4 C 64/2026-76 – Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit částku , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou s žalovanou uzavřela její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, . Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši , částka, , dlužného poplatku ve výši , částka, a dlužného úroku z jistiny do zesplatnění ve výši , částka, . Příslušenství se skládá z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek dle § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se k této možnosti nevyjádřila navzdory řádnému upozornění, že pokud se nevyjádří, bude soud její souhlas s takovým postupem presumovat.3. Z listiny označené jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ ze dne , datum, (dále také jen „Smlouva o úvěru“), soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou uvedeného dne smlouvu, v níž se zejména zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši , částka, . Žalovaná se ve Smlouvě o úvěru zejména zavázala platit právní předchůdkyni žalobkyně minimální měsíční splátky a úrok ve výši 60 % ročně. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou.4. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě Smlouvy o úvěru poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, .5. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná na své závazky ze Smlouvy o úvěru celkem uhradila částku , částka, , a že úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, .6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně její přílohy soud zjistil, že společnost , právnická osoba, postoupila své pohledávky ze Smlouvy o úvěru žalobkyni.7. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla tímto dokumentem vyzvána k úhradě žalované částky. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že uvedená výzva byla žalované v tentýž den zaslána.8. Žalobkyně nedoložila soudu žádné listiny dokládající řádné posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. Soud si proto alespoň vyžádal od , právnická osoba, . výpis z účtu žalované za září 2024, tedy měsíc, kdy byl úvěr žalované poskytnut. Z tohoto výpisu z účtu soud zjistil, že žalovaná má vysokou tendenci uchylovat se k hazardním hrám. Na servery provozující hazardní hry zasílala v uvedeném období průměrně částku v řádu tisícovek korun denně.9. Z téhož výpisu z účtu žalované soud také zjistil, že žalovaná v září 2024 čerpala kromě posuzovaného úvěru také úvěry:- , částka, od Zaplo.cz,- , částka, od , právnická osoba, , a- úvěr v nespecifikované výši od , právnická osoba, .10. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:11. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu, v níž se zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec ve výši , částka, . Žalovaná se ve Smlouvě o úvěru zejména zavázala platit právní předchůdkyni žalobkyně minimální měsíční splátky a úrok ve výši 60 % ročně. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Žalované byl poskytnut úvěr v plné výši sjednaného úvěrového rámce, tj. ve výši , částka, . Žalovaná na své závazky ze Smlouvy o úvěru celkem uhradila částku , částka, . Úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, . Žalované byla řádně odeslána předžalobní výzva k plnění. Z výpisů z účtu žalované je zřejmé její tíhnutí k hazardu. Na servery provozující hazardní hry zasílala v září 2024 průměrně částku v řádu tisíců korun denně. Žalovaná v září 2024 čerpala kromě posuzovaného úvěru také úvěry ve výši , částka, od Zaplo.cz, , částka, od , právnická osoba, a úvěr v nespecifikované výši od , právnická osoba, . Pohledávky za žalovanou ze Smlouvy o úvěru byly postoupeny žalobkyni.12. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.13. Podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.14. Podle § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Soud o věci uvážil následujícím způsobem.19. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytla úvěr ve výši , částka, . Pohledávky ze Smlouvy o úvěru byly následně postoupeny žalobkyni.20. Smlouva o úvěru byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská. Dle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo proto povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a bylo-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Věřitel mohl dle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet.21. Soud je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru k případné neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, který byl poskytnut v rozporu s § 86 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, přihlížet i bez návrhu (srov. také nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III.ÚS 4129/18, a rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, , OPR-, právnická osoba, ., C-679/18).22. Nejvyšší soud v prvé řadě již v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , judikoval, že „povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.“.23. Obdobný názor je vyjadřován také v judikatuře Soudního dvora (srov. například rozsudek ze dne , datum, , Horyzont, C339/23).24. V rozsudku ze dne , datum,