4 C 199/2021-60 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 63 895,05 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení z titulu dluhu žalovaného ze dvou smluv o zápůjčce. Žalobkyně svůj nárok č. 1 odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ [právnická osoba]“) uzavřela s žalovaným po posouzení jeho úvěruschopnosti dne 21. 12. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy [právnická osoba] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, žalovaný se zavázala částku 11 000 Kč vrátit a zaplatit úplatu 8 046 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 464 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 001 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 581 Kč. Celkovou částku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit ve 45 týdenních splátkách po 424 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 11. 2019 Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 27. 12. 2018. Žalovaný celkem uhradil částku 1 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení částky 17 253,05 Kč (dlužnou jistinu ve výši 10 000 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 7 253,05 Kč), kapitalizovaných úroků ve výši 3 326,94 Kč (úrok ve výši 29,00 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 11. 2019 do 18. 12. 2020), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 936,46 Kč (úrok ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 4. 1. 2019 do 18. 12. 2020), úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné částky ve výši 10 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Nárok č. 2 žalobkyně odůvodnila tím, že [právnická osoba] uzavřel s žalovaným po posouzení jeho úvěruschopnosti dne 4. 9. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě této smlouvy [právnická osoba] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, žalovaný se zavázala částku 30 000 Kč vrátit a zaplatit úplatu 28 994 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 9 888 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 189 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 917 Kč. Celkovou částku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v 24 měsíčních splátkách po 2 459 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 9. 2020 Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 21. 12. 2018. Žalovaný celkem uhradil částku 10 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s účinností ke dni 5. 1. 2021. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení částky 46 642 Kč (dlužnou jistinu ve výši 24 488,80 Kč a dlužnou část poplatku ve výši 22 153,20 Kč), kapitalizovaných úroků ve výši 2 071,34 Kč (úrok ve výši 29,00 % ročně z částky 24 488,80 Kč od 5. 9. 2020 do 18. 12. 2020), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 629,40 Kč (úrok ve výši 9,75 % ročně z částky 24 488,80 Kč od 21. 1. 2019 do 18. 12. 2020), úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 24 488,80 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné částky ve výši 24 488,80 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalobkyně dne 22. 9. 2021 doplnila své podání tak, že má za to, že [právnická osoba] s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě informací poskytnutých od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, když [právnická osoba] neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného ohledně svých příjmů a výdajů v zákaznické kartě. Žalobkyně následně dále uvedla, že žalovaný na nárok č. 1 celkem zaplatil částku 1 000 Kč, která byla použita na částečnou úhradu jistiny. Po započtení těchto plateb činila nesplacená jistina 10 000 Kč a nesplacený poplatek 7 253,05 Kč. Žalovaný poplatek ve výši 7 253,05 Kč se skládá z neuhrazené části sjednaného úroku ve výši 1 464 Kč, neuhrazené části poplatku za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 001,00 Kč a nesplacené části částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 788,05 Kč. Na nárok č. 2 žalovaný celkem zaplatil částku 10 000 Kč, přičemž částka 4 488,80 Kč byla použita na částečnou úhradu poplatku a částka 5 511,20 Kč byla použita na částečnou úhradu jistiny. Po započtení těchto plateb činila nesplacená jistina 24 488,80 Kč a nesplacený poplatek 22 153,20 Kč. Žalovaný poplatek ve výši 22 153,20 Kč se skládá z neuhrazené části sjednaného úroku ve výši 7 787,47 Kč, neuhrazené části poplatku za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 790,36 Kč a nesplacené částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 575,37 Kč. Žalobkyně svým podáním ze dne 30. 9. 2021 vzala žalobu částečně zpět co do částky ve výši 2 476,70 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení k 5. 1. 2021, kdy na nároku č. 1 vzala zpět kapitalizovaný zákonný úrok co do částky 426,62 Kč a nyní tak na kapitalizovaném zákonném úroku požaduje uhradit 1 509,84 Kč a na nároku č. 2 vzala zpět kapitalizovaný zákonný úrok co do částky 2 050,08 Kč a nyní tak na kapitalizovaném zákonném úroku požaduje uhradit 2 579,32 Kč, a soud v uvedeném rozsahu řízení částečně zastavil. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 5. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 7. Dle ustanovení § 2394 občanského zákoníku, bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. 8. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Dle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud se nejprve zabýval nárokem č. 1 žalobkyně: 12. Ze zákaznické karty ze dne 21. 12. 2018 vyplývá, že žalovaný požádal o poskytnutí zápůjčky ve výši 11 000 Kč, a sdělil, že žije s rodiči, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnaný u [název] [zaměstnavatele] jako prodejní asistent s čistým příjmem 19 950 Kč (údajně ověřeno z pracovní smlouvy a 2 výplatních pásek), žalovaný má výdaje na externí splátky ve vý