35 C 349/2020-31 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobou podanou dne 25. 8. 2020, ve znění doplnění ze dne 7. 12. 2020 a ze dne 31. 12. 2020, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 5 868 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 868 Kč od 26. 11. 2017 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetu dne 26. 9. 2017 smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě dne 26. 9. 2017 poskytla Společnost žalovanému zápůjčku ve výši 8 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného, kterou se žalovaný zavázal vrátit Společnosti do 25. 11. 2017. Žalovaný nicméně uhradil i přes zaslané upomínky toliko částku 2 132 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2019 postoupila Společnost pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaná částka se sestává z jistiny úvěru, vedle toho se žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr. 5. Žalobkyně soudu předložila listiny označené jako„ Rámcová smlouva ze dne 26. 9. 2017“,„ Jednotlivá smlouva o úvěru ze dne 26. 7. 2019“; žádná z těchto listin není opatřena podpisem žalovaného a nevyplývá z nich ani jiné vyjádření vůle žalovaného se Smlouvou, kdy za takovou listinu soud nepovažoval ani výstup z počítačového systému Společnosti. Dne 26. 9. 2017 zaslala Společnost z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet], vedený na žalovaného, částku 8 000 Kč, [variabilní symbol], SS [číslo] (viz výpis z účtu). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2019 postoupila Společnost coby postupitel žalobkyni coby postupníkovi pohledávky uvedené v příloze č. 1 Smlouvy; v příloze byla uvedena pohledávka žalobkyně za žalovaným (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2019, příloha č. 1“). O postoupení pohledávky na žalobkyni byl žalovaný zpraven dopisem Společnosti ze dne 26. 7. 2019, zaslaným žalovanému společně s výzvou k úhradě před podáním žaloby (viz oznámení o postoupení pohledávky). Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 8 000 Kč do 3 dnů od doručení výzvy dopisem ze dne 26. 7. 2019, zaslaným téhož dne (viz výzva k úhradě dluhu vč. podacího lístku); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu tvrdí a prokazuje dlužník). 6. Žalobkyně na výzvu soudu v usnesení ze dne 14. 12. 2020, č. j. 35 C 349/2020-18, aby označila a předložila soudu důkazy k prokázání tvrzení, že žalovaný projevil souhlas s rámcovou smlouvou a smlouvou o úvěru a že Společnost ověřila úvěruschopnost žalovaného, reagovala tak, že nedisponuje žádnými dalšími důkazy nad rámec žalobního návrhu k prokázání souhlasu žalovaného, ve vztahu k úvěruschopnosti toliko zaslala výplatní pásku žalovaného. <b>Právní posouzení věci</b> <i>7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).</i> <i>9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>10. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> <i>11. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 15. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným z tvrzené smlouvy o zápůjčce postoupila Společnost žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2019 uzavřené mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne 19. 1. 2018, čímž postoupení pohledávky nabylo vůči žalovanému účinnosti. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 (uveřejněného pod č. 27/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.), nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 16. Žalobkyně tvrdila, že Společnost s žalovaným uzavřela dne 26. 9. 2017 prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 8 000 Kč, kterou byl žalovaný povinen Společnosti vrátit do 25. 11. 2017. Na základě listin označených jako„ Rámcová smlouva ze dne 26. 9. 2017“,„ Jednotlivá smlouva o úvěru ze dne 26. 7. 2019“, jakož i dalších listin, které žalobkyně soudu předložila, závěr o uzavření Smlouvy, kterou soud kvalifikovat jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z., mezi Společností a žalovaným učinit nešlo, když na těchto listinách absentoval podpis žalovaného; na čemž ničeho nemění ani předložená kopie občanského průkazu, ani výstup z počítačového systému Společnosti, když z nich vůle žalovaného být vázán Smlouvou nevyplývá; na výzvu soudu pak žalobkyně uvedla, že dalšími důkazními návrhy nedisponuje. Jelikož soud neměl po provedeném dokazování za jednoznačně dáno, že došlo k řádnému vzniku právního vztahu mezi Společností a žalovaným, rozhodl na základě pravidel o dělení důkazního břemene v neprospěch žalobkyně, kterou v tomto ohledu důkazní břemeno tížilo, že k řádnému uzavření rámcové smlouvy o úvěru ani k uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru nedošlo, tedy závazkověprávní vztah mezi stranami sporu nevznikl. 17. Na základě uvedeného nebyl soud oprávněn přiznat žalobkyni jakékoliv plnění, které by se zakládalo na smluvním plnění. V souladu se zásadou iura novit curia soud posoudil žalovaný nárok podle všech v úvahu přicházejících norem, načež dospěl k závěru, že žalobě je možno zčásti vyhovět na základě pravidel o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) 18. Z dokazování vyplynulo, že Společnost zaslala dne 26. 9. 2017 na účet č. [bankovní účet], vedený na žalovaného, částku 8 000 Kč. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o zápůjčce lze právní poměr mezi účastníky kvalifikovat jako bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od Společnosti na svůj účet částku 8 000 Kč, aniž by pro takovou platbu existoval právní důvod; došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. To, oč se žalovaný obohatil, tedy částku 8 000 Kč, je přitom povinen Společnosti (resp. po postoupení pohledávky žalobkyni) vydat ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. 19. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se tak v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění; nesplněním povinnosti k plnění v den splatn