39 C 88/2021-20 — Okresní soud ve Zlíně

1. Podle § 157 odst. 4 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení dopravy žalovaného služebním vozidlem [stát. instituce] do protialkoholní záchytné stanice v [obec] dne [datum]. Přepravu na trase [obec] - [obec] - [obec] - [obec] o délce 140 km vyúčtovala žalobkyně žalovanému dne [datum] v částce 861 Kč. Žalovaný výše uvedený dluh neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. 3. Žalovaný se k uplatněnému nároku žalobkyně i přes výzvu soudu nevyjádřil. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.). 4. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] byla u žalovaného, který ležel na pozemní komunikaci ve [obec], provedena hlídkou Policie ČR ve [obec] dechová zkouška na alkohol s pozitivním výsledkem a následně byla provedena eskorta žalovaného do protialkoholní záchytné stanice v [obec] Náklady spojené s dopravou žalovaného do záchytné stanice činily 861 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 861 Kč dne [datum] ve lhůtě do 14 dnů od doručení výzvy. Žalovaný výše uvedené vyúčtované náklady spojené s převozem do protialkoholní záchytné stanice neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně. 5. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu má soud za to, že žalovaný byl zajištěn hlídkou žalobkyně pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, kdy nekontroloval své chování a bezprostředně ohrožoval sebe nebo jiné osoby, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nebylo možné odvrátit jinak, než podrobením se vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, a to po dobu nezbytně nutnou (§ 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb.). Žalobkyně proto musela zajistit dopravu žalovaného do záchytné stanice (§ 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb.). Jelikož se u žalovaného prokázala přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, je povinen kromě nákladů poskytovatele záchytné služby uhradit i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly (§ 89e odst. 1 věty první zákona č. 373/2011 Sb.). Žalobkyni vznikly náklady spojené s dopravou žalovaného do záchytné stanice v celkové výši 861 Kč. Nezaplacením pohledávky žalobkyně ve lhůtě splatnosti se žalovaný dostal následujícím dnem po splatnosti dluhu do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně požadovaného příslušenství. 6. Žalobkyně byla se svou žalobou zcela úspěšná, a proto jí byla přiznána i náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalovanému v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Žalobkyni vznikly náklady řízení v celkové výši 200 Kč, které se skládají z náhrady hotových výdajů účastníka, který nebyl zastoupen advokátem v paušální částce 200 Kč za dva úkony po 100 Kč, spočívající v předžalobní výzvě a podání žaloby (§ 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.). Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě. 7. Jelikož úspěšná žalobkyně podléhá tzv. osobnímu osvobození od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., dochází podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. k přenosu poplatkové povinnosti za podání žaloby na neúspěšného žalovaného, který od soudních poplatků osvobozen není. Soud proto žalovanému uložil povinnost k úhradě soudního poplatku ve výši 1 000 Kč státu, resp. Okresnímu soudu ve Zlíně (položka 1 bod 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků). Náklady je třeba zaplatit ve stanovené lhůtě na účet soudu u České národní banky, který bude uveden v následné výzvě soudu.