7 C 65/2023-41 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 29 008 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], identifikační [číslo] uzavřel dne se žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek ve výši 9 960 Kč. Celkovou částku měla žalovaná splatit v 52 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně. Na svůj dluh zaplatila celkem 8 844,44 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], identifikační [číslo] uzavřel se žalovanou smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek ve výši 7 968 Kč. Celkovou částku měla žalovaná splatit v 52týdenních splátkách po 384 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně. Na svůj dluh zaplatila celkem 7 075,56 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, na kterou však nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci provedl dokazování listinami – smlouvou půjčce [číslo] ze dne [datum], smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávky mezi [právnická osoba] a žalobkyní ze dne [datum], přílohou smlouvy o postoupení pohledávek – seznam postoupených pohledávek strana 16 ze 109 a strana 17 ze 109, oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání žalované dne [datum], výzvou k plnění ze dne [datum], včetně dokladu o odeslání žalované ze dne [datum]. 5. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a shodnému závěru o skutkovém stavu: Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnutou částku s poplatkem 9 960 Kč, tj. celkem 24 960 Kč v 52týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaná převzala půjčku v hotovosti při podpisu smlouvy. Pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnutou částku s poplatkem 7 968 Kč, tj. celkem 19 968 Kč v 52týdenních splátkách po 384 Kč. Žalovaná převzala půjčku v hotovosti při podpisu smlouvy. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy [číslo] byla platně postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění. 6. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. Na základě citovaného ustanovení a výslovného ujednání smluvních stran, se právní vztah vzniklý mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 a zákonem číslo 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně některých zákonů. 8. Dle § 657, § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 9. Dle § 51a občanského zákoníku, upravuje hlava pátá tohoto zákona ochranu spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách a některé povinnosti při uzavírání spotřebitelských smluv. Dle § 52 téhož zákona spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Dle § 55 odst. 1 až 3 téhož zákona smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Dle § 56 spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst. 1). Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění (odst. 2). 10. Dle § 2 odst. 3 občanského zákoníku, účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit. 11. Dle § 3 odst. 1 občanského zákoníku, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 12. Dle § 39 zákona občanského zákoníku, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. V § 40a jsou vymezeny důvody neplatnosti, kterých se musí dotčená osoba dovolat (tzv. relativní neplatnost). V ostatním se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží i bez návrhu. Tou je mimo jiné také neplatnost dle § 55, resp. § 56 zákona č. 40/1964 Sb. 13. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 14. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jako dodavatel (věřitel) a žalovaná, v postavení spotřebitele (dlužníka), uzavřeli dne [datum] a stejně tak dne [datum] smlouvy o půjčce. Vzhledem k tomu, že žalovaná, která je fyzickou osobou, vystupovala při uzavírání a plnění obou smluv s dodavatelem mimo rámec své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti i mimo rámec samostatného výkonu svého povolání, tj. jako spotřebitel, a právní předchůdce žalobkyně v rámci těchto smluvních vztahů vystupoval v rámci své podnikatelské činnosti, kdy se mimo jiné zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, tj. jako dodavatel, je nutné aplikovat ustanovení právního řádu sloužící k ochraně spotřebitele, který v daném smluvním vztahu vystupuje jako slabší strana. Jelikož jsou obě smlouvy o půjčce smlouvami spotřebitelskými (tedy smlouvami uzavřenými mezi spotřebitelem a dodavatelem), musí soud z moci úřední posoudit, zda jednotlivá ujednání spotřebitelské smlouvy nejsou nepřípustná, a to bez dalšího (§ 56 odst. 3 občanského zákoníku) či zda jsou nepřípustná pro jejich rozpor s požadavkem dobré víry znamenající k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran – jedná se tak o obsahovou kontrolu těchto ujednání (§ 56 odst. 1 občanského zákoníku). Cílem však není stanovit absolutní rovnost práv a povinností účastníků daného závazkového právního vztahu – úkolem soudu je odstranit významnou nerovnováhu práv a povinností účastníků. 15. Soud tedy při posuzování každého jednotlivého smluvního vztahu a jeho konkrétních ujednání postupoval v souladu s us