6 C 346/2022-97 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí částku 19 840 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu žalovaného ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaný s žalobkyní uzavřel dne 22. 4. 2021 (dále také jen„ smlouva o úvěru“). Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně částku celkem 16 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 180 Kč, a dalšími poplatky celkem ve výši 660 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal vrátit do dne splatnosti 22. 5. 2021. Žalovaný však na svůj dluh neuhradil ničeho a dostal se do prodlení. Žalobkyně požaduje po žalovaném částku 19 840 Kč (představuje jistinu ve výši 16 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 180 Kč, poplatek za službu„ presto“ ve výši 660 Kč), účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 205 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 19 840 Kč od 23. 5. 2021 do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 19 840 Kč od 23. 5. 2021 do 20. 8. 2021. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřována z informací poskytnutých žalovaným (počet členů domácnosti, pravidelné výdaje, čisté měsíční příjmy), dále ověřila měsíční příjmy a žalovaného vyhledávala v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, NRKI, BRKI a dalších registrech. Žalobkyně došla k závěru, že žalovaný byl a je schopen své závazky splácet. 2. Žalobkyně byla usnesením Okresního soudu ve Vyškově ze dne 13. 1. 2023, č. j. 6 C 346/2022-45 vyzvána k upřesnění, zda požaduje 0,1 % denně z částky 19 840 Kč od 23. 5. 2021 do 20. 8. 2021 jako smluvní úrok z prodlení či jako smluvní pokutu, dále k doložení dokladu o ověřovacím poplatku, k doložení jednotlivých žádostí žalovaného o dodatečná čerpání úvěru a k doložení předžalobní výzvy včetně dokladu o jejím odeslání, a také k prokázání, že zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (zejm. doklady o příjmech a výdajích žalovaného, výpisy z dostupných registrů). Vzhledem k tomu, že žalobkyně na tuto výzvu nikterak nereagovala, byla opětovně vyzvána k upřesnění a doložení všeho shora uvedeného, a to usnesením Okresního soudu ve Vyškově ze dne 8. 3. 2023, č. j. 6 C 346/2022-69. Žalobkyně dne 9. 6. 2023 na výzvu soudu sdělila, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného zjišťovala celkový počet členů domácnosti, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem a ověřené čisté měsíční příjmy. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 34 000 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru. Žalobkyně dále sdělila, že ověřila, že se žalovaný nenachází v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, v registru neplatných dokladů MVČR, v registru hledaných osob PČR, v registru TelcoScore, Společnost pro informační databáze, a. s., v registru politicky aktivních osob, v registru„ sankční záznamy“, a dále v katastrálním rejstříku ověřila platnost adresy. Žalobkyně dále upravila petit návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, kdy požaduje částku 1 440 Kč nikoliv jako smluvní úrok z prodlení, ale jako smluvní pokutu od 23. 5. 2021 do 20. 8. 2021. Žalobkyně doložila výpis z účtu žalovaného za období od 25. 1. 2021 do 22. 4. 2021, ničeho jiného ke svému vyjádření nedoložila. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 22. 4. 2021 (na č. l. 17 spisu) soud zjistil, že tuto uzavřela žalobkyně s žalovaným, kdy žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému v jeho prospěch částku až do výše 16 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku společně s poplatkem ve výši 3 840 Kč vrátit nejpozději do 22. 5. 2021. První část úvěru byla sjednána ve výši 4 000 Kč a úroková sazba činila 0 %. Ze sazebníku platného od 1. 9. 2020 (na č. l. 19 spisu) soud zjistil, že náklady úvěru, které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souvislosti s jeho prodlením činí 35 Kč denně, maximálně 490 Kč za kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně platných od 1. 8. 2020 (na č. l. 21 spisu) soud zjistil, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou dlužné splátky, má žalobkyně nárok na úrok z prodlení v zákonné výši, na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v důsledku prodlení žalovaného a na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení. Z dokumentu nazvaného„ Autorizace ověření totožnosti“ (na č. l. 27 spisu) soud zjistil, že dle skutečností v tomto dokumentu uvedených bylo ověření totožnosti žalovaného autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně (na č. l. 32 spisu) soud zjistil, že výše měsíčních výdajů uvedených žalovaným je 10 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je 17 086 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem je 21 000 Kč. Vypočítané minimální výdaje činí 9 510 Kč, disponibilní příjem žalovaného pak je 6 400 Kč. Z kopie občanského průkazu žalovaného (na č. l. 33 a 34 spisu) soud zjistil, že žalobkyně měla tento k dispozici k ověření totožnosti žalovaného. Z dokumentu nazvaného„ identifikované příjmy“ (na č. l. 35 spisu) vyplývá, že žalovanému byly na účet zasílány různé částky v řádech stokorun a tisícikorun, přičemž tento dokument neobsahuje informace o tom, jaké jsou zdroje těchto příjmů. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli (na č. l. 37 spisu) soud zjistil, že žalovanému byla na účet č. [bankovní účet] vyplacena žalobkyní celkem částka 16 000 Kč (skutečnost, že se jedná o účet žalovaného a částka mu byla skutečně vyplacena, ověřil soud dotazem na společnost [právnická osoba]). Z upozornění na osobní návštěvu ze dne 6. 8. 2021 (na č. l. 40 spisu) soud zjistil, že žalovaný byl upozorněn na to, že pokud neuhradí dlužnou částku nejpozději do tří pracovních dnů, navštíví jej osobně inkasní inspektor a dojde k razantnímu navýšení dluhu. Z výpisu z běžného účtu žalovaného, který žalobkyně doložila k výzvě soudu, bylo zjištěno, že příjmy žalovaného byly tvořeny platbami od„ [příjmení] [jméno] [příjmení]“, kdy v dubnu 2021 se jednalo o částku 19 510 Kč, v březnu 2021 o částku 10 075 Kč a v únoru 2021 o částku 21 674 Kč. Dále příjmy žalovaného tvořily většinově platby od fyzických osob (standardně v řádech stokorun), půjčky od společnosti [právnická osoba] a příjmy od [webová adresa] [anonymizována dvě slova] . Dne 20. 4. 2021 byla na účet žalovaného zaslána částka 500 Kč od [jméno] [příjmení] s popisem transakce„ přeplatek nájemné“. Z výpisu z běžného účtu žalovaného je rovněž patrné, že žalovaný opakovaně značnou část svých příjmů zasílal na [webová adresa]“, kdy konečný zůstatek na účtu žalovaného činil ke dni 22. 4. 2021 částku 3,28 Kč. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření ujednání, ve kterém se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku do výše 16 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatky v celkové výši 3 840 Kč, přičemž celková dlužná částka byla splatná dne 22. 5. 2021 a úroková sazba činila 0 % ročně. Totožnost žalovaného byla ověřena z kopie jeho občanského průkazu. Žalobkyně poskytla na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru dne 22. 4. 2021 částku 4 000 Kč, dne 29. 4. 2021 částku 8 000 Kč a dne 6. 5. 2021 částku celkem 4 000 Kč. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil. 6. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části (jak bude dále vyloženo). 7. Právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným dne 22. 4. 2021 se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 8. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 9. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle § 1746 odst. 2 o. z., strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 11. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč