19 C 253/2021-54 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021, ve znění usnesení o připuštění změny žaloby ze dne 20. 9. 2021, č. j. 19 C 253/2021-47, domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále též„ společnost“) a žalovanou byla dne 16. 9. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě společnost žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 1 724 Kč, poplatek za zpracování a doručení ve výši 1 250 Kč a poplatek za komfortní splácení v hotovosti ve výši 5 833 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 314 Kč. Žalovaná zaplatila na svůj dluh 4 386,77 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 7 946,67 Kč a poplatků ve výši 3 362,72 Kč dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 341,22 Kč, úrok ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 15. 6. 2018 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 004,86 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 15. 6. 2018 do zaplacení (nárok č. 1). Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena dne 22. 6. 2016 smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě společnost žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 1 062 Kč, poplatek za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 495 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 580 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 186 Kč. Žalovaná zaplatila na svůj dluh 5 092,23 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 3 826,57 Kč a poplatků ve výši 2 218,20 Kč dále kapitalizovaný úrok ve výši 923,66 Kč, úrok ve výši 28,63 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 15. 6. 2018 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 480,53 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 15. 6. 2018 do zaplacení (nárok č. 2). Pohledávky za žalovanou vyplývající z uvedených smluv byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř.; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Provedeným dokazováním ve vazbě k nároku [číslo] soud zjistil, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], byla dne 16. 9. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 807 Kč sestávajícím z úroku ve výši 1 724 Kč, z částky za zpracování a doručení ve výši 1 250 Kč a z částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 833 Kč (celkem tedy částku 18 807 Kč) splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 314 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzala celou částku zápůjčky (smlouva o zápůjčce [číslo]). Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně uhradila pouze částku 4 386,77 Kč (tabulka umoření ke smlouvě [číslo]). Ve vazbě k nároku č. 2 soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 22. 6. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 137 Kč sestávajícím z úroku ve výši 1 062 Kč, z částky za administrativní činnost ve výši 1 495 Kč a z částky za hotovostní režim splátek ve výši 2 580 Kč (celkem tedy částku 11 137 Kč) splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 186 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzala celou částku zápůjčky (smlouva o zápůjčce [číslo]). Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně uhradila pouze částku 5 092,23 Kč (tabulka umoření ke smlouvě [číslo]). [právnická osoba], [IČO], následně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, dle níž byly pohledávky za žalovanou z obou smluv o zápůjčce postoupeny na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018, seznam postoupených pohledávek). Žalované bylo postoupení pohledávek oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne 14. 6. 2018 (oznámení o postoupení pohledávek). 4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, v tomto směru byly žalobkyní předloženy formulářové listiny nazvané zákaznické karty, které byly dle tvrzení žalobkyně vyplněny před uzavřením každé ze smluv na základě údajů poskytnutých žalovanou. V zákaznické kartě ze dne 22. 6. 2016 bylo vyplněno, že žalovaná je rozvedená, žije v nájmu, má jedno nezaopatřené dítě, pracuje jako prodavačka, jejím zaměstnavatelem je [právnická osoba] Její příjem (mzda) činí 10 000 Kč, státní podpory/přídavky činí 2 500 Kč, další čisté příjmy domácnosti (příjem přítele) činí 15 000 Kč. Výdaje žalované tvoří nájem/inkaso ve výši 7 000 Kč, výdaje za telefon 300 Kč a výdaje na domácnost ve výši 10 500 Kč. Žalovaná nemá další zápůjčku u jiné společnosti. K ověření údajů byl předložen OP, pracovní smlouva/ŽL a nájemní/podnájemní smlouva (zákaznická karta ze dne 22. 6. 2016). V zákaznické kartě ze dne 16. 9. 2016 bylo vyplněno, že žalovaná je rozvedená, žije v nájmu, má jedno nezaopatřené dítě, pracuje jako prodavačka, jejím zaměstnavatelem je [právnická osoba] Její čistý příjem činí 13 500 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 15 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované činí 8 000 Kč, částka 1 000 Kč představuje interní splátky PF. Žalovaná nemá další zápůjčku u jiné společnosti. K ověření údajů byla předložena potvrzení o příjmu 7, 8, 9/2016 (zákaznická karta ze dne 16. 9. 2016). <i>5. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>6. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> 7. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. [právnická osoba], [IČO], pohledávky za žalovanou z obou smluv o zápůjčce postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena společností [právnická osoba] dopisem ze dne 14. 6. 2018. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009, nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 8. Ačkoliv na předložených smlouvách o zápůjčce je podpis obou smluvních stran, soud nicméně shledal, že smlouva je neplatným právním jednáním podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., neboť s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána věřiteli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil a tomu odpovídá i výsle