28 C 217/2021-42 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] zahrnující jistinu ve výši [částka] a souhrnný poplatek (úrok, odměna za hotovostní inkaso splátek, administrativní poplatek) ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], se smluvním úrokem ve výši 19,27 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému [částka], které měl splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] v 60 týdenních splátkách ve výši [částka] nejpozději do [datum], avšak žalovaný úvěr nesplatil i přes zaslanou upomínku ze dne [datum]. 2. Žalobkyně i žalovaný vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle § 115a o. s. ř., že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] zahrnujícím úrok ve výši [částka], administrativní poplatek ve výši [částka], odměna za hotovostní inkaso ve výši [částka] a pojištění ve výši [částka], splatit ve 60 týdenních splátkách ve výši [částka]. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Žalovaný zaplatil celkem částku ve výši [částka] (vyjádření žalobkyně). [právnická osoba] pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky z [datum], podací lístek ze dne [datum]). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]). 4. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla hodnocení schopnosti žalovaného splácet úvěr dle údajů o jeho příjmech a výdajích v předložené formulářové listině nazvané Karta zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr, kde byl uveden příjem žalovaného ve výši [částka] a průměrné měsíční výdaje ve výši [částka]. Jako podklady pro posouzení bonity klienta byly u příjmů zaškrtnuty výplatní pásky a pracovní smlouva, výdaje nebyly prokázány žádným dokumentem. Žalovaný v Kartě zákazníka uvedl, že je svobodný, žije v nájmu a má půjčku u [právnická osoba] ve výši [částka] s měsíční splátkou [částka]. Podpisem Karty zákazníka stvrdil úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů. Žalobkyně předložila nečitelnou roztrženou výplatní pásku složenou ze dvou částí, z níž není možné zjistit výši příjmu žalovaného, smlouvu o nájmu bytu uzavřenou s [jméno] [příjmení] jako nájemcem, pracovní smlouvu uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalovaným na dobu určitou do [datum] bez uvedení výše mzdy (pracovní smlouva) a dvě nečitelné faktury. Jiné listiny předloženy nebyly. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Při právním hodnocení skutkového stavu má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit sjednaný úrok, odměnu za hotovostní inkaso splátek a administrativní poplatek v celkové částce [částka], a to v 60 týdenních splátkách ve výši [částka]. 11. Soud má za to, že nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To však právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila. Žalobkyně sama uvedla, že vycházela z informací získaných od žalovaného v Kartě zákazníka a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalovaného, a to výplatní páskou a pracovní smlouvu. K důkazu žalobkyně předložila pracovní smlouvu, jednu nečitelnou a roztrženou výplatní pásku, nájemní smlouvu uzavřenou s [jméno] [příjmení] jako nájemcem a pracovní smlouvu na dobu určitou bez uvedení výše mzdy. Z předložených listin není možné řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného, a lze tak učinit jednoznačný závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila, protože žalovanému poskytla úvěr jen na základě příjmu za jeden měsíc, přičemž pro posouzení úvěruschopnosti z něho vycházela jako z pravidelného příjmu. Výdaje žalovaného neprověřovala vůbec, stejně jako skutečnou míru jeho zadlužení. Přitom skutečná výše výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmu k hrazení stanovených splátek. 12. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z., v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti, je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z., v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 13. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebit