4 C 240/2021-80 — Okresní soud ve Vyškově

1. Předmětem řízení je spor účastníků řízení o zaplacení částky 4 342,01 Kč s příslušenstvím jako dluhu žalovaného, který vznikl tím, že se na bankovním účtu vedeném společností [právnická osoba] (dále jen„ [jméno]“) dostal do nepovoleného záporného zůstatku, který nevyrovnal. [jméno] smlouvu vypověděla ke dni 30. 11. 2020, na účtu vznikl dluh ve výši 4 342,01 Kč a žalobkyně, na kterou pohledávka přešla, požaduje dále uhradit zákonný úrok z prodlení z částky 4 324,01 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle ustanovení § 115a o.s.ř., k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Dle ustanovení § 3028 odst. 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 5. S ohledem na výše uvedené se právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013) a zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013). 6. Dle ustanovení § 708 odst. 1 zákona č. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013), smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. 7. Dle ustanovení § 711 obchodního zákoníku, smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.). 8. Dle ustanovení § 497 obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Dle ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 11. Soud na základě listinných důkazů učinil závěr o skutkovém stavu, že mezi společností [právnická osoba] (později změněn název na [právnická osoba] – soudem tedy označeno jako [jméno]) a žalovaným došlo k uzavření ujednání, ve kterém se [jméno] zavázala vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet] na tento účet přijímat vklady a platby a uskutečňovat z nich výplaty a platby. [jméno] se dále zavázala poskytnout žalovanému k běžnému účtu povolený debetní zůstatek [název], na základě kterého [jméno] umožní žalovanému čerpat finanční prostředky až do výše povoleného limitu, který dle dispozic ke smlouvě činí 25 000 Kč. Tento povolený limit však trvá pouze v případě, že žalovaný bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši 12 500 Kč a nebude mít jakékoli závazky po splatnosti. Žalovaný je povinen povolený debetní limit vyrovnat. [název] zaniká oznámením [jméno], pokud žalovaný nedodrží minimální měsíční příjem nebo jinak poruší podmínky. [jméno] smlouvu o běžném účtu žalovaného vypověděla z důvodu vzniku nepovoleného záporného zůstatku. Z výpisu z běžného účtu žalovaného ze dne 26. 1. 2021 soud učinil závěr, že žalovaný měl na účtu debetní zůstatek ve výši - 4 342,01 Kč. [jméno] pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. 12. Žalovaný uzavřel s [jméno] smlouvu o zřízení běžného účtu, kdy se smluvní strany dohodly, že [jméno] umožní v souladu s ustanovením § 711 obchodního zákoníku žalovanému výběr nebo převod peněžních prostředků z tohoto účtu až do 25 000 Kč, ačkoli na tomto účtu nebude dostatek peněžních prostředků. Na poskytnutí těchto prostředků žalovanému se dle ustanovení § 497 obchodního zákoníku použijí přiměřeně ustanovení o úvěru. Žalovanému tak prováděním úhrad z povoleného přečerpání byl vlastně poskytován úvěr. Žalovaný však porušil svou povinnost. [jméno] pak zcela v souladu se smluvním ujednáním smlouvu vypověděla a vyzvala žalovaného k úhradě debetního zůstatku. Žalovaný tak je povinen zaplatit žalobkyni, na kterou pohledávka přešla, dluh ve výši 4 342,01 Kč. Žalovaný je dále v souladu s ustanovením § 517 odst. 2 občanského zákoníku povinen zaplatit zákonný úrok z prodlení z částky 4 342,01 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. 13. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů. Pokud jde o náklady právního zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně ustanovení § 14b odst. 1, když žalobkyně podala žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy po žalovaných vymáhá v různých řízeních vedených u zdejšího soudu (např. sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]) úhradu dlužné částky z debetního zůstatku a tyto žaloby se liší pouze v osobě žalovaného, výši dlužné částky a době splatnosti. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 200 Kč. Zástupci žalobkyně náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění se základním právním a skutkovým rozborem, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 600 Kč. Dále advokátovi náleží režijní paušál ve výši 300 Kč (3x100 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a zaslání výzvy k plnění (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Doposud tedy činí odměna zástupce žalobkyně částku 900 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř. nárok, a kdy toto DPH činí 21%, a kdy se jedná o částku 189 Kč, pak soud přiznal žalobkyni na nákladech právního zastoupení celkem částku ve výši 1 089 Kč, kdy i se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč se takto jedná celkem o částku ve výši 1 489 Kč. 14. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.