12 C 90/2021-38 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobce se podanou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 25. 6. 2021 doplněnou podáním ze dne 18. 10. 2021 domáhal po žalované zaplacení shora cit. částky s příslušenstvím z titulu nesplacené zápůjčky, neboť dle smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 27. 5. 2020 mezi žalobcem a žalovanou uzavřenou dálkovým způsobem žalobce dne 27. 5. 2020 poskytl žalované zápůjčku ve výši 7.000 Kč převodem na účet žalované č. [bankovní účet], a žalovaná se zavázala k úhradě zápůjčky ve výši 7.000 Kč a poplatku ve výši 2.275 Kč do 26. 6. 2020. Žalovaná zápůjčku řádně a včas nehradila, ke dni podání návrhu uhradila pouze 3.550 Kč, kdy tato částka byla započtena na smluvní pokutu a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Pohledávka ve výši 10.759 Kč je složena z nesplacené jistiny a poplatku ve výši 9.275 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.484 Kč. Prodlení počíná od 27. 6. 2020, neboť pohledávka se stala splatnou dne 26. 6. 2020. Žalobce po výzvě soudu žádné důkazy ohledně prověření úvěruschopnosti žalované nedoložil a uvedl, že smlouva bude zřejmě posouzena jako neplatná a nemá smysl, aby odpovídali i na další otázku ohledně poplatků, účelně vynaložených nákladů a smluvní pokuty a žádají vrátit bezdůvodné obohacení, tj. vše, co žalovaná dle smlouvy dostala. Žalovaná ani po předžalobní výzvě žalobce ničeho neuhradila. 2. Vzhledem k tomu, že byly splněny podmínky předvídané v ustanovení § 115a o.s.ř., soud k projednání této věci nenařizoval jednání, vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobcem, jimiž (v níže rozvedeném rozsahu) provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti. -) žalobce půjčil žalované dle smlouvy o zápůjčce ze dne 27. 5. 2020 částku ve výši 7.000 Kč (smlouva o zápůjčce ze dne 27. 5. 2020 včetně Všeobecných obchodních podmínek žalobce), a žalovaná se zavázala uhradit žalobci částku ve výši 7.000 Kč včetně poplatku ve výši 2.275 Kč, celkem tedy 9.275 Kč do 26. 6. 2020; pro případ prodlení se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a dále poplatek za upomínku k úhradě ve výši 500 Kč za výzvu (smlouva o zápůjčce č. l. 9-10 a Všeobecné obchodní podmínky žalobce č. l. 11-14 spisu). -) z potvrzení o provedené platbě žalobce vydaného [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalované byla zaslána na její účet č. [bankovní účet] dne 27. 5. 2020 částka ve výši 7.000 Kč. -) ze sdělení [právnická osoba] ze dne 14. 10. 2021 bylo zjištěno, že majitelem účtu [číslo] je žalovaná a na tomto účtu je evidována platba ze dne 27. 5. 2020 ve výši 7.000 Kč od [název] [žalobkyně] - půjčka. -) z výzev žalobce adresovaných žalované dne 3. 7. 2020, 10. 7. 2020, 17. 7. 2020, 26. 7. 2020 a 10. 8. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky. -) z tvrzení žalobce, že žalovaná ke dni podání návrhu uhradila částku ve výši 3.550 Kč. -) žalovaná ani po předžalobní výzvě právního zástupce žalobce ze dne 17. 5. 2021 zaslané jí na doručovací adresu uvedenou ve smlouvě (kopie poštovního podacího lístku ze dne 17. 5. 2021 na č. l. 21 spisu) žalobci ničeho dalšího neuhradila. 3. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná dluží z titulu smlouvy o zápůjčce žalobci na jistině 3.540 Kč (poskytnutá jistina 7.000 Kč – úhrada žalované ve výši 3.550 Kč). Úvěruschopnost žalované nebyla žalobcem zkoumána. 4. Závazkový vztah, vzniklý shora uvedeným uzavřeným spotřebitelským úvěrem mezi žalobcem a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 5. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobce splnil povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost. Žalobce sám netvrdil, jakým způsobem uvažoval, pokud vyhodnotil žalovanou jako osobu dostatečně solventní. 7. Lze proto uzavřít, že spotřebitelský úvěr, který žalovaná uzavřela s žalobcem, je ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., absolutně neplatný, když důsledek absolutní neplatnosti při naplnění předpokladů pro aplikaci § 87 cit. zák. vyplývá i z judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). <b>8. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel (v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru) povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</b> 9. Jestliže žalovaná na spotřebitelský úvěr, který jí byl poskytnut žalobcem ve výši 7.000 Kč zaplatila žalobci celkem 3.550 Kč, a je-li tato smlouva absolutně neplatná, je žalobci povinna vrátit zbylou jistinu ve výši 3.450 Kč. 10. Jelikož se žalobce nedůvodně domáhal zaplacení další částky 7.309 Kč se specifikovaným příslušenstvím, byla v této (podstatné) části žaloby zamítnuta. 11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 os.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Protože žalobce požadoval zaplacení částky 10.759 Kč s příslušenstvím, úspěšný byl do co částky 3.450 Kč, kdy žalovaná byla úspěšná v rozsahu 35,87 %, avšak žádné náklady jí v tomto řízení nevznikly, nebyla žádnému z účastníků přiznána náhrada nákladů řízení. 12. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval § 2390 o. z. (občanský zákoník č. 89/2012 Sb.) stanovící, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 2048 věty první o.z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 věty druhé o.z. výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaná si platební povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnila, soud ji proto zavázal povinností k úhradě dlužné částky včetně smluvní pokuty a úroku z prodlení. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., které stanoví, že účastníku, který měl ve věci plný procesní úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci neměl úspěch. Žalobce byl ve sporu plně úspěšný, právem mu tedy náleží náhrada nákladů řízení, které v daném případě tvoří zaplacený soudní poplatek dle pol. bodu 2. písm. b/ sazebníku soudních poplatků ve výši 800 Kč, odměna dle § 14b a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb., 1 úkon á 300 Kč, celkem za 3 úkony (příprava, převzetí, sepis žaloby, výzva k plnění- ½, kdy úkon žalobce - doplnění žaloby ze dne 20. 5. 2021 soud za účelně vynaložený výdaj nepovažuje, neboť uvedená skutková tvrzení měla být uvedena již v podaném návrhu) ve výši 750 Kč, 3 x režijní paušál po 100 Kč za úkon dle v § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč, celkem tedy 1.850 Kč. 14. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalo