19 C 387/2021-51 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 52 477,14 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 44 203,84 Kč za dobu od 26. 6. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]) a žalovanou byla dne 5. 10. 2017 uzavřena smlouva o úvěru (dále též„ smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 51 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 081,17 Kč, a to počínaje dnem 20. 11. 2017, přičemž splátka byla složená z jistiny a úroku ve výši 15,10 % p. a. Žalovaná čerpala úvěr v souladu s čl. II. odst. 2 smlouvy dne 5. 10. 2017 ve výši 51 000 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané měsíční splátky řádně a včas, a proto žalobkyně využila svého smluvního oprávnění a celý úvěr včetně příslušenství ke dni 25. 6. 2019 prohlásila za splatný. Celková částka jistiny ke dni zesplatnění ve výši 44 203,84 Kč byla vypočtena tak, že k dosavadní výši nesplaceného úvěru v částce 42 109,52 Kč byla přičtena ke dni před zesplatněním dlužná jistina ve výši 2 094,32 Kč. Dne 16. 6. 2020 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž žalovanou informoval dopisem ze dne 29. 6. 2020. Žalovaná žalobkyni neuhradila ničeho. Žalobkyně dále požaduje uhradit úrok z prodlení ve výši ve výši 9,75 % ročně z částky 44 203,84 Kč za dobu od 26. 6. 2019 do zaplacení. 2. Podáním ze dne 23. 12. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 8 273,30 Kč s odůvodněním, že dlužná jistina činí pouze 44 203,84 Kč, nikoliv 52 477,14 Kč. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu, tj. ohledně částky 8 273,30 Kč, částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o. s. ř. nezkoumal stanovisko žalované, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci. Předmětem řízení tak nadále zůstal nárok na zaplacení částky 44 203,84 Kč představující dlužnou jistinu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 26. 6. 2019 do zaplacení. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ačkoliv byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba] (dále též„ banka“) byla dne 5. 10. 2017 uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova], jejíž nedílnou součástí byly všeobecné produktové podmínky (dále jen„ VPP“). Dle článku II smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 51 000 Kč. Žalovaná se zavázala dle čl. II smlouvy vrátit peněžní prostředky formou 72 měsíčních anuitních splátek ve výši 1 081,17 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje dnem 20. 11. 2017. Dále se žalovaná zavázala hradit pojištění ve výši 97 Kč, a to spolu s měsíčními splátkami. Roční úroková sazba činí 15,10 % (smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova] ze dne 5. 10. 2017, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebník poplatků). Žalovaná čerpala úvěr ve výši 51 000 Kč dne 5. 10. 2017 (výpis z úvěrového účtu 2017 ze dne 16. 10. 2017). Jelikož žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když naposledy uhradila dne 20. 2. 2019 částku 74,27 Kč a od tohoto data již neuhradila ničeho, prohlásila banka úvěr za splatný ke dni 25. 6. 2019, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 27. 6. 2019. Ke dni zesplatnění činil dluh žalované 48 489,28 Kč, a to na jistině 44 203,84 Kč, na smluvním úroku 2 879,30 Kč, na úrocích z prodlení 95,41 Kč, na dlužných měsíčních poplatcích za vedení úvěrového účtu a na nákladech upomínání 1 310,73 Kč (oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný ze dne 27. 6. 2019). [právnická osoba], uzavřela dne 16. 6. 2020 s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovanou s účinností ke dni 17. 6. 2020 (smlouva o postoupení pohledávek, potvrzení, protokol o předání smluv). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno bankou přípisem ze dne 25. 6. 2020, který jí byl odeslán dne 29. 6. 2020 (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2020, podací arch). Žalovaná již do podání žaloby ničeho neuhradila, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne 29. 6. 2020 (výzva k uhrazení závazku – předžalobní upomínka ze dne 29. 6. 2020), která jí byla odeslána téhož dne (podací arch). <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 8. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Banka postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru s účinností ke dni 17. 6. 2020 na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 6. 2020 uzavřené mezi bankou jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Banka oznámila žalované změnu v osobě věřitele dopisem ze dne 25. 6. 2020. Žalobkyně je tak aktivně věcně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 9. Mezi bankou a žalovanou byla uzavřena podle § 2395 o. z. smlouva o úvěru, na jejímž základě se banka zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 51 000 Kč a žalovaná se zavázala čerpané peněžní prostředky vrátit a zaplatit dohodnuté úroky a pojištění. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou měsíčních splátek, když naposledy uhradila dne 20. 2. 2019 splátku pouze v částečné výši a následně již nehradila splátky vůbec, žalobkyně využila svého dohodnutého oprávnění a úvěr ke dni 25. 6. 2019 zesplatnila. Ke dni zesplatnění činil dluh žalované na jistině částku 44 203,84 Kč. Žalovaná následně již neuhradila bance ani žalobkyni ničeho, a proto ji k zaplacení částky 44 203,84 Kč zavázal svým rozhodnutím soud. 10. Jelikož žalovaná neuhradila dlužnou jistinu ke dni zesplatnění, tj. 25. 6. 2019, dostala se dnem následujícím, tj. dne 26. 6. 2019, do prodlení, pročež počínaje tímto datem žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, tj. ve výši 9,75 % ročně. Soud proto zavázal žalovanou i k zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 26. 6. 2019 do zaplacení. 11. S ohledem na shora uvedené tak soud zavázal žalovanou k zaplacení dlužné jistiny ve výši 44 203,84 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky za dobu od 26. 6. 2019 zaplacení. 12. Ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. vzniklo žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala výzvu k plnění. Protože její úspěch ve věci byl jen částečný, nepřiznal jí soud plnou náhradu nákladů řízení, nýbrž jen v rozsahu 74 %, což odpovídá poměru jejího úspěchu a neúspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). V části, v níž vzala žalobu zpět, se jedná o její neúspěch, neboť ve smyslu § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. zavinila, že řízení muselo být zastaveno a je povinna v této části hradit žalované její náklady řízení. Ve vztahu k původně uplatněné částce v celkové výši 63 482,08 Kč (jistina a úroky z prodlení) činí rozsudkem přiznaná pohledávka v celkové výši 54 208,78 Kč 87 %. Při zohlednění neúspěchu žalobkyně v rozsahu 13 % jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 74 % (87 % úspěch - 13 % neúspěch = 74 % náhrada). Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 100 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 9 660 Kč (3× 3 220 Kč dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ adv. tar.“), za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., předžalobní výzva dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar.), náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč (tj. 3× 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 adv. tar., příslušející ke třem úkonům právní služby) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 2 217,60 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem ná