19 C 299/2021-56 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále též„ společnost“) a žalovaným byla dne 30. 5. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 4 901 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 406 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách ve výši 2 015 Kč. Žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 2 015 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 17 985 Kč a poplatků ve výši 14 784,34 Kč dále úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 1. 12. 2019 do zaplacení, který za dobu do 20. 1. 2020 kapitalizovala částkou 738,88 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 7. 7. 2018 do zaplacení, který za dobu do 20. 1. 2020 kapitalizovala částkou 2 531,39 Kč (nárok č. 1). Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 21. 2. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 1 789 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 180 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 316 Kč. Žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 6 820 Kč. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 6 828,11 Kč a poplatků ve výši 4 755,12 Kč dále úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 18. 4. 2019 do zaplacení, který za dobu do 20. 1. 2020 kapitalizovala částkou 1 529,12 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 23. 8. 2018 do zaplacení, který za dobu do 20. 1. 2020 kapitalizovala částkou 880,83 Kč (nárok č. 2). Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř.; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Provedeným dokazováním soud ve vazbě k nároku č. 1 zjistil, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], byla dne 30. 5. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16 259 Kč sestávajícím z úroku ve výši 4 901 Kč, z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč a z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 406 Kč (celkem tedy částku 36 259 Kč) splatit v 18 měsíčních splátkách ve výši 2 015 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzal celou částku zápůjčky (smlouva o zápůjčce č. 542454006). Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku 2 015 Kč (nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Ve vazbě k nároku č. 2 soud zjistil, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], byla dne 21. 2. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 917 Kč sestávajícím z úroku ve výši 1 789 Kč, z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 180 Kč a z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 948 Kč (celkem tedy částku 18 917 Kč) splatit v 60 týdenních splátkách ve výši 316 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzal celou částku zápůjčky (smlouva o zápůjčce [číslo]). Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku 6 820 Kč (nezpochybněná tvrzení žalobkyně). 4. [právnická osoba], [IČO], následně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, dle níž byly předmětné pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, seznam postoupených pohledávek). Žalovanému bylo postoupení pohledávek oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne 20. 1. 2020 (oznámení o postoupení pohledávek). 5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl před uzavřením každé ze smluv o zápůjčce hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 30. 5. 2018 vyplněno, že žalovaný je svobodný, má vyživovací povinnost k jedné osobě, žije v nájmu, pracuje jako svářeč, jeho zaměstnavatelem je [právnická osoba] [obec]. Pobírá mzdu ve výši 9 986 Kč měsíčně, ostatní příjmy činí 9 400 Kč. Co se týče výdajů, v zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný nemá zápůjčku u jiné společnosti, odhadované výdaje žalovaného činí 3 100 Kč. Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalovaného její právní předchůdce ověřil doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty, a to pracovní smlouvou (8. 1. 2018 – neurčito), výplatními páskami za měsíce 3, 4/2018, nájemní smlouvou a ZP. Uvedené listiny však soudu předloženy nebyly. V žalobkyní předložené formulářové listině nazvané zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 21. 2. 2018 pak bylo vyplněno, že žalovaný je svobodný, má vyživovací povinnost k jedné osobě, pracuje jako svářeč, jeho zaměstnavatelem je [právnická osoba] [obec], pobírá mzdu ve výši 10 282 Kč měsíčně. Co se týče výdajů, v zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný nemá zápůjčku u jiné společnosti, odhadované výdaje žalovaného činí 4 100 Kč. Jako druh bydlení byl uveden„ jiné“. Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalovaného její právní předchůdce ověřil doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty, a to pracovní smlouvou (4. 9. 2017 – neurčito), výplatními páskami za měsíce 11, 12/2017 a 1/2018 a ZP. Uvedené listiny však soudu předloženy nebyly. <i>6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>7. Podle § 2392 odst. 1 první věty o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> <i>8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 12. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. [právnická osoba], [IČO], pohledávky za žalovaným z obou smluv o zápůjčce postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], j