11 C 119/2023-61 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 20 982,90 Kč s úrokem ve výši 11,75 % ročně z této částky od 1. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z této částky od 2. 3. 2022 do zaplacení. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 18. 1. 2006 smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které žalovanému poskytla kontokorentní úvěr s limitem 10 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 15,90 % ročně, a to na sporožirovém účtu žalovaného č. , č. účtu, . Následně byl limit kontokorentu zvýšen na 20 000 Kč (23. 10. 2010). Žalovaný byl oprávněn čerpat kontokorent průběžně, zavázal se nepřekročit jeho sjednanou výši. Žalovaný se zavázal zaplatit dluh z kontokorentu včetně úroku a cen za služby nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy začal úvěr čerpat. Při dodržení podmínek smlouvy lze úvěr čerpat opakovaně. Poskytnutý úvěr žalovaný čerpal průběžně. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy, když poskytnutý úvěr přečerpal a přes výzvy žalobkyně překročený úvěrový limit nevyrovnal. Ke dni 1. 3. 2022 se stal kontokorent zcela splatným, na což byl žalovaný opakovaně upozorňován dopisy žalobkyně. K výzvě soudu žalobkyně upřesnila, z čeho se skládá žalovaná částka 20 982,90 Kč, kdy se jedná o čerpaný úvěr, poplatky za služby a přirostlé smluvní úroky. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky.2. Žalobkyně dále k výzvě soudu sdělila, že nebyl dohledán doklad o navýšení úvěrového limitu na 20 000 Kč. Z tohoto důvodu tedy žalobkyně změnila žalobu tak, že částku 10 982,90 Kč požaduje uhradit z titulu čerpaného úvěru a částku 10 000 Kč požaduje uhradit z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně dále uvedla, že požaduje po žalovaném úhradu částky 10 982,90 Kč s úrokem ve výši 11,75 % ročně z této částky od 1. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 2. 3. 2022 do zaplacení, dále částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 2. 3. 2022 do zaplacení. Soud tento úkon žalobkyně posoudil dle jeho obsahu jako částečné zpětvzetí žaloby co do úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení. Žalobkyně využila svého dispozičního oprávnění, když vzala žalobu částečně zpět, a protože byly splněny všechny zákonné podmínky, soud v souladu s § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a řízení částečně zastavil.3. Žalovaný se ve věci přes výzvu soudu nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Ze smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne 18. 1. 2006 a na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr na sporožirovém účtu č. , č. účtu, až do výše 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni za poskytnuté peněžní prostředky roční úrok 15,90 %. Žalovaný se zavázal čerpat kontokorent průběžně a nepřekročit jeho sjednanou výši. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni celou výši kontokorentu nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání kontokorentu, poté je oprávněn k opakovanému čerpání. Porušením těchto povinností vzniká nepovolený debetní zůstatek. Při porušení těchto smluvních podmínek byla žalobkyně oprávněna prohlásit kontokorent za splatný. Žalobkyně dále doložila žádost o poskytnutí úvěru a ceník pro soukromou klientelu. Dále žalobkyně doložila výpisy k účtu žalovaného, ze kterých je patrné, jakou částku a kdy žalovaný čerpal, jaké mu byly účtovány poplatky a kolik činil v tom kterém měsíci úrok z úvěru. Z výpisu z účtu za období od 1. 2. 2022 do 31. 3. 2022 vyplývá, že ke dni 1. 3. 2022 činila dlužná částka 20 982,90 Kč, přičemž tento dluh byl převeden na evidenční účet. Z upomínek ze dne 3. 12. 2021, ze dne 18. 12. 2021 a ze dne 4. 1. 2022 vyplývá, že žalovaný byl opakovaně upozorňován na dlužnou částku, bylo mu pozastaveno čerpání úvěru, a byl upozorněn, že pokud bude jeho účet ke dni 28. 2. 2022 vykazovat dluh po splatnosti, bude ke dni 1. 3. 2022 vypovězena smlouva o poskytnutí kontokorentu. Žalobkyně následně žalovaného vyzvala dne 2. 6. 2022 a dne 17. 10. 2022 k úhradě dlužné částky a upozornila ho na možnost jejího soudního vymáhání.5. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Na základě citovaného ustanovení se předmětný právní vztah řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (ve znění rozhodném k datu uzavření smlouvy), zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění rozhodném k datu uzavření smlouvy).6. Dle § 497, § 501, § 502 odst. 1 věta první, § 503 odst. 1 věta první, § 503 odst. 2, § 506 věta první zákona č. 513/1991 Sb. (ve znění platném a účinném do 7. 3. 2006), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Věřitel je povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán, a to v době stanovené v požadavku, jinak bez zbytečného odkladu. Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatné i úroky z této splátky. Je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky.7. Dle § 365 věty první zákona č. 513/1991 Sb., dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dle § 369 odst. 1 téhož zákona je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Dle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.8. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že žalovaný s žalobkyní uzavřeli dne 18. 1. 2006 platnou smlouvu o poskytnutí úvěru ve smyslu § 497 an. zákona č. 513/1991 Sb., a to poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu žalovaného s možností kontokorentu ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úroky z úvěru, které byly ke dni uzavření smlouvy ve výši 15,90 % ročně. Protože žalovaný nevyrovnal přes výzvy žalobkyně nepovolený záporný zůstatek, zesplatnila žalobkyně celou dlužnou částku k 1. 3. 2022. K uvedenému dni činí dlužná částka 20 982,90 Kč, přičemž s ohledem na skutečnost, že žalobkyně není schopna doložit navýšení úvěrového limitu z částky 10 000 Kč na částku 20 000 Kč, požaduje částku 10 982,90 Kč coby dluh ze smlouvy o úvěru a částku 10 000 Kč coby bezdůvodné obohacení. Nezaplatil-li žalovaný dlužnou částku – představující nepovolený záporný zůstatek kontokorentu se smluvním úrokem (sníženým ve prospěch spotřebitele) a bezdůvodné obohacení, je žaloba důvodná. Ocitl-li se žalovaný v prodlení, má žalobkyně právo i na zaplacení zákonného úroku z prodlení z celé dlužné částky. Soud proto žalobě zcela vyhověl.9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žalobkyně zcela úspěšná a má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 840 Kč a paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony ve výši 300 Kč/úkon (návrh ve věci samé, výzva k plnění) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Celkem tak žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1 440 Kč.