19 C 296/2021-91 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 10. 7. 2020 po žalované domáhala zaplacení částky 38 155 Kč kapitalizovaného úroku za dobu od 11. 1. 2019 do 18. 5. 2020 ve výši 3 191 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 11. 1. 2019 do 18. 5. 2020 ve výši 2 334,77 Kč, úroku 13,9 % ročně z částky 36 093,68 Kč od 19. 5. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 36 093,68 Kč od 19. 5. 2020 do zaplacení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 11. 1. 2019 Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalované poskytla úvěr 35 000 Kč. Uvedené prostředky i s úrokem 13,9 % ročně jí žalovaná měla splatit v měsíčních splátkách ve výši 622 Kč, což však ani přes zaslanou předžalobní upomínku nesplnila. 3. Opatrovník žalované navrhl žalobu zamítnout, neboť právní jednání učiněné žalovanou je neplatné s odkazem na omezení její svéprávnosti. 4. Z provedených důkazů zjistil soud následující: rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 7. 2. 2017, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 29. 3. 2017, byla žalovaná omezena ve svéprávnosti tak, že mj. není způsobilá samostatně uzavírat smlouvy, ve kterých by hodnota poskytovaného plnění přesahovala výši jejího pravidelného měsíčního příjmu. Opatrovníkem jí byl ustanoven [jméno] [jméno]. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalovaná trpí schizoafektivní poruchou, která probíhá ve fázi atak a následných remisí, přičemž i v případě, kdy se nachází ve fázi remisí, je ohrožena, neboť stačí, aby si zapomněla vzít léky či požila alkohol a není pak schopna téměř ničeho, mj. není také schopna komplexně posoudit důsledky majetkoprávních smluv. Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 25. 5. 2020, č. j. [číslo jednací] byla opatrovníkem žalované jmenována [jméno] [celé jméno žalované] a dosavadní opatrovník [jméno] [jméno] byl z funkce odvolán. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 11. 2. 2021, č. j. [číslo jednací] byl uvedený rozsudek změněn tak, že opatrovníkem žalované bylo jmenováno [stát. instituce]. 5. Dne 11. 1. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena prostřednictvím prostředků elektronických komunikací Smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do celkové výše úvěrového limitu 35 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky uhradit spolu s úroky a poplatky v měsíčních splátkách ve výši 622 Kč nejpozději do 20. 11. 2026. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,9 % ročně. Při řádném splácení úvěru měl žalované vzniknout nárok na finanční odměnu ve formě odpuštění až 10 posledních splátek. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky x [právnická osoba] Dle čl. 7 bod a) smlouvy v případě, že se žalovaná dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek, může žalobkyně prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný v souladu s čl. 7 bod b) smlouvy. Uvedená smlouva byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalované (viz Smlouva o úvěru ze dne 11. 1. 2019, všeobecné obchodní podmínky). V žádosti o úvěr žalovaná uvedla příjem 11 020 Kč. Sama žalobkyně ale měla ze svého systému informace o tom, že příjem žalované představuje invalidní důchod ve výši 10 236 Kč a dále informace o tom, že žalované poskytla spotřební úvěr se splátkou 2 000 Kč měsíčně a revolvingový úvěr se splátkou 2 000 Kč měsíčně. Celkové splátkové zatížení žalované po uzavření této smlouvy tedy činilo 4 622 Kč (viz posouzení úvěruschopnosti klienta + výpisy z účtu). Žalovaná k okolnostem uzavření smlouvy uvedla, že je pravda, že si půjčovala peníze ve spořitelně, půjčovala si je přes počítač, přes internetové bankovnictví. Takhle si půjčovala vícekrát. Měla tehdy notebook, uměla ho používat a zvládala i internetové bankovnictví. Peníze potřebovala na vybavení bytu, kupovala si za ně televizi, mikrovlnku a další spotřebiče. Její příjem v té době představoval invalidní důchod, nikde v té době nepracovala. Peníze jí chodily na účet a na stejný účet chodily i peníze jejího přítele, který se živil roznášením letáků. Úvěr bance splácela a má od toho i doklady. O tom, že je omezena ve svéprávnosti, banku neinformovala (viz účastnický výslech žalované). Poskytnutý úvěr žalovaná čerpala dne 11. 1. 2021 ve výši 35 000 Kč, úvěr splácela nepravidelně, když podle údajů žalobkyně na tento úvěr uhradila jen částku 2 182,68 Kč (viz vyjádření žalobkyně, podklady pre súdne konanie, výpisy z účtu). Dle předložených pokladních dokladů uhradila žalovaná žalobkyni na jistinu celkem částku 13 500 Kč – dne 23. 6. 2019 částku 1 000 Kč, dne 12. 4. 2019 částku 3 000 Kč, dne 19. 6. 2019 částku 500 Kč, dne 12. 7. 2019 částku 3 000 Kč, dne 12. 8. 2019 částku 3 000 Kč a dne 11. 9. 2019 částku 3 000 Kč (viz pokladní doklady předložené žalovanou). K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána výzvou ze dne 30. 8. 2019 a současně byla upozorněna na to, že po ní bude požadováno okamžité splacení celého dluhu (viz výzva k úhradě dlužné částky ze dne 30. 8. 2019). Pro porušení povinnosti řádného splácení úvěru žalobkyně dopisem ze dne 2. 10. 2019 poskytnutý úvěr v souladu s čl. 7 smlouvy zesplatnila ke dni 2. 10. 20219 (viz rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 2. 10. 2019). Žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 22. 5. 2020, odeslanou žalované dne 22. 5. 2020 (viz předžalovní upomínka ze dne 22. 5. 2020, poštovní podací arch). Současné poměry žalované jsou takové, že dál pobírá invalidní důchod aktuálně ve výši 13 493 Kč, přivydělává si ve [právnická osoba] jako uklízečka s příjme 2 800 Kč měsíčně. Jde o firmu, která zaměstnává lidi s postižením. Bydlí s přítelem v [část obce], za bydlení platí 3 980 Kč měsíčně, ale smlouvu má jen do konce roku 2021. Jde o tréninkové bydlení pro osoby s postižením. Od nového roku bude muset bydlet jinde, kde bude muset platit více. Za léky platí 300 Kč měsíčně (viz účastnický výslech žalované). Kromě této žaloby žalobkyně proti žalované vedla další 2 spory, kdy se po žalované samostatnými žalobami domáhala jednak zaplacení částky 39 435,50 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené s žalovanou dne 23. 12. 2018 (sp. zn. 28 C 219/2021) a dále částky 21 503,74 Kč s příslušenstvím ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené se žalovanou dne 27. 2. 2019 (sp. zn. 28 C 275/2021). Obě tyto žaloby byly rozsudky ze dne 12. 11. 2021 zamítnuty z důvodu neplatnosti uzavřených smluv a dále proto, že s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1292/21 ze dne 7. 9. 2021 nemá žalobkyně právo ani na bezdůvodné obohacení (viz rozsudky OS Zlín č. j. 28 C 219/2021-97 ze dne 12. 11. 2021 a č. j. 28 C 275/2021-67 ze dne 12. 11. 2021). 6. Ze shora uvedeného učinil následující závěr o skutkovém stavu: dne 11. 1. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovanou, uzavřena prostřednictvím prostředků elektronických komunikací smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit v měsíčních splátkách ve výši 622 Kč s tím, že tento úvěr splatí nejpozději do 20. 11. 2026. Úroková sazba činila 13,9 % ročně. Žalovaná dlužnou částku řádně a včas nesplácela, proto žalobkyně využila svého práva a dluh ke dni 2. 10. 2019 zesplatnila. V době uzavření smlouvy o úvěru byla žalovaná omezená ve svéprávnosti tak, že mj. není způsobilá samostatně uzavírat smlouvy, ve kterých by hodnota poskytovaného plnění přesahovala výši jejího pravidelného měsíčního příjmu, který činil cca 10 200 Kč. Podle pokladních dokladů předložených žalovanou žalovaná uhradila žalobkyni na jistinu doposud jen částku ve výši 13 500 Kč. <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 581 o. z. platí, že není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.</i> <i>9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> 10. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou nemohlo platně dojít k uzavření smlouvy o úvěru, protože žalovaná v době uzavření smlouvy nebyla způsobilá k tomuto právnímu jednání z důvodu její duševní poruchy. Právní jednání týkající se takových finančních částek je tak za ní oprávněn činit pouze opatrovník, v některých případech s přivolením soudu. Jestliže žalovaná sama bez souhlasu opatrovníka dne 11. 1. 2019 uzavřela s žalobkyní předmětnou smlouvu, není pochyb o tom, že tato smlouva je neplatná dle ustano