3 C 127/2012-491 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně dne 27. 5. 2011 podala u [název soudu] žalobu, kterou se domáhala deklarace shora (nyní ve výroku) vymezených podílů žalovaných na společných částech specifikovaných nemovitostí, jež připadají ke shora označeným jednotkám, a dále určení, že (nyní v meritorním výroku I. ad c/) označení žalovaní nejsou vlastníky (v témže výroku) označených jednotek s předmětným spoluvlastnickým podílem přináležejícím k nim. 2. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla tato věc (v souvislosti s vyloučením soudců [název soudu] z projednávání a rozhodování této věci) přikázána k projednání a rozhodnutí zdejšímu soudu (toto usnesení nabylo právní moci dne 23. 4. 2012). 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 20. 9. 2018, č. j. 3 C 127/2012-264, bylo řízení v této věci přerušeno do pravomocného skončení věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 6 C 65/2012 (o důvodnost námitek ve stavebním řízení a odstranění změny stavby). 4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 9. 2021, č. j. 3 C 127/2012-346, bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení dovolacího řízení vedeného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s opravným usnesením téhož krajského soudu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] 16 Co 95/2019-693. 5. V období od 31. 5. 2012 (kdy byl spis předložen [název soudu] zdejšímu soudu) do 9. 2. 2016 náležela tato věc k projednání a rozhodnutí samosoudkyni JUDr. Jaroslavě Punčochářové. 6. Na základě opatření předsedy zdejšího soudu ze dne 10. 2. 2016 (č. l. 154) byla tato právní věc podle § 44 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, v rozhodném znění, určena (z důvodu dlouhodobé nepřítomnosti uvedené samosoudkyně) k projednání a rozhodnutí samosoudci JUDr. Petr Ševčíkovi, který byl následně od 1. 10. 2020 dočasně přidělen k výkonu funkce soudce (stáž) ke Krajskému soudu v Brně. 7. Změnou rozvrhu práce u zdejšího soudu, účinnou od 1. 1. 2022, byla tato právní věc přidělena k projednání a k rozhodnutí podepsanému samosoudci. 8. Usnesením zdejšího soudu ze dne 8. 3. 2022, č. j. 3 C 127/2012-354, bylo rozhodnuto o pokračování řízení, které bylo přerušeno usnesením zdejšího soudu ze dne 14. 9. 2021, č. j. 3 C 127/2012-346. 9. Soud předesílá, že v záhlaví tohoto rozsudku zachoval původní číselné označení žalovaných, byť v mezidobí někteří žalovaní – tím, že v průběhu tohoto řízení uzavřeli převodní smlouvu k další předmětné jednotce a posléze tak vstoupili do právního postavení původních žalovaných – jsou v záhlaví uvedeni také pod číselným označením původního žalovaného účastníka. Tímto způsobem totiž nedojde ke znepřehlednění obsahu spisu a dosud provedených úkonů a procesních rozhodnutí, přičemž uvedená okolnost má rovněž nikoliv nezanedbatelný vliv i ve vztahu k případným zápisům v katastru nemovitostí. Ostatně podobných souvislostí si byl nepochybně vědom také Nejvyšší soud, který v související dovolací věci sp. zn. [spisová značka] (vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], o důvodnost námitek ve stavebním řízení a odstranění změny stavby) přistoupil k témuž způsobu pořadového označení žalovaných účastníků, právě s ohledem na v mezidobí provedené převody jednotek a s vědomím, že„ přečíslování“, resp. redukce dosud číselného označení žalovaných, vlastníků předmětných jednotek, ve vazbě na učiněné převody a nabytí jednotek i ze strany některých stávajících žalovaných, by v konečném důsledku mohla přivodit – s ohledem na obsah spisu – možné (co do přehlednosti spisu a provedených úkonů) potíže, čemuž bylo zamezeno právě zvoleným způsobem (číselného) označení žalovaných účastníků. 10. Pokud jde o žalobu, žalobkyně svou určovací žalobu založila na následujícím skutkovém základu a právní argumentaci: 11. Žalobkyně je vlastnicí bytové jednotky [číslo] s předmětným spoluvlastnickým podílem (viz shora) na uvedené budově a pozemcích. Ohledně předmětných nemovitostí příslušný stavební úřad vydal rozhodnutí o tom, že uvedený bytový dům bude maximálně čtyřpodlažní, čemuž také odpovídalo vydané stavební povolení. Posléze bylo tímto správním orgánem vydáno rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením, přičemž byla povolena pouze změna dispozice jednotlivých podlaží domu (1. PP až 4. NP) a provedení výtahu v této nemovitosti. V roce 2003 ovšem stavebník ([právnická osoba]) dokončil bytový dům [číslo] o dvě patra vyšší, tedy v rozporu s územním rozhodnutím, stavebním povolením a také s rozhodnutím o povolení změny stavby před jejím dokončením. 12. Dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [ulice a číslo], [obec], se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [ulice a číslo], [obec], smlouvu o výstavbě, jejímž předmětem byla výstavba nových jednotek na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], ul. [ulice], a to na základě předmětného stavebního povolení. Mezi těmito subjekty byl poté uzavřen dodatek k uvedené smlouvě, kterým se zvýšil počet vystavovaných jednotek a v této souvislosti se také v přímé úměře snížily podíly na společných částech domu u všech dosavadních jednotek. Na základě těchto dokumentů bylo do katastru nemovitostí zapsáno mj. i 8 rozestavěných bytů, jejichž vlastníky v době podání žaloby byla společnost [právnická osoba]; tyto byty dosud nebyly zkolaudovány, a to z toho důvodu, že nikdy neexistovalo pravomocné stavební povolení na základě kterého by tyto byty mohly být postaveny v souladu se stavebním zákonem. 13. Podle žalobkyně vzhledem ke skutečnosti, že pravomocné stavební povolení pro byty v 5. a 6. NP nikdy neexistovalo, vlastnické právo k těmto jednotkám nemělo být do katastru nikdy zapsáno a katastrální úřad tak při svém postupu pochybil. Žalobkyně odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2009, sp. zn. 33 Odo 1666/2006, podle kterého předmětem vlastnického práva mohou být jen byty a rozestavěné byty toliko v intencích zákona o vlastnictví bytů, tedy místnosti nebo soubory místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení, a místnosti nebo soubory místností určených v souladu se stavebním povolením k bydlení. Z toho žalobkyně dovozuje, že faktický stav zápisů v katastru nemovitostí neodpovídá stavu právnímu, kdy všechny jednotky, které jsou v katastru nemovitostí předmětné stavby vedeny jako rozestavěné byty, neměly být nikdy jako takové zapsány, neboť nikdy neexistoval právní titul na základě kterého, mělo dojít k takovému zápisu. 14. Kromě toho žalobkyně v žalobě namítá, že byla při této koupi záměrně uvedena v omyl, neboť stavebník od samého počátku věděl, že:„ zápis nebyl proveden v souladu se stavebním povolením, tedy v souladu se zákonem, čímž se podstatně zmenšily podíly na společných částech obytného domu všem vlastníkům jednotek v této nemovitosti a v neposlední řadě činí tento stav tyto jednotky o mnoho hůře prodejnými, ne-li absolutně neprodejnými.“ 15. Žalobkyně dovozuje, že má naléhavý právní zájem na podání této určovací žaloby, a to s ohledem na nesoulad mezi jí tvrzeným stavem zápisů v katastru nemovitostí a stavem právním, kdy podle stavu zápisů v katastru nemovitostí činí podíl žalobkyně na společných částech předmětného domu [číslo], avšak podle právního stavu by její podíl měl správně činit [číslo] (tj. podíl vypočítaný bez rozestavěných bytů, na které nikdy neexistovalo pravomocné stavební povolení a tyto byly vystavěny v rozporu se zákonem jako černé stavby). 16. Žalovaní s podanou žalobou vyslovili (prostřednictvím svých zástupců) nesouhlas a navrhli její zamítnutí. 17. Právní zástupce žalovaných 1), 2), 4), 5), 6), 7), 8), 9), 12), 13), 14), 15), 16), 17), 18), 19), 20), 21), 22), 23), 24), 25), 26), 27), 28), 29), 32), 33), 34), a 35) (dále též„ žalovaní“), v rámci svého prvního vyjádření k žalobě, při jednání konaném u zdejšího soudu dne 15. 6. 2022, předně upozornil na existenci § 1167 o. z., kterýžto právní režim i podle judikatury lze vztáhnout také na jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. (na podporu toho pak odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 29 ICdo 34/2015). Žalovaní se neztotožňují s argumentací žaloby, že dodatek smlouvy o výstavbě představuje novou smlouvu o výstavbě; jedná se pouze o dodatek a dodatkovou původní smlouvu k výstavbě, která není neplatná. Žalovaní trvají na tom, že všechny jednotky tak, jak jsou k dnešnímu dni zapsány v katastru nemovitostí, platně vznikly a dosud reálně existují, přičemž jejich užívání je do dnešního dne stále povoleno kolaudačním rozhodnutím, resp. kolaudačním souhlasem. Pokud byly jednotky zapsány do katastru nemovitostí v době, kdy nebylo vydáno stavební povolení, tak následně tento stav byl zhojen jejich kolaudací a tím došlo k případnému odstranění uvedených nezákonností. Pokud jde o zrušení dodatečného povolení 5. a 6. NP, stalo se tak až po několika letech předmětným krajským soudem, a to z důvodu pochybení správních orgánů, kdy se zejména jednalo o dvě vytýkaná pochybení, a to sice, že stavební úřad si špatně posoudil ch