38 C 269/2021-51 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku a zaplatit poplatek ve výši [částka] sestávající z úroku ve výši [částka] (sazba 29 % ročně), částky za zpracování a doručení ve výši [částka] a poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] (celkem tedy částku ve výši [částka]) v 18 měsíčních splátkách ve výši [částka], přičemž poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne [datum]. Žalovaná částka ve výši [částka] představuje podle žaloby jistinu ve výši [částka] a zůstatek neuhrazeného poplatku ve výši [částka] Vedle jistiny a poplatku se žalobkyně domáhala zaplacení 29% p.a. smluvního úroku z jistiny [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, přičemž za dobu od [datum] do [datum] úrok kapitalizovala částkou [částka], a 8,05% p.a. úroku z prodlení z jistiny [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, přičemž za dobu od [datum] do [datum] tento úrok kapitalizovala částkou [částka]. Pohledávka za žalovanou byla společností [právnická osoba] smluvně postoupena žalobkyni. 2. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku a zaplatit poplatek ve výši [částka] sestávající z úroku ve výši [částka] (sazba 29 % ročně), částky za zpracování a doručení ve výši [částka] a poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] (celkem tedy částku ve výši [částka]) v 60 týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne [datum]. Žalovaná částka ve výši [částka] představuje podle žaloby jistinu ve výši [částka] a zůstatek neuhrazeného poplatku ve výši [částka] Vedle jistiny a poplatku se žalobkyně domáhala zaplacení 29 % p.a. smluvního úroku z jistiny [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, přičemž za dobu od [datum] do [datum] úrok kapitalizovala částkou [částka], a 8,05% p.a. úroku z prodlení z jistiny [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, přičemž za dobu od [datum] do [datum] tento úrok kapitalizovala částkou [částka]. Pohledávka za žalovanou byla společností [právnická osoba] smluvně postoupena žalobkyni. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. K jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Žalovaná se z jednání soudu omluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byly ve dnech [datum] a [datum] uzavřeny smlouvy o zápůjčce o shora uvedeném obsahu. 5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet zápůjčky, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalované dle údajů o jejích příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané zákaznická karta datované dnem [datum] vyplněno, že žalovaná má čistý příjem [částka] měsíčně, což bylo údajně doloženo pracovní smlouvou a třemi výplatními páskami. Další příjem domácnosti ve výši [částka] doložen nebyl. Ve výdajích byla uvedena jen jejich odhadovaná výše ve výši [částka] měsíčně. Tyto skutečnosti nikterak doloženy ani ověřeny nebyly. V zákaznické kartě ze dne [datum] bylo uvedeno, že příjem žalované činí [částka] měsíčně, což opět mělo být doloženo třemi výplatními páskami a pracovní smlouvou. Vedle toho měl další příjem domácnosti činit [částka] měsíčně, avšak ten doložen nebyl. Na splátky dluhu z jiného úvěru šlo měsíčně [částka] a celkové odhadované měsíční náklady měly činit [částka] Tyto opět nebyly nikterak ověřeny ani doloženy. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do [datum] (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovanou z obou smluv o zápůjčce postoupila společnost [právnická osoba] žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena společností [právnická osoba] dopisem ze dne [datum]. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 12. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalované, s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil a tomu odpovídá i výsledek. 13. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. 14. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z. (v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti) je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z. (v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 15. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotř