4 C 211/2021-57 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 761,50 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu žalované ze dvou smluv o zápůjčce. Žalobkyně svůj nárok č. 1 odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ [právnická] [osoba]“) údajně posoudila úvěruschopnost žalované a následně s ní uzavřela dne 13. 1. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl [právnická] [osoba] žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala poskytnout [právnická] [osoba] zpět kromě jistiny i úrok ve výši 1 680 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Dále bylo mezi smluvními stranami sjednáno životní pojištění, na které se žalovaná zavázala zaplatit 290 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 365 Kč, poslední splátka tak byla stanovena na 23. 2. 2018. Žalovaná na pohledávku za celou dobu splácení uhradila pouze částku 11 400 Kč (poslední platba uhrazena dne 25. 11. 2019), která byla započtena v částce 4 579,01 Kč na jistinu, v částce 1 680 Kč na úrok, v částce 2 400 Kč na administrativní poplatek, v částce 2 584,83 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek a v částce 156,16 Kč na poplatek za životní pojištění. Vzhledem k tomu, že celková dlužná částka nebyla zaplacena do 23. 2. 2018, žalobkyně úročí nezaplacenou jistinu ve výši 7 420,99 Kč úrokem ve výši 23,72 % ročně od 24. 2. 2018 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla dne 29. 11. 2019 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje po žalované uhradit částku 9 770 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 7 420,99 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 215,17 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 133,84 Kč. Dále žalobkyně požaduje uhradit kapitalizovaný úrok ve výši 3 148,91 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 7 420,99 Kč od 24. 2. 2018 do 29. 11. 2019), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 116,14 Kč (zákonný úrok z částky 7 420,99 Kč od 3. 3. 2018 do 29. 11. 2019), úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 420,99 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,50 % ročně z dlužné částky ve výši 7 420,99 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. 2. Nárok č. 2 žalobkyně odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ [právnická] [osoba]“) údajně posoudila úvěruschopnost žalované a následně s ní uzavřela dne 6. 10. 2016 smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl [právnická] [osoba] žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala poskytnout [právnická] [osoba] zpět kromě jistiny i úrok ve výši 1 400 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Dále bylo mezi smluvními stranami sjednáno životní pojištění, na které se žalovaná zavázala zaplatit 290 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, poslední splátka tak byla stanovena na 16. 11. 2017. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do jejího postoupení žalobkyni uhradila částku 13 550 Kč (poslední platba uhrazena dne 25. 11. 2019), která byla započtena v částce 6 863,79 Kč na jistinu, v částce 1 400 Kč na úrok, v částce 2 000 Kč na administrativní poplatek, v částce 3 064,08 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek a v částce 222,13 Kč na poplatek za životní pojištění. Po postoupení pohledávky žalobkyně uhradila ještě částku 3 200 Kč. Vzhledem k tomu, že celková dlužná částka nebyla zaplacena do 16. 11. 2017, žalobkyně úročí nezaplacenou jistinu ve výši 3 136,21 Kč úrokem ve výši 23,72 % ročně od 17. 11. 2017 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla dne 29. 11. 2019 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje po žalované uhradit částku 2 991,50 Kč, která se skládá z jistiny. Dále žalobkyně požaduje uhradit kapitalizovaný úrok ve výši 977,40 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 3 136,21 Kč od 30. 11. 2019 do 16. 3. 2021), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 331,71 Kč (zákonný úrok z částky 3 136,21 Kč od 30. 11. 2019 do 16. 3. 2021), úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 991,50 Kč od 17. 3. 2021 do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky ve výši 2 991,50 Kč od 17. 3. 2021 do zaplacení. 3. Dne 15. 10. 2021 se žalobkyně vyjádřila na výzvu soudu, když uvedla, že má za to, že [právnická] [osoba] s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované, a to na základě jí poskytnutých informací a z insolvenčního rejstříku. 4. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 5. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 6. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 8. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/ 2016 o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 11. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle ustanovení § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 13. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 14. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže