46 C 287/2021-90 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobou podanou dne 18. 8. 2021, ve znění doplnění ze dne 14. 10. 2021, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 14 999,38 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále též„ Společnost“), a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetu dne 23. 6. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr do výše úvěrového rámce 35 000 Kč a byl povinen úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně a s poplatkem za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto částek bude vyšší. Celkově žalovaný čerpal částku 18 174 Kč, avšak doposud uhradil toliko dne 23. 7. 2018 částku 1 875 Kč a dne 21. 9. 2018 částku 4 419 Kč, která byla započtena co do částky 3 174,62 Kč na jistinu pohledávky a ve zbylé části na úrok z úvěru, zákonný úrok z prodlení a na poplatky; neuhradil tak jistinu ve výši 14 999,38 Kč. Na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Vedle dlužné jistiny žalobkyně požaduje příslušenství, a sice kapitalizovaný úrok ve výši 3 898,04 Kč, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 14 999,38 Kč od 24. 12. 2018 do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 662,38 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes zaslanou předžalobní upomínku. 2. Opatrovník žalovaného k věci uvedl, že smlouva je neplatná, neboť žalovaný je omezen ve svéprávnosti, nebyla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného a případně též by smlouva byla neplatná z důvodu smlouvy v rozporu s dobrými mravy. Nebylo prokázáno, že by žalovanému byla dlužná částka skutečně poskytnuta. Závěrem žádal o případné stanovení splátek ve výši 2 000 Kč, neboť žalovaný je v invalidním důchodu s vysokými náklady na udržení svého současného zdravotního stavu. 3. V důsledku částečného zpětvzetí žaloby soud usnesením ze dne 27. 10. 2021, č. j. 46 C 287/2021-84, řízení v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 119,38 Kč s úrokem v kapitalizované výši 3 898,04 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 119,38 Kč od 24. 12. 2018 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 662,38 Kč, zastavil. 4. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 5. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 23. 3. 2016 č. j. [spisová značka], byl žalovaný omezen ve svéprávnosti tak, že není oprávněn nakládat s finančními prostředky převyšujícími částku 400 Kč, majetkem v této hodnotě, uzavírat majetkoprávní smlouvy (dohody), jejichž předmětem je plnění přesahující hodnotu 400 Kč, pořizovat pro případ smrti s majetkem, jehož hodnota přesahuje 400 Kč. V rodičovské odpovědnosti se omezuje ve svéprávnosti tak, že není oprávněn osobně pečovat o nezletilého dítě, spravovat jeho jmění, rozhodovat o způsobu výchovy, vzdělávání, bydliště nezletilého dítěte (výrok I.). Žalovanému byl ustanoven opatrovníkem jeho otec, který byl oprávněn jednat za žalovaného ve všech věcech, ve kterých je svéprávnost žalovaného omezena; nejedná-li se přitom o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním žalovaného schválení soudu (výrok II.). V odůvodnění soud uvedl, že duševní porucha žalovaného se vyvinula v důsledku úrazu, který posuzovaný v roce 2000 utrpěl, tj. není vrozená. I když se žalovaný sám cítí zdráv a nevidí důvodu k tomu, aby bylo do jeho svéprávnosti zasaženo, soud tomuto neuvěřil, když přitom vycházel jak ze závěrů znaleckého posuzování, tak vyjádření opatrovníka posuzovaného a jeho bývalé manželky. Samostatné právní jednání pro žalovaného představuje zásadní riziko, neboť tento je schopen projevit svou vůli ve vztahu ke konkrétnímu právnímu jednání, zřetelně si však neuvědomuje důsledky tohoto svého právního jednání. O tom svědčí v řízení prokázané jednání žalovaného, kdy tento bezdůvodně neustále uzavírá smlouvy s mobilními operátory nebo utrácí finanční prostředky za mobilní telefony a tablety, které nezbytně nepotřebuje. Soud je proto přesvědčen, že u žalovaného nemůže postačovat mírnější opatření při narušení schopnosti posuzovaného právně jednat a je třeba jej soudním rozhodnutím omezit ve svéprávnosti. Pouze takové soudní rozhodnutí napomůže i v budoucnu opatrovníku žalovaného, aby zvrátil důsledky právních jednání žalovaného, které žalovaný učinil, aniž by si uvědomil jejich důsledky a závazky, které z těchto právních jednání vznikají. Soud proto posuzovaného znovu ve svéprávnosti omezil a takto změnil i rozsudek zdejšího soudu ze dne 26. 5. 2009, č. j. [číslo jednací]. Při určení rozsahu omezení svéprávnosti soud vycházel ze zjištěného skutkového stavu a žalovaného omezil ve svéprávnosti, pokud jde o právní jednání, jimiž by žalovaný nakládal s finančními prostředky převyšujícím částku 400 Kč, uzavíral majetkoprávní smlouvy, jejichž předměty by bylo plnění převyšující částku 400 Kč a pořizoval pro případ smrti majetkem nad částku 400 Kč. Dále pak soud s ohledem na to, že žalovaný je rodičem, žalovaného také omezil, pokud jde o rodičovskou odpovědnost. 6. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 20. 1. 2020 č. j. [spisová značka], byl žalovaný i nadále omezen ve svéprávnosti, a to na dobu 5 let od právní moci rozsudku tak, že není způsobilý a) nakládat se svým jměním vyjma běžných záležitostí každodenního života, b) k posouzení přijetí a odmítnutí zdravotní péče a zdravotních služeb, k udělení nebo neudělení souhlasu s umístěním v ústavu zdravotnické péče a k udělení nebo neudělení souhlasu se zásahy do své duševní a tělesné integrity v souvislosti se svým zdravotním stavem, a c) právně jednat v pracovně právních záležitostech (výrok I.). Opatrovníkem žalovaného bylo jmenováno město Brumov, které je oprávněno a povinno zastupovat žalovaného ve všech jednáních, v nichž byl ve svéprávnosti omezen. Nejedná-li se o běžnou záležitost při správě jmění opatrovance, vyžaduje se k naložení s majetkem opatrovance schválení soudu (výrok II.). V odůvodnění soud uvedl, že s ohledem na charakter a aktuální stádium duševní poruchy žalovaného lze s největší pravděpodobností předpokládat, že se jeho zdravotní stav nezlepší. Při rozsahu omezení svéprávnosti žalovaného soud vycházel zejména z vypracovaného znaleckého posudku ve spojení se zprávou lékaře a z výslechu znalce při jednání soudu, ze kterých plyne, že žalovaný není schopen samostatného nakládání s finančními prostředky ve větším rozsahu, a to zejména kvůli spojení jeho organické poruchy osobnosti s patologickým hráčstvím, které i po dvou absolvovaných hospitalizacích přetrvává. Dále selhává v jednáních s úřady, uzavírá nevýhodné smlouvy, není schopen hradit sjednané splátky svých závazků. Není schopen dodržet stanovený léčebný režim, nemá náhled na svou nemoc. Stanovení mírnějšího opatření jako zastoupení členem domácnosti či opatrovníkem soud neaplikoval, kdy i opatrovník prohlásil, že posuzovaný by měl být i nadále omezen ve svéprávnosti. 7. Dne 25. 6. 2018 si Společnost jako věřitel a žalovaný jako dlužník ujednali Smlouvu, kterou se Společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do limitu 50 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 8,5 % měsíčně a s poplatkem za čerpání ve výši 12,5 % z částky každého čerpání (RPSN 262,91 %), a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 12,5 % z nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání, minimálně však ve výši 1 000 Kč měsíčně. V případě prodlení byla žalobkyně oprávněna účtovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč, úrok z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. V případě prodlení se splacením 1 splátky po dobu delší než 2 měsíce nebo v případě prodlení se splacením více než 2 splátek byla Společnost oprávněna prohlásit úvěr za okamžitě splatný (viz Smlouva, kopie občanského průkazu na č. l. 80, [jméno] application info na č. l. 20 ve spojení se shodným tvrzením stran). Společnost před uzavřením Smlouvy řádným způsobem neposuzovala úvěruschopnost žalovaného (viz sdělení žalobkyně). 8. Společnost poskytla žalovanému na účet č. [bankovní účet], vedený na žalovaného dne 25. 6. 2018 částku 10 500 Kč, dne 26. 6. 2018 částku 4 500 Kč, dne 23. 7. 2018 částku 1 875 Kč a dne 24. 9. 2018 částku 1 299 Kč (viz sdělení Fia banka na č. l. 68 a násl.). Žalovaný uhradil dne 23. 7. 2018 částku 1 875 Kč a dne 21. 9. 2018 částku 4 419 Kč (viz nezpochybnění tvrzení žalobkyně, kdy tvrzení o splnění dluhu ve vyšší částce je na dlužníkovi). 9. Dne 20. 12. 2019 si Společnost coby postupitel a společnost [právnická osoba] coby postup