19 C 62/2022-26 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 352 Kč s 8,25 % ročním úrokem z prodlení od 18. 10. 2020 do zaplacení s tím, že žalovaná částka představuje dlužné pojistné z pojistné smlouvy [číslo] za dobu od 12. 7. 2020 do 1. 10. 2020. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalovaného na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.), soud v souladu s § 115a o.s.ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání. 5. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla dne uzavřena pojistná smlouva [číslo] na pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla + asistenční služby. Stalo se tak přijetím návrhu žalobkyně ze strany žalovaného formou uhrazení prvního pojistného ve výši 5 851 Kč v dohodnuté lhůtě. Předmětem smlouvy byla shora uvedená pojištění vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka]. V této smlouvě se žalovaný zavázal žalobkyni hradit pojistné ve výši 5 851 Kč ročně, a to vždy k 12. 7. příslušného roku. Pojištění bylo sjednáno ode dne 12. 7. 2019 na dobu neurčitou (viz návrh citované pojistné smlouvy + pojistka k této smlouvě přehled plateb). Pojistné splatné dne 12. 7. 2020 již ale nezaplatil a to ani na upomínku ze dne 13. 8. 2020, ve které byl upozorněn na to, že pokud dlužné pojistné neuhradí do 1. 10. 2020, pojištění zanikne pro neplacení. Žalovaný ale dlužné pojistné nezaplatil a pojistná smlouva pak k datu 2. 10. 2020 zanikla (viz cit. upomínka a oznámení o ukončení smlouvy ze dne 6. 10. 2020). Tím ale nezanikla povinnost žalovaného hradit žalobci pojistné až do zániku smlouvy. Za období od 12. 7. 2020 do 1. 10. 2021 (právě za toto období žalobkyně pojistné požadovala) přitom žalovaný žalobkyni dluží částku 1 312 Kč (viz výpočet: 5 851 Kč/rok = 16 Kč/den x 82 dnů = 1 312 Kč). Na předžalobní upomínku ze dne 19. 11. 2021 zaslanou mu téhož dne poštou žalovaný rovněž nereagoval (viz předžalobní upomínka). <i>6. Podle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>7. Podle § 2758 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné (odst. 1). Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou (odst. 2).</i> <i>8. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>9. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. se tímto zákonem upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.</i> <i>10. Podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy.</i> <i>11. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnost zaniklo.</i> <i>12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>13. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 14. Právní hodnocení je následující: mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla + pojištění asistenčních služeb k vozidlu [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], tedy pojistná smlouva na tzv. povinné ručení podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. + pojistné smlouvy na doplňková pojištění dle § 2758 a násl. o. z. V těch se žalovaný jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 12. 7. 2019 zavázal platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši ve výši 5 851 ročně, a to vždy k 12. 7. příslušného roku. Žalovaný přitom byl ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. i § 2782 odst. 1 o. z. povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu, tj. mj. po celé žalované období od 12. 7. 2020 do 1. 10. 2020. 15. Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že nejpozději k datu 1. 10. 2020 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovaného, který však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení ani důkazy nevznesl. Žalovaný povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušil, když nezaplatil za období od 12. 7. 2021 do 1. 10. 2020 pojistné ve výši 1 312 Kč. 16. Sjednané roční pojistné ve výši 5 851 Kč bylo splatné ke dni 12. 7. 2020. Protože žalovaný neuhradil pojistné k datu jeho splatnosti, dostal se do prodlení s částkou 5 851 Kč již dne 13. 7. 2020, přičemž počínaje tímto dnem až do zaplacení žalobci vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 8,25 % ročně). Žalobkyně ale žádala úroky z prodlení až od data 18. 10. 2020, tedy za pozdější dobu než mohla, přičemž soud byl jejím návrhem v tomto směru vázán a soud jí tedy přiznal částku 1 312 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně až od 18. 10. 2020 do zaplacení (výrok I. rozsudku). 17. Ve zbytku, tj. ohledně částky 40 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou 1 352 Kč a přiznanou částkou 1 312 Kč), soud žalobu důvodnou neshledal, neboť žalobkyně jakkoliv blíže nevysvětlila a nedoložila, za co po žalovaném tuto částku požaduje. K nařízenému jednání se pak žalobkyně ani její právní zástupce nedostavili, takže nemohli být k doplnění skutkových tvrzení a navržení důkazů v tomto směru poučeni podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. ani u jednání. Soudu tedy nezbylo, než co do částky 40 Kč žalobu zamítnout (výrok II.). 18. Úrok z prodlení jako příslušenství musí sledovat osud věci hlavní. Žalobkyni tedy mohl být přiznán úrok z prodlení pouze z částky, ohledně které bylo žalobě vyhověno, resp. nemohl jí být přiznán z částky, do které byla žaloba zamítnuta. Z tohoto důvodu tedy musela být žaloba zamítnuta i co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 Kč požadovaný za dobu od 18. 10. 2020 do zaplacení (výrok II.). 19. Náklady řízení: protože žalobkyně byla ve věci neúspěšná jen v nepatrné části, přiznal jí soud plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 3 o. s. ř.). Ty představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně ve výši 600 Kč dle ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění /šlo o opakující se„ formulářovou“ žalobu/, tj. 3 × 200 Kč za každý úkon právní služby (příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), náhrada hotových výdajů ve výši dalších 300 Kč ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. MSp č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. 3× 100 Kč za shora uvedené tři úkony právní služby a 21% DPH ve výši zbývajících 189 Kč, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad dle zák. č. 235/2004 Sb. Shora uvedené účelně vynaložené náklady řízení tedy činily 1 489 Kč, z nichž má žalobkyně právo na náhradu 55 %, tedy na náhradu částky 819 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 20. K otázce opakující se„ formulářové“ žaloby soud poznamenává, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení (úhrada pojistného v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Protože tedy v dané věci šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech s žalovanou částkou nepřevyšující 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni náklady řízení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. 21. Podle §