3 C 156/2020-386 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou ze dne , datum, , doručenou soudu dne , datum, , ve znění jejich písemných doplnění a upřesnění k výzvám soudu a soudem připuštěné změny usnesením ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, , Anonymizováno, (právní moc dne , datum, ), domáhá se žalobce vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost odstranit z pozemku parcela č. , hodnota, , trvalý travní porost, katastrální území , adresa, , ve vlastnictví žalobce, sjezd vybudovaný z pozemku parcela č. , hodnota, , ostatní plocha – silnice, katastrální území , adresa, , specifikovaný protokolem o kontrolním zaměření nájezdu, vyhotoveným , jméno FO, , ověřeným , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, , EOV č. , Anonymizováno, (dále jen „protokol o kontrolním zaměření nájezdu“), a vrátit pozemek parcela č. , hodnota, do stavu před započetím budování sjezdu, a to navezením zeminy do prostoru vzniklého po odstranění sjezdu až do výše okolního terénu pozemku parcela č. , hodnota, a zatravněním povrchu takto navezené zeminy, in eventum vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované odstranit z pozemku parcela č. , hodnota, úpravy připojení stávajícího sjezdu z pozemku parcela č. , hodnota, v místě specifikovaném protokolem o kontrolním zaměření nájezdu a vrátit pozemek parcela č. , hodnota, do stavu před započetím úprav připojení stávajícího sjezdu, a to navezením zeminy do prostoru vzniklého po odstranění úprav připojení stávajícího sjezdu až do výše okolního terénu pozemku parcela č. , hodnota, a zatravněním povrchu takto navezené zeminy. Učinil tak s odůvodněním, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parcela č. , hodnota, , trvalý travní porost, o výměře , Anonymizováno, m2, zapsaný na Listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, (dále též jen „pozemek parcela č. , hodnota, “). Dne , datum, započala žalovaná se stavbou sjezdu z pozemku parcela č. , hodnota, , ostatní plocha – silnice, o výměře , Anonymizováno, m2, katastrální území , adresa, , který je ve vlastnictví Jihomoravského kraje a k němuž má právo hospodaření , právnická osoba, (dále též jen „pozemek parcela č. , hodnota, “), přes pozemek parcela č. , hodnota, ve vlastnictví žalobce. Sjezd je specifikován v protokolu o kontrolním zaměření nájezdu. Žalobce žalované nikdy nedal souhlas s výstavbou sjezdu přes svůj pozemek parcela č. , hodnota, a neexistuje žádný jiný právní titul, na jehož základě by žalovaná byla oprávněna s tímto pozemkem žalobce jakkoliv nakládat. Žalovaná disponuje pouze rozhodnutí , právnická osoba, ve Vyškově, Odbor dopravy, č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , kterým tento úřad povolil stavbu sjezdu ve smyslu § 10 odst. 4 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Žalobce neměl v rámci tohoto správního řízení postavení účastníka řízení a jeho souhlas se stavbou se v tomto správním řízení nevyžadoval. , právnická osoba, bylo žalobci zasláno pouze na vědomí. Žalovaná e-mailem ze dne , datum, žalobci dala na vědomí, že dle pravomocného rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, započne s realizací úpravy připojení stávajícího sjezdu. Žalobce e-mailem ze dne , datum, žalovanou upozornil, že bez souhlasu vlastníka pozemku, tedy žalobce, nemůže zahájit stavbu sjezdu. Žalobce bude se stavbou sjezdu souhlasit, budou-li dodrženy původně stanovené a žalované sdělené podmínky. K tomu žalovaná e-mailem ze dne , datum, žalobci sdělila, že tvrzení žalobce je mylné, neboť má pravomocné rozhodnutí od , právnická osoba, , adresa, , dle kterého se úprava stávajícího sjezdu povoluje. Telefonicky jí bylo potvrzeno od , právnická osoba, , že zahájení stavby nic nebrání. Následně žalovaná se stavbou sjezdu bez souhlasu žalobce započala. Ačkoliv žalovaná disponuje veřejnoprávním rozhodnutím, kterým jí byla stavba sjezdu povolena, nedisponuje druhým nezbytným předpokladem pro oprávněné provádění stavby, a to souhlasem vlastníka pozemku, na němž je stavba prováděna. Žalobce s prováděním stavby sjezdu na svém pozemku nesouhlasí. K závěru, že veřejnoprávním rozhodnutím o povolení stavby nelze nahradit soukromoprávní souhlas vlastníka pozemku, dospěl i Nejvyšší správní soud např. v rozhodnutí ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, nebo ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Stavba sjezdu je zásahem do vlastnického práva žalobce k pozemku parcela č. , hodnota, , a proto se žalobou proti žalované domáhá jeho ochrany.2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Uvedla, že předmětný sjezd zde existoval již dlouho před dnem , datum, . Tvrzení žalobce o tom, že žalovaná započala se stavbou sjezdu dne , datum, , je tudíž liché. Na sjezdu byly vyhotoveny pouze dílčí stavební úpravy. Existenci sjezdu lze datovat do 50. či 60. let minulého století. Samotný sjezd byl zřízen při kolektivizaci půdy v 60. letech minulého století, kdy velká část původní parcely č. , Anonymizováno, včetně původní staré polní cesty vzdálené asi 200 m od sjezdu byly JZD zaorány. Sjezd tak byl zřízen pro potřeby komunikační obslužnosti ostatních parcel. Úpravy sjezdu odpovídají požadavkům veřejného práva a byly provedeny v souladu se stanovisky dotčených orgánů. Z historických katastrálních map z roku 1963/1964 a 1957 lze vyčíst, že předmětný sjezd z hlavní pozemní komunikace navazoval na následnou cestu, která vedla od sjezdu dále kolem okolních pozemků. Povinností žalobce jakožto obce – veřejnoprávní korporace je pečovat o všestranný rozvoj svého území a potřeby svých občanů. Žalobce by měl postupovat tak, aby jeho majetek byl zvelebován a zhodnocován. Žalovaná jednala v dobré víře, domnívala se, že má veškeré potřebné souhlasy k dispozici a jako právní laik postupovala dle vydaného veřejnoprávního povolení. Žalovaná se domnívá, že existující sjezd byl provedenými stavebními úpravami zhodnocen. Snaha žalobce o odstranění úprav sjezdu pramení z nepodložených tvrzení sousedů , jméno FO, , kteří byli účastníky několika sporů se žalovanou. I kdyby se jednalo o zásah do vlastnického práva žalobce, dle žalované nebylo dané jednání způsobilé přivodit žalobci újmu. Stavební úpravy sjezdu zlepšují postavení žalobce jakožto vlastníka pozemku, ke kterému byl zlepšen přístup z pozemní komunikace. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, namítla, že žalobce by se maximálně mohl domáhat v dané situaci náhrady škody, která však žalobci nevznikla, neboť jeho věc byla stavebními úpravami provedenými žalovanou zhodnocena.3. Žalobce v podání ze dne , datum, uvedl, že žalovaná opravdu již dříve neoprávněně, tedy bez jakékoliv dohody se žalobcem a jiného právního důvodu, používala předmětný pozemek pro své potřeby a neoprávněně již dříve pozemek posypala štěrkem. Dne , datum, žalovaná započala se stavební činností v podobě navezení silné vrstvy štěrku a zabudování nových obrubníků. Důležité je, že od , datum, provedla na pozemku žalobce úpravy, které jsou na něm dosud a k jejichž provedení neměla oprávnění. Pokud žalovaná uvádí, že obec je veřejnoprávní korporací, která má pečovat o rozvoj svého území a potřeby svých občanů, žalobce s tímto zcela souhlasí a podotýká, že o konkrétním naplňování tohoto požadavku a rozhodování o tom, co je v zájmu obce a co nikoliv, rozhodují orgány obce a nikoliv žalovaná. Argumentuje-li žalovaná rozhodnutím Nejvyššího soudu sp.z. , spisová značka, , jedná se o argumentaci chybnou, která vychází z neznalosti rozdílu úpravy náhrady škody v zákoně č. 40/1964 Sb. a č. 89/2012 Sb. Podle aktuální judikatury k novému občanskému zákoníku je nutné skutkový stav v této věci kvalifikovat podle § 1042 občanského zákoníku a nikoliv podle ustanovení o náhradě škody (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ). Žalovaná na pozemek žalobce umístila své věci, zejména štěrk a obrubníky, tyto věci na něm má stále umístěny, její zásah do vlastnického práva žalobce tak nebyl pouze jednorázový, ale jedná se o zásah trvající.4. Žalovaná v podání ze dne , datum, uvedla, že předmětný sjezd je stavbou ve smyslu § 509 občanského zákoníku, která nemůže být součástí pozemku a je tedy samostatnou věcí v právním slova smyslu. Aby se žalobce mohl domáhat odstranění předmětného sjezdu z pozemku žalobce a uvedení pozemku do předešlého stavu, musí být tvrzeny a prokázány nejméně následující skutečnosti: sjezd musel být vybudován po , datum, , jelikož předchozí právní úprava vypořádání neoprávněné stavby způsobem uvedeným v žalobním petitu neumožňovala; žalovaná by musela být zřizovatelem sjezdu; předmětný sjezd, respektive jeho úprava musela být realizována bez právního důvodu; neexistují důvody, pro které by soud návrhu žalobce na odstranění sjezdu z pozemku žalobce nevyhověl (existence dobré víry zřizovatele sjezdu, absence zneužití práva ze strany žalobce či jiného návrhu vypořádání takové neoprávněné stavby). Rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, se týká úpravy předmětného sjezdu, nikoliv jeho zřízení. Pozemek žalobce byl využíván jako přístupová cest