12 C 43/2020-34 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se domáhala uložení ve výroku označených platebních povinností po žalovaném. Žalobkyně přitom v návrhu, respektive v žalobě (doplněné podáním ze dne [datum]) skutkově a právně tvrdila následující: 2. Dne [datum] [právnická osoba] (dále též„ předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce (dále též„ smlouva“) [číslo] v rámci níž byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 10.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaný zavázal uhradit částku 10.000 Kč (jistinu) společně s částkou 8.917 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za zápůjčku ve výši 1.789 Kč (úroková sazba ve výši 29 % ročně dle smlouvy), a z odměny za zpracování půjčky a doručení ve výši 2.720 Kč a nákladů za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 4.408 Kč (dále jen„ poplatek), a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč a poslední splátku ve výši 273 Kč do [datum]. Žalovaný celkem uhradil částku 5.321 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne [datum] [anonymizováno] [rok] Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně započetl finanční prostředky zaplacené žalovaným ve výši 4.800,14 Kč na jistinu a ve výši 520,86 Kč na souhrnný poplatek. Žalobkyně pak požaduje zaplacení částky 12.371,89 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 5.199,86 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 7.172,03 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 129,85 Kč (úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 5.199,86 Kč od [datum] do [datum]), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 482,54 Kč (zákonný úrok ve výši 8,05 % ročně z jistiny ve výši 17.302 Kč od [datum] do [datum]), úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5.199,86 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5.199,86 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradil. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o.s.ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobkyní, jimiž (v níže rozvedeném rozsahu) provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti: 5. Dne [datum] uzavřel [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které se se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit částku 10.000 Kč (jistinu) společně s částkou 8.917 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za půjčku ve výši 1.789 Kč (úroková sazba ve výši 29 % ročně dle čl. 4 smluvních podmínek), odměny za zpracování půjčky ve výši 2.720 Kč a nákladů za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4.408 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, kdy poslední splátka byla určena dnem [datum] [anonymizováno] [rok] ve výši 273 Kč. Žalovaný svým podpisem smlouvy o zápůjčce potvrdil, že částku 10.000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce jsou i Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Dle smlouvy činí roční úroková sazba 29 % ročně. Dle [číslo listu] má žalobkyně v případě nesplnění povinnosti žalovaného uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dle čl. 18 podmínek v případě prodlení žalovaného se účinnost smlouvy prodlužuje do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky (zjištěno ze smlouvy o půjčce včetně podmínek na [číslo listu]). 6. Dle přehledu plateb ke smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný splácel nepravidelně, dne [datum] uhradil 800 Kč, dne [datum] 4.521 Kč. Z toho částka ve výši 4.800,14 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny a částka 520,86 Kč byla započtena na částečnou úhradu poplatku. Na jistině tak zbývá k úhradě 5.199,66 Kč a poplatku 7.172,03 Kč. 7. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy bylo zjištěno, že na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným. 8. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem předchůdcem žalobkyně ze dne [datum]. Z poštovního podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že oznámení bylo zasláno žalovanému. 9. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek a výzva mu byla zaslána na adresu uvedenou [ulice a číslo], [obec] (zjištěno z kopie poštovního podacího lístku ze dne [datum] na [číslo listu]). 10. Z dokazování shora soud zjistil, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, a to dne [datum] smlouvu [číslo] v rámci níž byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 10.000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Ve smlouvě se pak žalovaný zavázal uhradit částku 10.000 Kč (jistinu) společně s částkou 8.917 Kč, která je složena z kapitalizovaného úroku za půjčku ve výši 1.789 Kč (úroková sazba ve výši 29 % ročně) a odměny za zpracování půjčky ve výši 2.720 Kč a nákladů za administrativní činnost a splácení výši 4.408 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč do [datum]. Žalovaný celkem uhradil částku 5.321 Kč, poslední splátka byla uhrazena dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně započetl finanční prostředky zaplacené žalovaným ve výši 4.800,14 Kč na jistinu a ve výši 520,86 Kč na souhrnný poplatek. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ničeho neuhradil. 11. Z hlediska právního posouzení věci v daném případě předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku. 12. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o.z„) přenechá-li zapůjčitel zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 13. Z ustanovení § 1970 o. z. vyplývá, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, m§že věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle ustanovení § 1810 o. z. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel. Podle ust. § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně. Podle § 1812 odst. 1 lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Podle odst. 2 téhož ustanovení k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Podle § 1813 jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Podle ustanovení § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 15. Česká republika je přímo vázána Směrnicí Rady 93/13/ ze dne 5. 4. 1993, která pro členské státy stanovila ve svém článku 3, co se rozumí nepřiměřenými podmínkami ve spotřebitelských smlouvách: 1. Smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je nepřiměřená, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran plynoucí ze smlouvy v neprospěch spotřebitele 2. Podmínka není sjednána individuálně, byla-li sepsána předem, a proto spotře