19 C 16/2021-174 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobou ze dne 28. 11. 2020 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 457 746 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 44 855 Kč za dobu od 17. 1. 2018 do zaplacení a dále s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 184 018 Kč za dobu od 11. 11. 2020 do zaplacení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou dne 15. 9. 2015 uzavřela kupní smlouvu (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě od žalované zakoupila nákladní automobil, nosič výměnných nástaveb, tovární značky [příjmení], [příjmení]: [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo [příjmení]“), a dále samostatný technický celek - hydraulický nakládací jeřáb, tovární značka [anonymizováno], typ [anonymizována dvě slova], identifikační číslo [anonymizováno]. Na koupeném zboží se opakovaně vyskytly následující vady: vady na nosiči kontejneru – netěsnost u ovladače rozvaděče, vada u hydraulické ruky – únik oleje na vnějším potrubí a nesoulad funkce mezi dálkovým ovládáním a ručním ovládáním, vada odlupující se barvy (dále jen„ vada laku“) a vytékající olej u pístnice. Smluvní pokuta, kterou po žalované touto žalobou požaduje, byla žalované vyúčtována za prodlení s opravou vady vozidla, která spočívala v tom, že se odlupoval lak, a to jednak na nástavbě vozidla, dále na nosiči kontejnerů a dále na příslušenství rámů - konkrétně na držácích zábran proti podjetí. Uvedenou vadu oznámila žalované e-mailem dne 17. 2. 2017, jehož přílohu tvořily fotografie, zaslané žalované přes portál www.uschovna.cz. V uvedeném e-mailu současně žalovanou vyzvala, aby vady v souladu s kupní smlouvou odstranila. Dle čl. V. odst. 2. bodu 2.7 kupní smlouvy přitom byla žalovaná povinna nastoupit k odstranění vady do 2 pracovních dnů, samotnou vadu pak byla povinna odstranit do 5 dnů od nastoupení k opravě. K odstranění uplatněných vad, s výjimkou vady laku, došlo až dne 27. 4. 2017. V návaznosti na shora popsané žalovanou dne 9. 5. 2017 vyzvala k úhradě smluvní pokuty podle čl. VI. odst. 3 kupní smlouvy (0,2 % denně z kupní ceny), která v té době dosahovala výše 643 498 Kč. Žalovaná na tuto výzvu reagovala dopisem ze dne 29. 5. 2017, ve kterém jí sdělila, že jí uplatněný nárok neuznává, přičemž k samotné vadě laku uvedla, že se nejedná o záruční závadu, ale jde o mechanické poškození. Na základě tohoto stanoviska žalované nechala žalobkyně k vadě laku vypracovat znalecký posudek znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Z tohoto znaleckého posudku mj. vyplynulo, že tloušťka laku neodpovídá normám, při lakování a bezprostředně před ním nebyly dodrženy technologické postupy, přičemž takovýto stav je nežádoucí, když následné napadení korozí výrazně snižuje užitnou a technickou hodnotu vozidla. Odstranění vady laku nakonec žalovaná zajistila u třetí osoby v termínu po 5. 2. 2018, když opravené vozidlo bylo žalobkyní vyzvednuto dne 12. 2. 2018. Vzhledem k tomu, že dvě ze tří vad byly odstraněny až 27. 4. 2017 a poslední z vad byla odstraněna až v únoru 2018, byla žalovaná v prodlení s odstraněním alespoň jedné z vad minimálně do 5. 2. 2018. Výzvou ze dne 13. 12. 2017 žalobkyně žalovanou opakovaně vyzvala k úhradě smluvní pokuty za prodlení s odstraněním jednotlivých vad, tentokrát v celkové výši 2 089 710 Kč. Přitom žalovanou upozornila na skutečnost, že dle článku V odst. 1 smlouvy platí, že každá oznámená vada se dle smluvních ujednání považuje za oprávněnou, pokud prodávající neprokáže opak. Žalovaná na to reagovala dopisem ze dne 17. 1. 2018, když vadu laku opětovně neuznala s tvrzením, že se jedná o mechanické poškození a navíc podle jejího názoru mělo být vozidlo užíváno v rozporu s dotačními pravidly. Ohledně nároku žalobkyně na smluvní pokutu za prodlení s odstraněním shora vytyčených vad za období od počátku běhu lhůt k odstranění vad do dne 28. 11. 2017, bylo u Okresního soudu ve Zlíně vedeno řízení pod sp. zn. 20 C 157/2018, které bylo skončeno rozsudkem ze dne 17. 1. 2019, jímž byl shledán nárok žalobkyně na smluvní pokutu v žalované výši 2 003 060 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 643 498 Kč za dobu od 22. 12. 2017 do zaplacení a z částky 1 356 502 Kč za dobu od 17. 1. 2018 do zaplacení, vyhověno a ohledně úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 356 502 Kč za dobu od 22. 12. 2017 do 16. 1. 2018, byla žaloba zamítnuta. V tomto novém řízení přitom žalobkyně po žalované uplatňuje doposud neuplatněný nárok na smluvní pokutu za prodlení s odstraněním vady laku vozidla za další období, tj. období od 29. 11. 2017 do 5. 2. 2018, přičemž smluvní pokuta je počítána ve výši 0,2 % denně z celkové ceny díla bez DPH, tj. z částky 3 317 000 Kč, tj. ve výši 457 746 Kč Smluvní pokuta byla vyúčtována proto, že žalobkyně od žalované koupila předmětné vozidlo, toto mělo v záruční době vadu laku, která nebyla odstraněna v záruční době a proto má žalobkyně nárok na ve smlouvě sjednanou smluvní pokutu. Současně uplatňuje i úrok z prodlení, kdy prvá částka, z níž je uplatňován úrok (částka 89 710 Kč) je část smluvní pokuty, k níž byla žalovaná vyzvána již ve výzvě k úhradě ze dne 13. 12. 2017 (celkově byla vyzvána k úhradě částky 2 089 710 Kč, přičemž částka 2 000 000 Kč již byla uplatněna v předchozím řízení). Druhá částka, z níž je úrok uplatňován, se týká zbývající části žalované částky (457 746 Kč – 89 710 Kč = 368 036 Kč), když k úhradě této částky byla žalovaná vyzvána výzvou ze dne 3. 11. 2020 a uhrazena měla být do 7 dnů ode dne odeslání. 3. Žalovaná se domáhala zamítnutí žaloby v celém rozsahu z následujících důvodů: a) existenci samotné vady laku nerozporovala (to ostatně vyplývá i z fotografií, které jí žalobkyně zaslala společně s reklamací dne 17. 2. 2017), nicméně namítala, že k porušení laku nedošlo tím, že by lak byl nesprávně aplikován, ale došlo k tomu mechanickým poškozením, za které ona podle kupní smlouvy neodpovídá. To byl také důvod, proč tuto„ vadu“ laku odmítala opravit. Nakonec ale opravu laku zařídila u [právnická osoba] s.r.o., ale udělala to v rámci dobrých obchodních vztahů, byť tuto vadu jako záruční neuznávala; b) ze znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] ani nelze vycházet, když znalec nedokázal vysvětlit, proč na danou věc aplikoval technické normy, které na ně aplikoval a navíc lze pochybovat o nestrannosti znalce, neboť tento sám uvedl, že s žalobkyní sám spolupracoval mimo svojí znaleckou činnost; c) navíc, aby žalobkyně mohla uplatnit záruku žalované za lak, byla povinna předmětný nákladní automobil pravidelně mýt způsobem, který byl sjednán ve smlouvě, tj. denně v automatické myčce s rotačními kartáči, což ale žalobkyně netvrdí ani neprokazuje; d) v té souvislosti poukázala na to, že z členění smlouvy i samotného gramatického výkladu je zřejmé, že záruka na lak dle článku V. odst. 2.4 kupní smlouvy nebyla žalobkyni poskytnuta jako jakási nadstavba obecné záruky, nýbrž se jednalo o samotné smluvní ujednání a jde o dvě různé záruky, které existují vedle sebe. Protože se v dané věci má jednat o vady laku, tak pak se musí v posuzování záruky vycházet pouze z čl. V., odst. 2, bod 2.4., kde byla stanovena záruka na lak v délce 5 let, ale byla podmíněná denním mytím v automatických myčkách s rotačními kartáči. Případné interpretační problémy smluvních ujednání přitom musí jít k tíži žalobkyně, která tuto smlouvu předložila; e) kromě toho předmětem kupní smlouvy byl kontejnerový nákladní automobil ke svozu bioodpadu s hydraulickou rukou a čtyřmi kusy velkoobjemových kontejnerů (viz čl. I., odst. 1, bod 1.1. smlouvy), přičemž žádný jiný účel vozidla v kupní smlouvě uveden není. Žalobkyně přitom uvedený automobil užívala i k převozu stavebního materiálu a stavební suti, tedy v rozporu s účelem koupě. Tím žalobkyně pozbyla výhod, které jí plynuly ze záruk a ona tak ani nebyla povinna provádět záruční opravy; f) olupování laku nijak nebránilo v užívání vozidla a požadovaná smluvní pokuta je tak nepřiměřeně vysoká. V tomto ohledu žalovaná odkázala na rozsudek zdejšího soudu č. j. 20 C 157/2018-168, kde byla tato námitka rovněž uplatněna, přičemž soud k tomu uvedl, že taková smluvní pokuta nepřiměřená není, neboť žalobkyně si ji sama moderovala a uplatňuje jenom její část. S ohledem na citované rozhodnutí je zřejmé, že nyní uplatňovaná část smluvní pokuty již nepřiměřená je; g) z žaloby není jasné, na základě čeho požaduje žalobkyně úroky z prodlení a v tomto směru rovněž vznesla námitku promlčení. 4. Žalobkyně to replikovala tak, že: a) a b) u příčin poškození žalobkyně poukázala na znalecký posudek [anonymizována dvě slova] a jeho ústní doplněk, kdy znalec potvrdil, že vady laku mechanickým poškozením nevznikly. V té souvislosti poukázala na to, že i subdodavatel žalované po zahájení reklamace uváděl, že některé vady laku spočívají v mechanickém poškození, tzn., že připustil, že minimálně některé z vad laku mechanickým poškozením nevznikly; c) k otázce mytí vozidla v automatické myčce s rotačními kartáči uvedla, že předmětné vozidlo se do žádné externí automatické myčky s rotačními kartáči nevozilo. Mytí vozidla měl na starosti řidič a prováděl je v m