26 C 70/2021-46 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 000 Kč, představující žalovanému poskytnutý úvěr ve výši 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z uvedené částky za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 4 000 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru, kterou právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným, a to distančním způsobem prostřednictvím internetové sítě. 3. Žalobkyně se omluvila z účasti na jednání prostřednictvím právní zástupkyně jednající v zastoupení jejího právního zástupce, ke kterému se rovněž nedostavil ani žalovaný, a to bez řádné a včasné omluvy. Soud proto za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl v jeho nepřítomnosti. 4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, z nichž zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla bankovním převodem finanční prostředky ve výši 4 000 Kč a žalovaný se je zavázal splatit, a to do [datum] (smlouva o úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky). Dne [datum] byla na účet žalovaného č. [bankovní účet] připsána částka 4 000 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně (viz zpráva [právnická osoba], ze dne [datum], výpis transakce – potvrzení platby). Ještě před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovaný zaregistroval na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, kde si dle vlastní volby nastavil dostupné parametry úvěru. Následně vyplnil na webové stránce právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa] formulář, do kterého zadal své osobní údaje. Tímto učinil návrh na uzavření smlouvy o úvěru a potvrdil, že se seznámil se zněním úvěrové smlouvy. Smlouvu o úvěru žalovaný podepsal elektronicky připsáním [příjmení] kódu, který mu byl zaslán právní předchůdkyní žalobkyně na žalovaným uvedené telefonní číslo. Pohledávka za žalovaným byla postoupena podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní (viz citovaná smlouva, příloha [číslo]: Seznam pohledávek, příloha [číslo] příloha [číslo] oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podací lístek, Sledování zásilek). Žalovaný na poskytnuté půjčce a úroku žalobkyni nic neuhradil, proto byl upomenut právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky, a to do tří dnů, a upozorněn na možnost vymáhání pohledávky v rámci soudního řízení, (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], podací lístek, Sledování zásilek). Soud v rámci své úřední činnosti zjistil, že proti žalovanému bylo přede dnem uzavření úvěrové smlouvy vedeno jedno exekuční řízení (výpis z ISAS OS [obec]). <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta 1., je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>8. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého druhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>10. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněným bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám.</i> <i>11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> 12. S ohledem na popsaný skutkový stav má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právní předchůdkyně žalobkyně řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, respektive v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Uvedená povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je zákonem uložená poskytovateli úvěru, tedy právní předchůdkyni žalobkyně jako společnosti, jež úvěr poskytla, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak jako poskytovatel úvěru neučinil. Spotřebitelský úvěr za dané situace měl být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský splácet. Toto však žalobkyně v daném případě nesplnila, čemuž také odpovídá skutečnost, že žalovaný svůj dluh od počátku nesplácel. Takový zákonný postup představuje posílení principu zodpovědného úvěrování a cílené ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy úvěry jsou poskytovány s cílem jejich nesplacení, dokonce s cílem dosáhnutí zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s tím, že dlužník nebude pravděpodobně ani schopen poskytnutý úvěr splatit (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). 13. V téže souvislosti je třeba konstatovat, že české spotřebitelské právo je ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru mimo jiné transponovanou směrnicí číslo 2008 [číslo], kde se v článku 8 odst. 1 věta první stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele a pokud je to nezbytné na základě vyhledávání v příslušné databázi. V čl. 23 směrnice číslo 2008 [číslo] se dále stanoví, že členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 14. Přesto, že přesný postup při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele není nijak zákonem o spotřebitelském úvěru, ani transponovanou směrnicí číslo 2008 [číslo], stanoven, je zřejmé, že žalobkyně je povinna vždy řádně, se všemi znalostmi profesionála a s péčí řádného hospodáře prověřit úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně by si měla veškeré údaje týkající se finanční a majetkové situace spotřebitele řádně ověřit, a to zejména předložením potřebných listin, jako např. výpisem z účtu, pracovní smlouvy, mzdového výměru, dokladu o nákladech na bydlení, atd. a nikoliv spoléhat jen na tvrzení spotřebitele, které může být úmyslně, či neúmyslně zkresleno jeho subjektivním vnímáním. Žalobkyně však v tomto řízení neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost splnila. Právní předchůdkyně žalobkyně zcela zřejmě nijak nereflektovala faktickou možnost žalovaného úvěr splatit, jeho přechozí splatné či nesplatné závazky, pravidelné měsíční příjmy a výdaje, taktéž nebylo ze strany žalobkyně prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného lustrovala v rejstřících ISIR, [příjmení], BRKI, [příjmení] či jiných obdobných rejstřících, jenž mohou napomoci k posouzení bonity osoby žádající o úvěr, což právní předchůdkyně žalobkyně v soul