46 C 362/2020-76 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou podanou dne 10. 12. 2019, ve znění doplnění ze dne 21. 12. 2020, domáhala po žalované zaplacení částky 4 101 Kč s výše specifikovaným příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně – [právnická osoba], se sídlem v [obec a číslo] [anonymizováno] [část obce], [ulice a číslo], [IČO] (dále jen„ Společnost“), a žalovaná uzavřely dne 25. 1. 2016 smlouvu o zápůjčce č. 587149484 (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla Společnost žalované zápůjčku ve výši 4 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy, a žalovaná se zavázala dlužnou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2 901 Kč, sestávajícím se z kapitalizovaného úroku ve výši 417 Kč (úroková sazba 21,9 % ročně), z odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 667 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 817 Kč, v 45 pravidelných týdenních splátkách po 154 Kč, kdy poslední byla stanovena na 5. 12. 2016. Žalovaná neuhradila splátky řádně a včas, kdy naposledy uhradila splátku dne 8. 2. 2016. Společnosti tak v souladu s čl. 12 Smluvních podmínek vzniklo dne 3. 6. 2016 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené celkové dlužné částky, která činila na jistině částku 2 616,41 Kč a na dlužném poplatku částku 3 984,59 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla řádně uhrazena do 5. 12. 2016, úročí se dlužná jistina od 6. 12. 2016 dále úrokem ve výši 21,9 % ročně, nadto vznikl Společnosti nárok na zákonný úrok z prodlení. Po tomto datu do data postoupení bylo žalovanou ještě uhrazeno celkem 2 500 Kč. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 2 616,41 Kč a dlužný poplatek ve výši 1 484,59 Kč. Příslušenství se sestává z úroku v kapitalizované výši 2 130,66 Kč, úroku ve výši 21,9 % ročně z částky 2 616,41 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení v kapitalizované výši 648,83 Kč a z úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 616,41 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 byla pohledávka za žalovanou vyplývající ze Smlouvy včetně příslušenství postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni. Dlužná částka nebyla žalovanou do dnešního dne zaplacena navzdory předžalobní upomínce zástupce žalobkyně. 3. Žalovaná, prostřednictvím svého opatrovníka, k věci uvedla, že je od narození mentálně i fyzicky nemocným člověkem, není schopná si uvědomit hodnotu peněz, kdy je utratí, aniž by věděla zač. Žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalované. Uzavřela, že peníze byly půjčeny někomu, kdo není zodpovědný za své jednání, protože je nemocný. Navrhla zamítnutí žaloby. <b>Zjištěný skutkový stav</b> 4. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. 10. 2015, [číslo jednací] .10.2015 [anonymizováno] 422/925 [anonymizováno] 2745, byl žalované s účinností od 28. 2. 2011 přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 4 499 Kč měsíčně, zvýšený od 1. 1. 2012 na částku 4 576 Kč měsíčně, od 1. 1. 2013 na částku 4 657 Kč měsíčně, od 1. 1. 2014 na částku 4 677 Kč měsíčně a od 1. 1. 2015 na částku 4 775 Kč měsíčně, a to z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, pro nějž pracovní schopnost žalované poklesla o 40 % (viz uvedené rozhodnutí). Dle posudku o invaliditě ze dne 8. 9. 2015 příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalované je více zdravotních postižení, kdy nejvýznamnějším je lehká mentální retardace IQ 69, osobnost nezralá s oslabenými adaptivními mechanismy v realitě. V oblasti prožívání se projevuje labilnější emotivita, úzkostné nastavení. Potíže v exekutivních funkcích, frustrační tolerance snížena. Nápadně oslabené porozumění sociálním situacím. Dle neurologického vyšetření ze dne 28. 11. 2011 potvrzen organický psycho syndrom (viz posudek o invaliditě). 5. Rozsudkem ze dne 12. 6. 2019, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 3. 8. 2019, zdejší soud omezil žalovanou ve svéprávnosti na dobu 5 let od právní moci tohoto výroku tak, že není vyjma běžných záležitostí každodenního života způsobilá samostatně právně jednat v rozsahu nakládání se jměním nebo jeho jakoukoliv částí, pracovně právních záležitostech, v oblasti poskytování sociálních služeb (výrok I.), ustanovil žalované opatrovníka [jméno] [příjmení], který byl oprávněn a povinen zastupovat posuzovanou v rozsahu jejího omezení ve svéprávnosti (výrok II.). V odůvodnění soud po skutkové stránce dovodil, že posuzovaná trpí duševní poruchou, která má u posuzované trvalý charakter, a to organickou poruchou osobnosti, která je vyústěním disharmonického vývoje již od dětství a je způsobena i vrozenými vadami mozku. Uvedená porucha je charakteristická odchylkami v emočních projevech, potřebách a impulzech, v poznávání i myšlení. Porucha negativně ovlivňuje rozpoznávací i ovládací schopnosti posuzované. Není schopna samostatně spravovat své jmění, úhrada jejích základních životních nákladů by měla být garantována opatrovníkem. Pracovní činnost je schopna vykonávat jen v omezeném rozsahu, ale není schopna v pracovněprávních věcech sama jednat. Není též schopna vyhodnotit potřeby uzavřít smlouvu o sociálních službách, je nicméně ještě schopna rozhodovat o své léčbě, není schopna pochopit institut manželství. Vymizení duševní poruchy u posuzované je prakticky vyloučeno, porucha může mít jen nějaké drobnější kolísání. Posuzovaná není schopna si uvědomit a posoudit míru a intenzitu sociální intervence, která by u ní byla potřeba, pokud by se třeba její stav zhoršil. Pokud jde o práci, vzhledem k jejím zdravotním omezením je pro ni reálné spíš pracovat brigádně než mít soustavnou práci. Po právní stránce soud uzavřel, že posuzovaná trpí duševní poruchou, která jí znemožňuje plnohodnotně právně jednat, což je v podstatě potvrzeno i tím, že se spoustou věcí jí musí pomáhat opatrovník; navíc zde má posuzovaná vedena proti své osobě exekuční řízení, tj. v jejím případě nestačí nějaké mírnější opatření spočívající v pouhém zastoupení, ale omezení svéprávnosti. Proto soud posuzovanou dle § 55 odst. 2 o. z. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) ve svéprávnosti omezil, a to ohledně nakládání se jměním nebo jakoukoliv jeho částí (tedy dle § 495 o. z. v oblasti nakládání s majetkem a dluhy), a to hlavně z důvodu exekucí, dále v pracovně právních záležitostech, neboť to není tak dlouho, co ještě brigádně pracovala a nelze vyloučit, že bude brigádně pracovat i v budoucnu, a dále v oblasti poskytování sociálních služeb, kdy nelze vyloučit ani to, že bude potřebovat v této oblasti, kdy např. jí nájem končí v srpnu a je otázka, zda se jí podaří sjednat prodloužení nebo najít nové bydlení. Omezení svéprávnosti se s ohledem na § 64 o. z. nevztahuje na běžné záležitosti každodenního života. To, že posuzovaná je omezena v určitém rozsahu ve svéprávnosti, neznamená a priori to, že by nemohla v uvedeném omezení vůbec jednat – znamená to zjednodušeně to, že pokud by sama jednala v záležitosti, kde byla omezena ve svéprávnosti, a takové jednání by jí působilo újmu, bylo by prohlášeno za neplatné (viz § 581 a 65 o. z. s možnými modifikacemi tam uvedenými). Vzhledem k trvalosti poruchy a tomu, že má kořeny už v dětství a vrozenými vadami mozku, soud přikročil dle § 59 odst. 1 o. z. k omezení na dobu 5 let. 6. Dne 25. 1. 2016 podepsali žalovaná jako zákazník a [jméno] [příjmení], obchodní zástupce Společnosti, Smlouvu, podle níž Společnost Smlouvou poskytuje žalované v hotovosti zápůjčku ve výši 4 000 Kč a žalovaná se zavazuje zaplatit Společnosti dlužnou jistinu a souhrnný poplatek ve výši 2 901 Kč, sestávající se z úroku ve výši 417 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 667 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 817 Kč, celková částka k úhradě tak činí 6 901 Kč, a to v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 154 Kč (poslední splátka ve výši 125 Kč) s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy. Žalovaná podpisem Smlouvy stvrzuje, že hotovostní režim splátek představuje volitelnou složku zápůjčky a že v hotovosti převzala jistinu zápůjčky. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky o zápůjčce (dále jen„ SP“) – (viz Smlouva) Dle čl. 3 SP činí RPSN u zápůjčky při sjednané úhradě celkové dlužné částky v 45 splátkách 76,35 %. Dle čl. 4 SP v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 45 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 21,90 % p. a. Výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy (ve smyslu čl. 20 SP) a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Dle čl. 8 SP jakékoliv splátky celkové dlužné částky zaplacené zákazníkem budou započteny nejprve na splatný poplatek a poté na jistinu zápůjčky. Dle čl. 12 SP v případě, že zákazník vča