41 C 227/2020-69 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u Okresního soudu ve Zlíně dne [datum], domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. V žalobních důvodech zejména uvedla, že se domáhá vrácení peněžních prostředků ze smlouvy o [anonymizována dvě slova] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] a žalovaným, ve které se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout finanční prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce [částka] a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši odpovídající [anonymizováno] nesplaceného úvěru nejméně však ve výši [částka] spolu s úrokem ve výši [anonymizováno] měsíčně a poplatkem ve výši [anonymizováno] z každé čerpané částky. Žalovaný z úvěrového rámce čerpal peněžní prostředky ve výši [částka], které mu byly poskytnuty na jeho bankovní účet. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal zcela pasivní. 3. Z provedeného dokazování, konkrétně ze smlouvy o [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] a standartní informace o spotřebitelském úvěru se podává, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo], [země] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřena smlouva o [anonymizována dvě slova], v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému na bankovní účet peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši [anonymizováno] měsíčně a poplatkem za čerpání ve výši [anonymizováno] z každé částky čerpání v pravidelných měsíčních splátkách ve výši odpovídající [anonymizováno] nesplaceného úvěru nejméně však ve výši [částka]. 4. Ze sdělení [právnická osoba] se podává, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne [datum] na účet žalovaného číslo [bankovní účet] úvěr ve výši [částka]. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně datového souboru - seznamu se podává, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. 6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího lístku se podává, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 7. Z listiny„ [jméno] [anonymizována dvě slova]“, obchodních podmínek [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] a platebních informací neučinil soud žádná relevantní skutková zjištění podstatná pro rozhodnutí. 8. Právně soud věc podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“). 9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2). 10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). 15. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, když na ni podle § 1879 a násl. občanského zákoníku přešla uplatněná pohledávka postupní smlouvou ze dne [datum]. 16. Podle § 9 odst. 2 věty první občanského zákoníku ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. jako lex specialis mají přednost před ustanoveními obecné povahy v občanském zákoníku. 17. V souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a recentní judikaturou Ústavního soudu a Nejvyššího soudu České republiky (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) soud nejprve zkoumal, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit. Dle závěrů citovaných rozhodnutí„ neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná“. Tyto závěry jsou přitom dle citovaného rozhodnutí platné při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016, tak podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 1. 2018, příp. ve znění pozdějších předpisů. Platí, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit)“. Žalobkyně v řízení neprokázala, byť k tomu byla vyzvána již v průběhu přípravy jednání (viz usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), že by právní předchůdce žalobkyně jakožto poskytovatel úvěru této své zákonné povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a zmiňovaných judikatorních závěrů dostál, tedy že by jakkoli aktivně prověřoval či si nechal žalovaným doložit jeho příjmy, zdroj příjmů a jeho skutečné výdaje, příp. že by nahlédl do dlužnických registrů ([anonymizováno], [příjmení], [anonymizována tři slova] apod.). Vzhledem k nedostavení se žalobkyně k nařízenému soudnímu jednání, když jen u jednání soudu se může účastníkům dostat poučení soudem podle § 118a o. s. ř., nemohla být žalobkyně ve věci soudem poučena podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ke splnění její povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní ve vztahu k okolnosti řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Pročež je třeba uzavřít, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní, že by právní předchůdce žalobkyně dostál náležitě své odborné péči zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr ve sjednané lhůtě, a proto je posuzovaná úvěrová smlouva jako spotřebitelská smlouva (§ 419, § 421 odst. 1 a § 1810 a násl. občanského zákoníku), neboť odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatná. K této neplatnosti přihlédl soud ex lege v souladu s § 588 občanského zákoníku (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, v řízení [právnická osoba], proti GK). 18. Pakliže ale soud rozhoduje o nároku na peněžité plnění, který vychází ze skutkových tvrzení, jež umožňují po