38 C 263/2020-76 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 36 453 Kč představující podle žaloby jistinu ve výši 34 655 Kč, smluvní pokutu do zesplatnění ve výši 998 Kč a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 36 453 Kč za dobu od 24. 1. 2020 do zaplacení, dále částky ve výši 7 659,86 Kč představující smluvní pokutu po zesplatnění a úroku ve výši 86,11 % ročně z částky 28 550,29 Kč za dobu od 24. 1. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 128 620 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 129,71 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 233 Kč splatných vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjen 2018. Žalovaný v dohodnutých měsíčních splátkách žalobkyni úvěr nesplácel řádně a včas, proto došlo ke dni 22. 1. 2020 k zesplatnění úvěru. Do data zesplatnění úvěru žalovaný uhradil částku ve výši 26 796 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 129,70 % p.a. splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 2 233 Kč splatných nejpozději 18. dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen (část A smlouvy). V bodě 2.1 smlouvy bylo uvedeno, že úroky se počítají jako efektivní úroková míra, když v každém kalendářním měsíci se bere v potaz přesný počet dnů v měsíci s tím, že délka každého roku je 365 dnů. Dle bodu 2.2 smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 128 620,80 Kč. Dle bodu 4.1 smlouvy se klienti zavazují vrátit poskytovateli poskytnutý úvěr a zaplatit mu sjednané úroky za poskytnutí úvěru v dohodnutých měsíčních splátkách. V bodě 4.2 smlouvy bylo uvedeno, že úvěr se splácí anuitními splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. V bodě 6.1 smlouvy si smluvní strany dohodly, že v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká klientovi povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Po zesplatnění úvěru způsobem sjednaným v této smlouvě již právo na žádnou další smluvní pokutu dle tohoto bodu nevzniká. Souhrn veškerých smluvních pokut, které je poskytovatel oprávněn takto požadovat, činí maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Smluvní pokuty dle tohoto bodu jsou v každém jednotlivém případě splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení dané smluvní pokuty. Dle bodu 6.2 smlouvy má poskytovatel právo vůči klientům na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klienti ocitli v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Po zesplatnění úvěru způsobem sjednaným v této smlouvě již právo na žádnou další náhradu těchto nákladů nevzniká. Náhrada nákladů je v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva na její zaplacení. Dle bodu 6.3 smlouvy jestliže se klienti ocitnou v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn. že se k tomuto dni stávají se okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2 části B) smlouvy. Zesplatnění úvěru se netýká budoucích nákladů úvěru. Poskytovatel je povinen klienty před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout jim k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Dle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Dle bodu 6.5 smlouvy jestliže klienti po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (smlouva o úvěru ze dne [datum]). 4. Žalovaný čerpal peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč dne [datum] bezhotovostním převodem na číslo účtu [bankovní účet] uvedený v úvěrové smlouvě (smlouva o úvěru ze dne [datum], doklad o vyplacení úvěru, sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Podle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný částku ve výši 26 796 Kč (karta klienta). 5. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, provedla žalobkyně lustraci žalovaného v registru SOLUS a v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací činilo skóre žalovaného 228 bodů odpovídající kategorii I. (166-320), znamenající nízké body do interní Score Card a„ vyšší riziko,“ kdy bývá úvěr„ výrazněji limitován“ výší vyplacené částky, případně zamítán (následující kategorie II. od 321 do 412 bodů, kategorie III. od 413 do 495 bodů a kategorie IV. od 496 bodů a více - čím vyšší skóre, tím lepší platební morálka v registru NRKI a vyšší pravděpodobnost splácení). Žalovaný měl tedy v uvedeném systému nízké skóre. Z výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v době uzavření úvěrové smlouvy nikde s dlužnou částkou po splatnosti. Žalovaný před uzavřením úvěrové smlouvy podepsal žalobkyní předpřipravené formulářové prohlášení klienta, v němž mimo jiné uvedl, že si je vědom sjednaných úroků a považuje je za přiměřené, že nemá žádné dluhy, že není v úpadku apod., a že veškeré poskytnuté údaje jsou„ pravdivé a úplné.“ Vedle toho žalobkyně v rámci daného zkoumání provedla hodnocení klienta dle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané HODNOCENÍ KLIENTA vyplněno, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného činí 20 500 Kč, což v zásadě odpovídá předloženým dokladům o příjmech. Žalobkyně soudu předložila pracovní smlouvu ze dne [datum], ze které vyplývá, že žalovaný má sjednaný pracovní poměr na dobu neurčitou. Dále žalobkyně předložila výplatní pásky žalovaného za měsíce červenec a srpen 2018 a informativní výpisy z transakční historie účtu žalovaného ze dne [datum] a [datum], který potvrzuje výši příjmu za červenec 2018 ve výši 20 301 Kč a za srpen 2018 ve výši 21 072 Kč. Dále byla předložena kopie občanského průkazu žalovaného, z níž vyplývá, že žalovaný je ženatý a že jeho trvalý pobyt se nachází na adrese [adresa žalovaného]. V kolonce výdaje žalovaného je v hodnotícím formuláři uvedena částka 3 410 Kč s poznámkou„ životní minimum,“ u druhé osoby v domácnosti je uvedena nula. U počtu dětí v domácnosti je uvedeno 1 a výdaje na děti 2 500 Kč. U spoření, splátek a ostatních výdajů (jako doprava, kurzy a záliby) je uvedena nula. Žalovaný mezi svými výdaji uvedl pouze náklady na bydlení ve výši 2 000 Kč, což obvyklým výdajům samostatně žijící osoby za bydlení neodpovídá, proto měly být tyto výdaje zdůvodněny a doloženy. Žádné relevantní důkazy, z nichž by vyplývalo, že se žalobkyně blíže zabývala výdaji žalovaného však ani na výzvu soudu předloženy nebyly. <i>6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud j