ECLI: ECLI:CZ:OSVY:2023:6.C.340.2022.4 Datum: 2023-12-01 Předmět: vypořádání společného jmění manželů Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 150 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 737 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 740 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 710 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 736 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1147 z. ["společné jmění manželů""spoluvlastnictví""vypořádání SJM""znalecký posudek"]
O co šlo: vypořádání společného jmění manželů (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 148 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 150 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 737 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 740 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 710 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Zdejšímu soudu (dále již„ soud“) dne 19. 12. 2022 napadla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vypořádání (rozvodem účastníků zaniklého) společného jmění manželů účastníků (dále již„ SJM“). Žalobkyně předmětem vypořádání učinila aktiva představující (nyní ve výroku I. a) tohoto rozsudku) specifikované nemovité věci, a dále pasiva – (nyní ve výroku I. b)) označený společný závazek účastníků vůči [právnická osoba], a dále ještě (dle žalobkyně) společný závazek vůči [právnická osoba], založený smlouvou o úvěru ze dne [datum], kterou s cit. bankou coby dlužnice uzavřela pouze žalobkyně. Žalobkyně původně v žalobě navrhovala, aby nemovité věci byly přikázány do vlastnictví žalovaného společně s přikázáním závazku plynoucím z předmětného hypotečního úvěru. V průběhu řízení, s ohledem na informace o majetkových poměrech žalovaného, žalobkyně navrhla vypořádání tak, jak nyní soud tímto rozsudkem rozhodl, a kromě toho navrhovala ještě přikázání účastníků k úhradě závazku vůči [právnická osoba] dle shora již cit. úvěru, čemuž však soud – jak bude dále vyloženo – nevyhověl.
2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 5. 3. 2023 (učiněném prostřednictvím své tehdejší právní zástupkyně – viz jeho vyjádření na č. l. 12) uvedl, že má zájem, aby nemovité věci byly přikázány do jeho vlastnictví; nesouhlasil však s obvyklou cenou těchto nemovitostí dle žalobkyně (cca 4 500 000 Kč), neboť podle něj tyto nemovité věci mají obvyklou cenu cca 1 600 000 Kč. Ke konci řízení žalovaný opakovaně sdělil soudu, že jako invalidní důchodce nemá možnost zajistit si finanční prostředky na vypořádání podílu žalobkyně a navrhl, aby nemovité věci byly přikázány do rovnodílného podílového spoluvlastnictví účastníků.
3. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění:
4. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 13. 4. 2021, kterýmžto dnem současně zaniklo SJM účastníků. Počátkem roku 2020 se žalobkyně (po konfliktu s žalovaným) odstěhovala z rodinné domácnosti, tj. z rodinného domu [adresa] v [obec] (zjištěno z cit. rozsudku na č. l. 3 verte - 4).
5. V zaniklém SJM účastníků byly do vydání tohoto rozsudku nemovité věci, a to pozemky [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům v obci [obec], okr. [obec], a [parcelní číslo], které leží v [katastrální uzemí], okr. [obec] (zjištěno z informací o pozemcích na č. l. 5 verte
a na č. l. 6).
6. Účastníci coby dlužníci uzavřeli dne [datum] s [právnická osoba], se sídlem [adresa] (dále též„ [právnická osoba]“), smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru reg. číslo: [číslo] (dále též„ hypoteční úvěr“), dle které [právnická osoba] poskytla účastníkům úvěr ve výši 700 000 Kč s tím, že objektem úvěru je„ budova [adresa], rodinný dům na pozemku parc. [číslo] vše v části obce: [obec], [územní celek], katastrální území: [obec]“ (zjištěno z cit. úvěrové smlouvy na č. l. 16-18).
7. Žalobkyně coby dlužnice uzavřela dne [datum], tj. ještě za trvání manželství účastníků a jejich SJM, avšak již v době, kdy s žalovaným nežila v rodinné domácnosti (viz ad 4), s věřitelkou – [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček, dle které věřitelka poskytla žalobkyni úvěr ve výši 219 000 Kč (zjištěno z cit. smlouvy na č. l. 126-128). Žalovaný o převzetí tohoto dluhu žalobkyní nevěděl (zjištěno ze shodných vyjádření účastníků – viz vyjádření žalobkyně při jednání před soudem konaném dne 12. 4. 2023 na č. l. 43 – arg.:„ Úvěr jsem uzavírala [datum], s manželem jsem toto neprobírala, protože se mnou odmítal komunikovat.“, a dále viz vyjádření žalovaného tamtéž – na č. l. 43 verte – arg.:„ O závazku žalobkyně jsem nevěděl.“).
8. Zůstatek dluhu plynoucího z poskytnutého úvěru ad 7 činil ke dni zániku SJM (13. 4. 2021) částku 206 328,54 Kč (zjištěno ze sdělení [právnická osoba] ze dne 31. 10. 2023, zn. [číslo] [spisová značka] na č. l. 137).
9. Zůstatek dluhu plynoucího z poskytnutého hypotečního úvěru ad 6 činil ke dni zániku SJM účastníků částku 549 052 Kč (zjištěno ze sdělení [právnická osoba] ze dne 7. 3. 2023 na č. l. 15).
10. Aktuální obvyklá cena nemovitých věcí ad 5 činí 3 105 000 Kč (zjištěno ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], v tomto řízení soudem ustanoveného znalce, ze dne 13. 9. 2023, číslo položky: [číslo], na č. l. 98-118).
11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: SJM účastníků zaniklo dne 13. 4. 2021, jeho předmětem jsou aktiva představující nemovité věci, a to pozemky [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům v obci [obec], okr. [obec] a [parcelní číslo], které leží v [katastrální uzemí], a pasivum – závazek plynoucí z hypotečního úvěru vůči [právnická osoba] se zůstatkem dluhu (ke dni zániku SJM účastníků) ve výši 549 052 Kč.
12. Žalobkyní tvrzený druhý závazek vůči [právnická osoba] plynoucí z úvěru na konsolidaci půjček se zůstatkem dluhu (ke dni zániku SJM účastníků) ve výši 206 328,54 Kč, nebyl s ohledem na § 710 písm. b) o. z. součástí SJM účastníků, neboť žalovaný o jeho převzetí žalobkyní nevěděl, poněvadž žalobkyně tento závazek převzala v době, kdy účastníci spolu již nežili (v rodinné domácnosti) jako manželé, přičemž nebylo ani žalobkyní tvrzeno, a tím tedy ani prokazováno, že by tento žalobkyní převzatý závazek směřoval k obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny, případně ke konsolidaci do té doby společných závazků účastníků. Soud sice v průběhu řízení původně vycházel z toho, že tento závazek vůči [právnická osoba] je závazkem společným, avšak (po zhodnocení všech důkazů) nakonec nebylo prokázáno, že by žalovaný o tomto závazku věděl, souhlasil s ním, respektive bylo dokazováním (viz dále) vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že plnění z tohoto závazku (poskytnutého úvěru) směřovalo do SJM účastníků (např. na částečné splacení hypotéky, na pořízení společných věcí atd.). Jen pro úplnost, na druhé straně žalovaný se v tomto případě právně relevantním způsobem nedovolal neplatnosti tohoto právního jednání žalobkyně ve smyslu § 714 odst. 2 o. z.
13. Žalobkyně sice již v žalobě mj. tvrdila, že:„ Další pasivum je zůstatek dluhu u banky [jméno] pod [číslo] který jsem si vzala ke konsolidaci původního společného dluhu u [právnická osoba] v původní výši 200 000 Kč, výši jeho zůstatku ke dni právní moci nechť si soud laskavě vyžádá“, leč dokazováním tvrzení o konsolidaci společného dluhu vůči [právnická osoba] prokázáno nebylo a – jak bude dále vyloženo – v tomto řízení ani objektivně prokázáno být nemohlo. K dotazu soudu totiž [právnická osoba] přípisem ze dne 20. 10. 2023, zn. [bankovní účet] (na č. l. 131-132), soudu sdělila, že žalobkyně„ neměla k datu 13. 4. 2021 u [anonymizována tři slova] žádné závazky.“ Z toho tedy plyne, že tvrzení žalobkyně o konsolidaci společného dluhu účastníků u [právnická osoba], byla uvedeným sdělením banky vyvrácena. Je sice možné, že účastníci měli společné závazky u jiné banky, leč z pohledu řádné žalobní precizace předmětu vypořádání, ve vazbě na výsledky dokazování, a to do koncentrace řízení, k níž v této věci došlo uplynutím dne 12. 5. 2023, existence takového společného závazku, jenž měl být předmětem konsolidace popisované žalobkyní, prokázána nebyla. Pak tedy soud ve světle důsledného posouzení toho, co bylo zjištěno na základě provedeného dokazování, s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, nemohl žalobkyní tvrzený druhý dluh ad 7 považovat za společný závazek účastníků, který je třeba v tomto řízení vypořádat.
14. Soud současně konstatuje, že předmětem vypořádání nebyl žádný účastníky tvrzený vnos, a to ani příp. plynoucí z plateb, které by ten který z účastníků hradil na předmětný společný závazek; v tomto směru – jak se podává z obsahu spisu – nebyl procesně uplatněn žádný vnos.
15. Soud k závěru ad 14 tedy dospěl i s přihlédnutím k judikatuře Nejvyššího soudu, která zaujala právní názor, že svědčilo-li účastníku řízení o vypořádání SJM právo na vypořádání vnosu, měl je v zákonné lhůtě u soudu uplatnit; neučinil-li tak, pak toto právo zaniklo (k tomu srov. např. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2020, sp. zn. 22 Cdo 963/2020). Nejvyšší soud pak v rozsudku ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 22 Cdo 3847/2019, vyložil právní názor, že soud pojmově nemůže odmítnout vypořádat závazky a pohledávky patřící do společného jmění manželů, jestliže je žádný z účastníků neučinil předmětem vypořádání. Pokud pak nejsou učiněny předmětem vypořádání, nemůže být uvedena právní povaha závazků a pohledávek.
16. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí SJM je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co je uvedeno v cit. par. odst. 1 pod písm. a) až e).
17. Podle § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhéh
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.