovaného, tudíž soud z nich nemohl mít za ověřené, že právě zde zachycené právní jednání (Smlouvu o úvěru ve znění dodatku s tímto obsahem) žalobkyně se žalovaným učinili.- z oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru (čl. 37), že žalobkyně vyhotovila dokument, kterým žalovanému oznámila, že návrh na uzavření Smlouvy o úvěru ve znění dodatku č. 1 akceptovala, přičemž uvedla základní parametry úvěru. Nebylo však prokázáno, že by právě tuto listinu žalobkyně žalovanému předala.- ze splátkového kalendáře (čl. 38), že žalobkyně vyhotovila listinu obsahující termíny všech 48 splátek á 6 490 Kč, které měl žalovaný žalobkyni zaplatit.5. Pokud se týká ostatních listin - předsmluvního formuláře (čl. 27 a násl.), karty klienta (čl. 35), výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu (čl. 13), doklad o vyplacení úvěru (čl. 16), prohlášení klienta (čl. 17), soud z nich nezjistil další rozhodné skutečnosti významné pro zjištění skutkového stavu, proto je blíže neuvádí ani nehodnotí. Pokud se týká listiny označené jako „Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A)“ (čl. 10), nejednalo se o důkaz jako takový, ale pouze o obecné skutkové tvrzení žalobkyně popisující její postup při uzavírání smluv, bez konkrétních údajů o projednávané věci. Pokud se týká dalších listin – „Základní informace o klientovi“ (čl. 7), „Důkaz o odeslání 1,- Kč“ (čl. 7v), „Zaslaná SMS (čl. 8), Důkaz o přijaté SMS (čl. 8v) jednalo se o žalobkyní vyhotovené listiny, nijak nepodepsané žalovaným, bez důkazní hodnoty.6. Závěr, který soud provedeným dokazováním o skutkovém stavu učinil, je následující: Dne 2. 5. 2025 byla na účet žalovaného číslo , č. účtu, převedena částka 100 000 Kč z účtu žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že o žalovaném zjistila, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr s příjmem 27 300 Kč, jeho výdaje činí 4 860 Kč (životní minimum), náklady na bydlení 4 934 Kč a ostatní náklady 200 Kč, je rozvedený a žije bez partnerky, nicméně tyto údaje nijak neprokazovala. Z předloženého výpisu žalovaného z NRKI naopak vyplývalo, že žalovaný již oslovil sedm finančních institucí s žádostí o úvěr, již dluží částku 60 773 Kč, z toho po splatnosti 10 073 Kč. Na úhradu dluhu vůči žalobkyni žalovaný nezaplatil ničeho. Žalobkyně poté vyhotovila několik výzev k úhradě, aniž by bylo prokázáno, že tyto listiny byly žalovanému doručeny. Předžalobní výzva ze dne 29. 12. 2025 byla žalovanému zaslána na adresu , adresa, , nicméně doručení této výzvy prokázáno nebylo, tudíž nebylo možno ani vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 občanského zákoníku (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že „Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“).7. Přes výzvu a poučení soudem dle § 118a odst. 3 o.s.ř. při jednání dne 28. 4. 2