39 C 85/2021-33 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek výši 6 000 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 450 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, když poslední platbu uhradil dne [datum] Celkem žalovaný uhradil na svůj dluh ze smlouvy o úvěru částku 8 700 Kč. Ke dni [datum] činila dlužná částka 20 550 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 14 233,33 Kč, dlužného úroku ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 066,67 Kč. Dále žalovanému vznikl dluh na úrocích a úrocích z prodlení. Pohledávka za žalovanou byla společností [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni. 2. Žalovaný se k uplatněnému nároku žalobkyně i přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivní. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.). 3. Soud provedl dokazování navrženými listinnými důkazy a má za prokázané následující skutečnosti. [právnická osoba] se dne [datum] zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč za poplatek v celkové výši 12 000 Kč, který se skládal z kapitalizovaného úroku ve výši 3 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s poplatkem v celkové výši 27 000 Kč splatit v 60 pravidelných týdenních splátkách v hotovosti ve výši 450 Kč. První splátka byla splatná sedmý den od uzavření smlouvy a splatnost poslední splátky byla dne [datum] a úroková sazba byla sjednána ve výši 32,15 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky na zadní straně smlouvy. Žalovanému byl úvěr poskytnut v hotovosti ještě před podpisem smlouvy. Bylo sjednáno, že splátky žalovaného jsou určeny nejprve na úroky, poté poplatky a nakonec na jistinu úvěru. V případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky měl věřitel právo požadovat uhrazení celého dosud neuhrazeného dluhu ze smlouvy o úvěru, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně (viz smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum]). Věřitel ještě před uzavřením smlouvy o úvěru ověřil a vyhodnotil údaje žalovaného nezbytné pro posouzení jeho schopnosti poskytnutý úvěr splácet (viz smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], zákaznická karta žalovaného ze dne [datum]). 4. Celkem žalovaný uhradil na svůj dluh částku 8 700 Kč, přičemž část plateb ve výši 766,67 Kč byla použita na úhradu jistiny, částka 3 000 Kč na sjednaný úrok, částka 3 000 Kč na poplatek za administrativní činnost a částka 1 933,33 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Ke dni [datum] činila dlužná částka celkem 20 550 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 14 233,33 Kč, dlužného úroku ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 066,67 Kč (nesporná tvrzení). Dne [datum] postoupila společnost [právnická osoba] žalovanou pohledávku žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]). [právnická osoba] dne [datum] oznámila žalovanému, že došlo k postoupení její pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 20 550 Kč bez vyčísleného příslušenství (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě jeho závazku ze smlouvy o úvěru [číslo] v celkové výši 20 870,54 Kč včetně příslušenství do [datum] s upozorněním, že jinak bude nucena přistoupit k podání soudní žaloby (předžalobní výzva ze dne [datum]). Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučenou poštou dne [datum] (podací lístek ze dne [datum]). 5. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Postupitelka pohledávky žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 15 000 Kč za celkový poplatek ve výši 12 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem v celkové výši 37 000 Kč splatit v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný věřiteli sjednané týdenní splátky řádně a včas nehradil, přičemž na svůj dluh uhradil celkem částku 8 700 Kč. Věřiteli tak vznikl v důsledku prodlení žalovaného nárok zaplacení částky 20 550 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 14 233,33 Kč, dlužného úroku ve výši 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 066,67 Kč. Dále mu vznikl nárok na úrok požadovaný ve výši 18,84% ročně z částky 15 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení. [právnická osoba] postoupila výše uvedenou pohledávku žalobkyni, o čemž žalovaného včas vyrozuměla. Žalovaný svůj dluh nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně. 6. Z hlediska právního posouzení věci byla mezi původní věřitelkou žalované pohledávky a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen občanského zákoníku), na základě které se věřitelka zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Věřitelka sjednané peněžní prostředky žalovanému poskytla ve sjednané lhůtě, a to bez určení účelu (§ 2398 občanského zákoníku). Žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době a zaplatit úroky za dobu od poskytnutí prostředků do jejich vrácení (§ 2399 občanského zákoníku). Sjednání poplatku za poskytnutí úvěru podléhalo autonomii vůle (bylo v dispozici) smluvních stran a soud jej neshledal v rozporu s dobrými mravy. Poplatek byl sjednán zcela jednoznačně a srozumitelně přímo v písemné smlouvě o úvěru a žalovanému muselo být zcela zřejmé k čemu a za jakých podmínek se zavazuje. Výše poplatku byla zcela srozumitelně stanovena fixní částkou a nepřevyšovala výši jistiny poskytnuté zápůjčky. Řádným neplněním sjednaných splátek žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy o úvěru a věřiteli vzniklo smluvní právo požadovat jednorázové zaplacení celé půjčky včetně sjednaného poplatku. Požadovaná úroková sazba poskytnutého úvěru ve výši 23,72 % ročně se nejeví nikterak nepřiměřená, neboť podstatně nepřesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004). 7. Jelikož žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu jako spotřebitel (viz § 419 občanského zákoníku), je nutno na právní vztah mezi smluvními stranami aplikovat rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že původní věřitelka žalované pohledávky posuzovala úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele s nezbytnou odbornou péčí (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele) a měla za to, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.). Dnem následujícím po splatnosti úvěru se žalovaný dostal do prodlení s plněním dluhu (§ 1968 občanského zákoníku). Věřiteli proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Postoupením pohledávky nabyla žalobkyně kromě samotné pohledávky také její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn jejím postupitelem (§ 1182 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaný v tomto směru netvrdil nic, co by výše uvedený závěr jakkoliv zpochybnilo, byť ho v tomto směru tížilo břemeno tvrzení a důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř., rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. 26 Odo 841/2006). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně příslušenství. 8. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšnému ža