117 C 18/2019-144 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 2. 8. 2019 domáhá proti žalovanému zaplacení částek uvedených ve výrocích I a II tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdí, že s žalovaným dne 1. 7. 2016 uzavřela smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání, konkrétně vymezeného prostoru v 1. nadzemním podlaží hotelu [jméno] – kavárny. Nájem byl ukončen ke dni 30. 6. 2017 výpovědí žalovaného. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný hradil nájemné sjednané ve výši 15 000 Kč měsíčně bez DPH, za první tři měsíce o 5 000 Kč nižní, a platbu za služby sjednanou ve výši 1.500 Kč měsíčně bez DPH nikoli k dohodnutému poslednímu dni v měsíci předem, ale opožděně. Z důvodu prodlení žalovaného s platbou nájemného a plateb za služby se žalobkyně domáhá zákonných úroků z prodlení (vždy od prvního dne daného měsíce) s platbou za nájem a služby za srpen 2016 ve výši 22,05 Kč, když tvrdí, že byla uhrazena až 10. 8. 2016, úroku z prodlení s platbou za září 2016 ve výši 35,26 Kč, když tvrdí, že byla uhrazena 16. 9. 2016, úroku z prodlení s platbou za říjen 2016 ve výši 69,47 Kč, když tvrdí, že byla uhrazena až 21. 10. 2016, úroku z prodlení s platbou za listopad 2016 ve výši 76,09 Kč, když tvrdí, že byla uhrazena až 23. 11. 2016, úroku z prodlení s platbou za prosinec 2016 ve výši 112,48 Kč, požadovaných za dobu od 1. 12. 2016 do 3. 1. 2017, úroku z prodlení s platbou nájemného a za služby za leden 2017 ve výši 109,17 Kč, požadovaných za dobu od 1. 1. 2017 do 2. 2. 2017, úroku z prodlení s platbou za únor 2017 ve výši 89,32 Kč, požadovaných za dobu od 1. 2. 2017 do 27. 2. 2017, úroku z prodlení s platbou za březen 2017 ve výši 79,40 Kč, požadovaných za dobu od 1. 3. 2017 do 24. 3. 2017, úroku z prodlení s platbou nájemného a za služby za duben 2017 ve výši 89,32 Kč, požadovaných za dobu od 1. 2. 2017 do 27. 4. 2017. 2. U nájemného a platby za služby za měsíc prosinec 2016 žalobkyně tvrdí, že fakticky bylo zaplaceno až 2. 2. 2017, za leden 2017 částečně 3. 1. a ve zbytku 13. 1. 2017, za březen 2017 27. 4. 2017, za duben 2017 24. 3. 2017. Pro účely penalizace, ať už smluvními pokutami nebo úroky z prodlení, však žalobkyně vyšla z termínu plateb uvedených v odstavci 1 tohoto odůvodnění. 3. Žalobkyně se dále domáhá smluvní pokuty za pozdní úhradu nájemného za měsíc květen 2017 ve výši 541 Kč a smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč za pozdní úhradu nájemného za měsíc červen 2017, když tvrdí, že mezi účastníky řízení byla smlouvou o nájmu dohodnuta smluvní pokuta ve výši 15 000 Kč pro případ prodlení s platbou nájemného delšího než 35 dnů. Žalobkyně tvrdí, že nájemné za měsíce květen 2017 bylo uhrazeno až dne 16. 6. 2017 a nájemné za měsíc červen 2017 až dne 24. 5. 2019, přičemž nájemné a služby za červen byly uhrazeny zápočtem ze dne 24. 5. 2019, když žalobkyně tuto pohledávku a pohledávku do částky 14 549 Kč na smluvní pokutě za prodlení s platbou nájemného za květen 2017 započetla vůči pohledávce žalovaného ve výši 31 274 Kč na náhradu nákladů řízení přiznaných rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. 12 C 244/2017-76. 4. Žalobkyně tvrdí, že smluvní pokuta za prodlení s platbou nájemného za měsíc květen 2017 byla žalovanému vyúčtována fakturou č. [rok] splatnou 19. 6. 2017 a smluvní pokuta za prodlení s platbou nájemného za červen 2017 byla vyúčtována fakturou č. [rok] splatnou 27. 5. 2019. Za pozdní úhradu faktury č. 2017 se žalobkyně domáhá zákonného úroku z prodlení do data 24. 5. 2019 ve výši 2 244,98 Kč a dále úroku z prodlení od 25. 7. 2019 do zaplacení. Za pozdní úhradu faktury č. [rok] se domáhá zákonného úroku z prodlení ve výši 191,88 Kč vyčísleného do data 24. 7. 2019 a zákonného úroku z prodlení od 25. 7. 2019 do zaplacení. 5. Žalobkyně se také domáhá smluvního úroku z prodlení ve výši 495 Kč za pozdní úhradu nájemného a služeb za měsíc květen 2017 a ve výši 30 960 Kč za pozdní úhradu nájemného a služeb za měsíc červen 2017. 6. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Potvrdil, že nájemné za měsíce červenec 2016 až listopad 2016 hradil v termínech uváděných žalobkyní. U nájemného a služeb za měsíc prosinec 2016 tvrdí, že bylo uhrazeno z kauce 15 000 Kč (pokud se tak nestalo, vznesl žalovaný v podání ze dne 5. 8. 2020 námitku započtení kauce (tvrdí, že škodu žalobkyni nezpůsobil) oproti žalovanému nároku), nájemné a služby za leden 2017 uhradil 3. 1. 2017 s doplatkem 13. 1. 2017 hotově, nájemné a služby za únor 2017 uhradil hotově 23. 2. 2017, nájemné a služby za březen 2017 hotově 24. 3. 2017, nájemné a služby za duben 2017 hotově dne 27. 4. 2017, nájemné a služby za květen 2017 hotově rovněž dne 27. 4. 2017, nájemné a služby za červen 2017 dne 15. 6. 2017 bankovním převodem. S ohledem na data plateb je podle názoru žalovaného nárok žalobkyně na smluvní pokutu i úroky z prodlení nedůvodný. Z uvedeného důvodu žalovaný popírá možnost zápočtu provedeného dne 24. 5. 2019. Pro případ, že by byl hypoteticky v nějakém rozsahu nárok žalobkyně shledán důvodným, vznesl žalovaný podáním ze dne 12. 12. 2019 (doručeném žalobkyni 6. 1. 2020) námitku započtení, kdy svou pohledávku na náklady řízení ve výši 31 274 Kč započetl oproti žalovanému nároku. Nadto žalovaný namítá, že smluvní pokuta a smluvní úroky z prodlení nebyly sjednány určitě a tedy platně, když není zřejmé, zda je jako výše jednoměsíčního nájmu, kterému se má rovnat smluvní pokuta, myšlena částka s DPH nebo bez DPH. S určitostí není ani možné stanovit, zda se má úrok počítat od 1. dne prodlení nebo od 36. dne prodlení. I pokud by hypoteticky smluvní pokuta byla určitá, pak je dle názoru žalovaného zcela zjevně nepřiměřeně vysoká, v rozporu s dobrými mravy a poctivým obchodním stykem, čtyřnásobně vyšší než maximální možná výše akceptovaná konstantní judikaturou. 7. Žalobkyně potvrdila, že byla složena kauce ve výši 15 000 Kč. Dle žalobkyně důvod pro vrácení kauce dosud není dán, protože žalovaný nepředal zařízení, které mu bylo při vzniku nájemního vztahu protokolárně předáno. S ohledem na uvedené nemohlo být nájemné za měsíc prosinec 2016 uhrazeno kaucí. Ostatně sám žalovaný při platbě dne 2. 2. 2017 platbu označil variabilním symbolem, který odpovídá číslu faktury za měsíc prosinec 2016. Protože žalobkyně započetla platbu z 3. 1. 2017 na úhradu nájemného za měsíc prosinec 2016, byla na úhradu nájemného za měsíc leden započtena platba žalovaného ze dne 2. 2. 2017. Platba žalovaného ze dne 24. 3. 2017 byla započtena na úhradu nájemného za březen 2017. Na úhradu nájemného za měsíc duben 2017 byla započtena platba ze dne 27. 4. 2017. Úhrada nájemného za květen 2017 byla provedena bezhotovostní platbou dne 16. 6. 2017 a samotným žalovaným byla označena variabilním symbolem odpovídajícím faktuře za květnové nájemné. Žalovaným předložené ručně psané pokladní doklady mající prokazovat platby nájemného jsou falzifikátem. Žalobkyně poukazuje na nesprávnost údajů v dokladech z 27. 4. 2017, kdy jako příjemce i plátce finanční částky je uvedena žalobkyně a jako platba za duben byla označena i platba dne 24.3.2017. Žalobkyně doklady zpochybňuje i poukazem na zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb a své vnitřní předpisy. Pokud by byly 27. 4. 2017 provedeny dvě platby, pak by platba označena č. 2017 byla bezdůvodným obohacením, které je promlčené. Vůči námitce započtení kauce vznesla žalobkyně námitku promlčení. 8. Ze smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 1. 7. 2016 mezi žalovaným jako nájemcem a žalobkyní jako pronajímatelkou. Předmět smlouvy byl stanoven jako nájem prostor v prvním nadzemním podlaží hotelu [jméno] – kavárna, místností [číslo] v prvním NP a místnost [anonymizováno] v prvním podlaží o celkové rozloze 99,26 m². Podle článku 2.5 smlouvy součástí pronájmu je rovněž zařízení uvedené v příloze [číslo] smlouvy. Podle článku 3.1 byla smlouva uzavřena na dobu 5 let od 1. 7. 2016. Podle článku 4.1 byla cena nájmu sjednána na 15 000 Kč bez DPH měsíčně. Služby spojené s užíváním prostor v částce 1 500 Kč bez DPH se žalovaný zavázal hradit žalobkyni současně s vyúčtováním nájemného. Za dobu od 1. 7. 2016 do 30. 9. 2016 bylo nájemné sníženo o částku 5 000 Kč měsíčně. Bodem 4.4 bylo dohodnuto, že k 15. dni v měsíci předcházejícímu nájemnímu období vystaví pronajímatel fakturu s 15 denní splatností s vyúčtováním nájemného a služeb. Pod bodem 4.7 smlouvy bylo ujednáno:„ Smluvní strany si podpisem této smlouvy sjednávají pro případ prodlení s platbou nájemného o dobu delší než 35 kalendářních dnů smluvní pokutu ve výši jednoho měsíčního nájemného a dále smluvní úrok z prodlení ve výši 0,3 % denně z aktuální výše jednoměsíčního nájemného…“. 9. Z výpovědi bylo zjištěno, že žalovaný podal výpověď z nájmu dle nájemní smlouvy uvedené v bodě 8 tohoto odůvodnění. Na výpovědi je uvedeno, že byla převzata žalobkyní dne 31. 3. 2017. 10. Z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 31. 1. 2019 č.j. 12 C 244/2017-76 bylo zjištěno, že tímto byla zamítnuta žaloba žalobkyně vedená proti žalovanému, kterou se žalobkyně domáhala určení, že výpověď smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání