12 C 75/2025-50 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u podepsaného soudu dne 26. 8. 2025, resp. žalobou domáhal po žalované splnění shora uvedených peněžitých plnění, maje za to, že s žalovanou uzavřel distančním způsobem prostřednictvím webu www., Anonymizováno, .cz provozovaného společností , právnická osoba, platnou smlouvu o zápůjčce, na základě které přenechal žalované částku 26 508 Kč za podmínek v žalobě vyložených z předmětné smlouvy, avšak žalovaná dle smlouvy uhradila žalobci prvních 32 splátek v celkové výši 46 560 Kč, v důsledku čehož se (s ohledem na smluvní ujednání ve smlouvě o zápůjčce) celková dlužná částka zápůjčky včetně příslušenství stala okamžitě splatnou.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila s odůvodněním, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, dluh uznává a žádá o hrazení ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, když její měsíční mzda činí 22 000 Kč a pobírá alimenty na dceru ve výši 6 000 Kč.3. Soud je však povinen z moci úřední přezkoumávat platnost smlouvy o úvěru i bez ohledu na tzv. uznávací prohlášení dlužníků (které ho této povinnosti nezbavuje).4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.5. Z listiny označené jako „smlouva o zápůjčce č. , hodnota, “ (na č. l. 8) vyplývá, že žalobce coby věřitel se žalované coby dlužnici zavázal poskytnout zápůjčku ve výši 30 000 Kč se smluvním úrokem 50 %, při měsíčních splátkách žalované 1 455 Kč, při době trvání zápůjčky 48 měsíců s tím, že celková dlužná částka činí 69 840 Kč, přičemž „věřiteli náleží jednorázová platba za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 % z celkové dlužné částky, nejméně však 1 000 Kč, která se tímto sjednává. Dlužník s tímto postupem souhlasí a bere na vědomí snížení výše poskytnuté zápůjčky o tuto částku při jejím načerpání.“ Z této smlouvy dále vyplývá, že: „smluvní strany si sjednávají ve smyslu § 1970 občanského zákoníku smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % za každý den prodlení z celkové dlužné částky, jehož výši považují vzhledem ke všem okolnostem za přiměřenou.“ Pokud jde o uzavření této smlouvy, pak se v této smlouvě uvádí, že: „smluvní strany potvrzují, že smlouva byla uzavřena elektronicky dálkovým způsobem zadáním unikátního kódu v portálu www., Anonymizováno, .cz“, přičemž „smlouva se stává platnou a účinnou v okamžiku podpisu oběma smluvními stranami, a to dálkovým způsobem zadáním unikátního kódu v portálu www., Anonymizováno, .cz.“6. Ze smlouvy o spolupráci uzavřené dne 2. 9. 2021 mezi žalobcem a , právnická osoba, bylo zjištěno, že společnost má vůči žalobci nárok na odměnu ve výši 5 % z celkové dlužné částky (čl. 4. bod 4.1. písm. a/ smlouvy).7. Z výpisu z účtu žalované vedeného u , právnická osoba, . za období srpen 2022 byl zjištěn počáteční zůstatek ve výši 1 716,51 Kč, kreditní obrat ve výši 56 075,19 Kč, debetní obrat ve výši 56 406,94 Kč, konečný zůstatek ve výši 1 384,76 Kč. Dne 9. 8. 2022 žalovaná obdržela na účet rodičovský příspěvek ve výši 12 000 Kč od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , dne 15. 8. 2022 půjčku ve výši 6 000 Kč od společnosti , právnická osoba, a dne 30. 8. 2022 půjčku ve výši 7 000 Kč od společnosti , právnická osoba, .8. Z potvrzení o platbě , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a. s. ze dne 26. 8. 2025 (na č. l. 19) soud zjistil, že uvedená banka přijala dne 15. 9. 2022 platbu od žalobce ve výši 30 000 Kč na účet majitele , právnická osoba, a tentýž den pak provedla po zúčtování předmětného poplatku bezhotovostní převod částky 26 508 Kč ve prospěch účtu žalované, tj. účtu č. , č. účtu, (zjištěno z detailu pohybu na účtu žalované vedeného u , právnická osoba, . na č. l. 34).9. Je tedy prokázané, že uvedenou transakcí žalobce bezhotovostně převedl prostřednictvím předmětné banky na účet žalované dne 16. 9. 2022 částku 26 508 Kč.10. Z tvrzení žalobce, že žalovaná uhradila celkem , hodnota, splátek v celkové výši 46 560 Kč.11. Z úřední činnosti soudu (z ISAS) je soudu známo, že žalobce u zdejšího soudu vystupuje v 8 sporech jako žalobce - „zapůjčitel“. Kromě této právní věci se za obdobně skutkových tvrzení ve věci sp. zn. , spisová značka, domáhá po žalované kromě doplacení jistiny 46 618,05 Kč i úroku ve výši 60 % p. a. z pohledávky 46 618,05 Kč od 1. 4. 2025 a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 46 618,05 Kč od 1. 4. 2025 do zaplacení. Rovněž v právní věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, se kromě zaplacení předmětné jistiny 112 023 Kč domáhá po žalované také zaplacení úroku z prodlení ve výši 60 % p. a. z předmětné částky a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z předmětné částky.12. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný ve skutečnosti poskytuje fyzickým osobám přes uvedenou aplikaci (zprostředkovatele) spotřebitelské úvěry, čímž de facto obchází zákonnou úpravu, neboť podle § 9 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru může být toliko oprávněná osoba poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kteréžto hmotněprávní limity žalobce pochopitelně (objektivně) nesplňuje.13. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.14. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.15. Podle druhého odstavce téhož par. pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.16. Soud si je vědom toho, že ze zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že o spotřebitelský úvěr se jedná pouze tehdy, je-li jeho poskytovatelem podnikatel a zároveň jeho příjemcem je spotřebitel, a dále, že spotřebitelem je v podmínkách zákona o spotřebitelském úvěru každá fyzická osoba, která mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu o peněžité zápůjčce (smlouvu o úvěru) s poskytovatele nebo zprostředkovatelem spotřebitelského úvěru nebo s ním ve věci peněžité zápůjčky (úvěru) jinak jedná.17. Důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru pak k definici poskytovatele uvádí, že je vázána na definici pojmu poskytování; přitom tento pojem je nastaven tak, aby zahrnul všechny osoby, které fakticky činnost vykonávají, bez ohledu na to, zda mají příslušné oprávnění, či nikoli. V důvodové zprávě je také zmíněno, že definice pojmu odkazuje na podnikání poskytovatele, čímž ponechává prostor pro příslušnou judikaturu, která určuje, co je a co není činností v rámci podnikání bez ohledu na případnou existenci či neexistenci příslušného podnikatelského oprávnění. V důvodové zprávě se mj. uvádí, že (v textu nyní tučně zvýraznil soud): „Regulace sice nemíní postihovat ‚přátelské‘ půjčování v rámci výpomoci mezi osobami blízkými a přáteli, současně nemíní umožnit obcházení zákona osobami vymlouvajícími se, že nejsou podnikateli nebo neposkytují úvěr v rámci či v souvislosti se svým podnikáním, ač jejich činnost sleduje dosažení zisku. ‚Přátelskost‘ půjčování by se měla posuzovat individuálně mj. na základě podmínek úvěrové smlouvy a vztahu mezi osobou věřitele a dlužníka. Bezúročná půjčka nastavená tak, že v případě sebemenšího prodlení dlužníka dosáhne věřitel zisku ze sankcí, rozhodně nemůže být považována za ‚přátelskou‘, ani za bezúplatnou, a tedy vyňatou z působnosti tohoto zákona. Povinnosti poskytovatele podle tohoto zákona by se pak měly vztahovat na všechny osoby, které naplní zákonné podmínky bez ohledu na to, zda mají příslušné, nebo jakékoli jiné podnikatelské oprávnění. Existence (příslušného) podnikatelského oprávnění by měla mít vliv pouze v oblasti posouzení, zda může být daná osoba trestána za neoprávněné podnikání, nikoli v oblasti posouzení, zda daná osoba má či nemá jednat podle tohoto zákona.“18. Nejvyšší správní soud již ve svém v rozsudku ze dne 17. 12. 2007, sp. zn. 1 Afs 87/2007, mj. vyložil, že soustavnost podnikání neznamená, že by muselo jít o činnost nepřetržitou a trvalou. Může se např. jednat o činnost sezónní, činnost s určitými přestávkami apod.19. Obdobný názor vyložil i Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 22. 4. 2008, sp. zn. 22 Cdo 679/2007, v němž mj. formuloval právní názor, že za soustavnou je přitom možné považovat i takovou činnost, kterou má podnikatel v záměru vykonávat byť jen nepravidelně, např. jen několikrát do roka.20. Je evidentní, že žalobce ve shora uvedených sporech u zdejší