7 C 161/2021-47 — Okresní soud ve Vyškově

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne [datum], domáhala se žalobkyně, aby soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit jí částku 13.348 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] došlo mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], identifikační [číslo] se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované zápůjčku ve výši 14.000 Kč, tuto částku žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 14.000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky ve výši 11.985 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 434 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena dne [datum]. Žalovaná měla uhradit všechny splátky nejpozději do [datum]. Dne [datum] postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce [číslo] žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum]. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, na kterou však nijak nereagovala. 2. K výzvě soudu doplnila žalobkyně skutková tvrzení týkající se splnění povinnosti prověřit před poskytnutím spotřebitelského úvěru úvěruschopnost žalované, a to podáním ze dne [datum]. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované byla posouzena na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v zákaznické kartě. 3. Žalovaná se na výzvu soudu, uloženou usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 6. 2021, číslo jednací 7 C 161/2021-32 ve věci nevyjádřila. 4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 5. Soud ve věci provedl dokazování listinami – zákaznickou kartou ze dne [datum], Smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy ke smlouvě (číslo řádku [číslo]), oznámením o postoupení pohledávek z [datum] včetně dokladu o odeslání - podacího lístku ze dne [datum], výzvou k plnění ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání - podacího lístku ze dne [datum], tabulkou umoření ke smlouvě [číslo] ze dne [datum]. 6. Soud důkazy hodnotil podle § 132 občanského soudního řádu, tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. 7. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním (a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu): Dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] ve výši 14.000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit částku 14.000 Kč s navýšením ve výši 11.985 Kč, které dle smlouvy sestávalo z úroku ve výši 2.478 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 3.487 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 6.020 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnutou částku, i s navýšením, v 60 týdenních splátkách po 434 Kč. Ze smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že tyto podmínky se vztahují na různé varianty poskytovaných zápůjček. V článku 4 smluvních podmínek je uvedeno, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše úrokové sazby 28,63 % ročně (nikoli jak uvádí žalobkyně 27 % ročně). Výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Na listině nejsou uvedeny smluvní strany konkrétního smluvního vztahu a listina není opatřena podpisem žalované. Právní předchůdce žalobkyně jako postupitel na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil pohledávku za žalovanou vyplývající ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni jako postupníka, což dokladuje Smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy, kde v příloze smlouvy na čísle řádku [číslo] je tato pohledávka za žalovanou uvedena. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem. Žalované byla zaslána výzva k plnění. Dle údajů v zákaznické kartě byla žalovaná v době žádosti o zápůjčku vdaná, starobní důchodkyně. Bydlela v nájemním bydlení a nevlastnila vozidlo. Příjem domácnosti tvořil starobní důchod žalované 7.643 Kč a dále částka 12.210 Kč bez bližší specifikace. Výdaje žalované jsou uvedeny částkou 2.500 nájem/inkaso, 300Kč telefon. Dále je uvedena částka 5.600 Kč jako výdaje na domácnost. Údaj o předchozím dluhové zatížení žalované není vyplněn. K ověření údajů byl předložen občanský průkaz, doklad SIPO a důchodový výměr. Nebylo doloženo ničeho k prověření údaje o nulovém dluhovém zatížení žadatelky a nákladů na bydlení resp. výši nájemného. 8. Z evidence soudních řízení Okresního soudu ve Vyškově soud zjistil, že od rou 2003 do roku 2013 bylo proti žalované zahájeno 7 exekučních řízení, z nichž část se vztahovala k vymožení dluhů ze spotřebitelských úvěrů poskytnutých žalované nebankovními subjekty. 9. Na základě výslovného ujednání stran obsaženého ve smlouvě o zápůjčce se předmětné smluvní vztahy řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. 10. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastoupenou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Dle ustanovení § 2392 odstavec 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 12. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (platném v době poskytnutí úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Dle § 9 odst. 3 uvedeného zákona, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 14. Právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel (věřitel) a žalovaná v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] jako spotřebitelskou smlouvu. Na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 14.000 Kč. Jelikož se jednalo o tzv. spotřebitelský úvěr, byl věřitel dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen, před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. Věřitel měl poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žalované sdělení o jejích veškerých příjmech, které měla prokázat a dále si vyžádat přehled jejích výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaná fakticky schopna dlužnou částku uhradit. 15. Jak vyplývá z provedeného dokazování, žalobkyně ověřovala úvěruschopnosti žalované z informací žalované a listin doložených žalovanou, a to občanského průkazu, výměru starobního důchodu a dokladu SIPO. Žalovaná uvedla, že je vdaná, starobní důchodce a příjem domácnosti činí 7.643 Kč + 12.210 Kč měsíčně, jako druh bydlení uvedla nájemní, dále uvedla, že není majitelem vozu. Dále uvedla, že nemá žádné předchozí závazky. S ohledem na zjištěnou existenci exekučních řízení soud uzavřel, že žalobkyně rezignovala na ověření informací uvedených žalovanou v zákaznické kartě, když neověřila stav jejích výdajů na bydlení – resp. výši nájemného a spokojila se pouze s dokladem SIPO. Soud posoudil údaj o výši nájemného + inkasa v