19 C 349/2021-38 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále též„ společnost“) a žalovaným byla dne 21. 10. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě společnost žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 4 472 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč, a to v 60 měsíčních splátkách ve výši 776 Kč s poslední splátkou ve výši 758 Kč. Žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalobkyně požaduje kromě dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč, dlužné poplatky ve výši 18 568,28 Kč, dále úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 16. 12. 2019 do zaplacení, který za dobu do 18. 12. 2020 kapitalizovala částkou 7 431,25 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 20. 2. 2019 do zaplacení, který za dobu do 18. 12. 2020 kapitalizovala částkou 4 522,92 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř.; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], byla dne 21. 10. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 21 542 Kč sestávajícím z úroku ve výši 4 472 Kč, z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a z částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč (celkem tedy částku 46 542 Kč) splatit v 59 měsíčních splátkách ve výši 776 Kč a s poslední splátkou ve výši 758 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně v hotovosti převzal celou částku zápůjčky (smlouva o zápůjčce [číslo]). Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně neuhradil na svůj dluh ničeho (nezpochybněná tvrzení žalobkyně, tabulka umoření). 4. [právnická osoba], [IČO], následně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, dle níž byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, seznam postoupených pohledávek). Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne 6. 1. 2021 (oznámení o postoupení pohledávek, podací lístek). 5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl před uzavřením smlouvy o zápůjčce hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 21. 10. 2018 vyplněno, že žalovaný je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnost k jiným osobám, žije v nájmu, pracuje jako slévárenský dělník, jeho zaměstnavatelem je [anonymizováno] - [anonymizováno] [obec]. Pobírá mzdu ve výši 14 360 Kč měsíčně a ostatní příjmy činí 12 000 Kč. Co se týče výdajů, v zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný nemá zápůjčku u jiné společnosti a odhadované měsíční výdaje žalovaného činí 6 000 Kč. Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalovaného její právní předchůdce ověřil doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané ověřené dokumenty, a to pracovní smlouvou (od 1. 7. 2017 na dobu neurčitou), výplatními páskami (za měsíce 8 a 9 roku 2018) a nájemní smlouvou. Uvedené listiny však soudu předloženy nebyly. 6. Z úřední činnosti soud zjistil, že přede dnem podepsání smlouvy o zápůjčce (21. 10. 2018) byla na žalovaného vedeno několik exekuční řízení sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] (listina AAZ046R). <i>7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>8. Podle § 2392 odst. 1 první věty o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> <i>9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>11. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 13. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. [právnická osoba], [IČO], pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena společností [právnická osoba], dopisem ze dne 6. 1. 2021. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009, nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 14. Ačkoliv na smlouvě o zápůjčce je podpis obou smluvních stran, soud nicméně s ohledem na popsaný skutkový stav věci shledal, že smlouva o zápůjčce je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neposoudil úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 15. Jak žalobkyně sama uvedla, její právní předchůdce v obou případech vycházel z informací získaných od žalovaného v zákaznické kartě a tyto informace ověřil oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaný v zákaznické kartě ze dne 21. 10. 2018 uvedl, že pobírá mzdu ve výši 14 360 Kč měsíčně a další příjmy ve výši 12 000 Kč, které ale nebyly nijak specifikovány. Výše mzdy měla být ověřena pracovní smlouvou a výplatními páskami, ve vztahu k dalším příjmům listina neobsahuje žádný údaj o tom, o jaké příjmy se jedná a jak měly být ověřeny. Původ příjmů žalobkyně neobjasnila ani na výzvu soudu, z čehož lze usuzovat, že zde byly připsány záměrně žalovaným za účelem dosažení požadovaného úvěru. Žalovaný dále uvedl, že bydlí v nájmu, nemá zápůjčky u jiných společností a jeho odhadované měsíční výdaje činí 6 000 Kč. Je vysoce nepravděpodobné, že by veškeré měsíční výdaje žalovaného činily pouze 6 000 Kč, když sám žalovaný uvedl, že žije v nájmu, přičemž na nájemné, zálohy na energie a služby spojené s bydlením a další nezbytné výdaje (jídlo, ošacení, telefon apod.) činí měsíční výdaje bezpochybně částku mnohem vyšší. Žalovaným uvedená částka je tedy velmi podhodnocená. Navíc právní předchůdce žalobkyně i ohledně těchto výdajů vycházel pouze z tvrzení žalovaného, tedy osoby žádající o úvěr, jež může zkreslovat či záměrně modifikovat svou skutečnou majetkovou situaci i s cílem úvěr z