38 C 292/2021-58 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky nejprve s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr a zaplatit úrok ve výši [částka] s úrokovou sazbou 23,66 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a odměnu za hotovostní inkaso ve výši [částka], tj. celkem [částka] v 58 týdenních splátkách po [částka] počínaje dnem [datum], přičemž poslední splátka měla být zaplacena dne [datum]. Za dobu trvání smluvního vztahu uhradila žalovaná pouze [částka]. Pohledávka ze smlouvy byla posléze postoupena na žalobkyni a ke dni postoupení, tj. ke dni [datum] činila [částka] a sestávala z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného poplatku za administrativní činnost [částka], dlužného poplatku za hotovostní inkaso [částka] (úrok za dobu řádného trvání smlouvy byl zaplacen). Žalobkyně tak požadovala zaplacení dlužné jistiny [částka], dlužné úhrady za služby [částka], kapitalizované úroky za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka], kapitalizované úroky z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka], dále úrok ve výši 23,66 % ročně a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. 2. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku a zaplatit úrok ve výši [částka] s úrokovou sazbou 23,66 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a odměnu za hotovostní inkaso ve výši [částka], tj. celkem [částka] v 58 týdenních splátkách po [částka] počínaje dnem 2 12. 2016, přičemž poslední splátka měla být zaplacena dne [datum]. Za dobu trvání smluvního vztahu uhradila žalovaná pouze [částka]. Pohledávka ze smlouvy byla posléze postoupena na žalobkyni a ke dni postoupení, tj. ke dni [datum] činila [částka] a sestávala z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného poplatku za hotovostní inkaso [částka] (úrok za dobu řádného trvání smlouvy byl zaplacen, poplatek za administrativní činnost byl také zaplacen). Žalobkyně tak požadovala zaplacení dlužné jistiny [částka], dlužné úhrady za služby [částka], kapitalizované úroky za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka], kapitalizované úroky z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka], dále úrok ve výši 23,66 % ročně a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Provedeným dokazováním (na podkladě předložených smluv) soud zjistil, že mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] (dále jen„ společnost“) a žalovanou byly ve dnech [datum] a [datum] uzavřeny smlouvy o shora uvedeném obsahu. Žalovaná přitom na smlouvu o úvěru ze dne [datum] zaplatila celkem [částka] a na smlouvu o půjčce ze dne [datum] celkem [částka], jak ostatně žalobkyně potvrdila. 5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet půjčku, resp. úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalované dle údajů uvedených v tzv. kartě zákazníka. Ve vztahu ke smlouvě o půjčce ze dne [datum] vyšel z údajů uvedených žalovanou, když její čistý měsíční příjem ze zaměstnání měl činit [částka] a její ostatní příjmy měly činit [částka], celkem tedy [částka] měsíčně, přičemž její výdaje měly činit [částka]. Skutečnost příjmu ze zaměstnání ověřil na základě údajně předložených výplatních pásek. Ostatní příjmy ani výdaje nikterak neověřoval. 6. Ve vztahu ke smlouvě o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobkyně opět provedl vyhodnocení úvěruschopnosti žalované z údajů uvedených v kartě zákazníka, když vyšel z prakticky stejných údajů a údajně mu byla předložena pracovní smlouva, složenky o výši pobíraného výživného a výplatní pásky. Výdaje žalované opět nikterak neověřoval. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Obdobně podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Jak vyplynulo ze smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy uzavřené dne [datum], postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovanou z obou uvedených smluv na žalobkyni postupem upraveným v § 1879 a násl. o. z. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 14. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalované, s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil a tomu odpovídá i výsledek, byť žalovaná svůj dluh z počátku splácela. 15. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z ú