7 C 78/2022-55 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] domáhá vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 7.010 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], identifikační [číslo] uzavřel dne [datum] se žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 11.000 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek ve výši 7.304 Kč. Celkovou částku 18.304 Kč měla žalovaná splatit v 52 týdenních splátkách po 352 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně. Na svůj dluh zaplatila celkem 11.294 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána tj. [datum] Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na [právnická osoba] [anonymizováno] Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, na kterou však nereagovala. 2. Žalovaná se na výzvu soudu uloženou usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. 7 C 78/2022-47 ve věci nevyjádřila. V řízení zůstala zcela nečinná. 3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Podle ust. § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud ve věci provedl dokazování listinami – smlouvou půjčce [číslo] ze dne [datum], smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, smlouvou o postoupení pohledávky mezi [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova], přílohou [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek mezi [anonymizována dvě slova] a žalobkyní, včetně přílohy postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání žalované dne [datum], výpisem z účtu o zaplacení ceny portofolia, výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně k [datum], výzvou před podáním žaloby ze dne [datum], včetně poštovního podacího archu ze dne [datum], z nichž zjistil následující skutkový stav: 6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouvu o půjčce, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 11.000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnutou částku s poplatkem 7.304 Kč tj. celkem 18.304 Kč v 52 týdenních splátkách po 352 Kč. Žalovaná převzala půjčku v hotovosti při podpisu smlouvy. Pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění. 7. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Na základě citovaného ustanovení a výslovného ujednání smluvních stran, se právní vztah vzniklý mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 8. 10. 2007 řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, a zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně některých zákonů. Právní vztah postoupení pohledávky mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní se řídí o. z. 8. Dle § 657, § 658 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 9. Dle § 51a občanského zákoníku upravuje hlava pátá tohoto zákona ochranu spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách a některé povinnosti při uzavírání spotřebitelských smluv. Dle § 52 téhož zákona spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Dle § 55 odst. 1 až 3 téhož zákona smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Dle § 56 spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst. 1). Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění (odst. 2). 10. Dle § 2 odst. 3 občanského zákoníku, účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit. 11. Dle § 3 odst. 1 občanského zákoníku, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 12. Dle § 39 občanského zákoníku, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. V § 40a jsou vymezeny důvody neplatnosti, kterých se musí dotčená osoba dovolat (tzv. relativní neplatnost). V ostatním se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží i bez návrhu. Tou je mimo jiné také neplatnost dle § 55, resp. § 56 zákona č. 40/1964 Sb. 13. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 14. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jako dodavatel (věřitel) a žalovaná, v postavení spotřebitele (dlužníka), uzavřeli dne 14. 2. 2005 smlouvu o půjčce. Na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 11.000 Kč. Žalovaná se zavázala, že tuto částku společně s poplatkem za půjčku ve výši 7.304 Kč vrátí v 52 hotovostních týdenních splátkách ve výši 352 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením sjednaných splátek. Žalobkyně uvedla, že jí není známo, kdy a kolik uhradila žalovaná na svůj dluh. Pouze uvedla, že žalovaná zaplatila celkem 11.294 Kč, tuto částku žalobkyně započetla na poplatek a částečně na jistinu. Splatnost dlužné částky (jistiny i poplatku) nastala marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, tedy dne 13. 2. 2006. Pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno. 15. Vzhledem k tomu, že žalovaná, který je fyzickou osobou, vystupovala při uzavírání a plnění smlouvy o půjčce s dodavatelem mimo rámec své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti i mimo rámec samostatného výkonu svého povolání, tj. jako spotřebitel, a právní předchůdce žalobkyně v rámci tohoto smluvního vztahu vystupoval v rámci své podnikatelské činnosti, kdy se mimo jiné zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, tj. jako dodavatel, je nutné aplikovat ustanovení právního řádu sloužící k ochraně spotřebitele, který v daném smluvním vztahu vystupuje jako slabší strana. Jelikož je předmětná smlouva o půjčce smlouvou spotřebitelskou (tedy smlouvou uzavřenou mezi spotřebitelem a dodavatelem), musí soud z moci úřední posoudit, zda jednotlivá ujednání spotřebitelské smlouvy nejsou nepřípustná, a to bez dalšího (§ 56 odst. 3 občanského zákoníku) či zda jsou nepřípustná pro jejich rozpor s požadavkem dobré víry znamenající k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran – jedná se tak o obsahovou kontrolu těchto ujednání (§ 56