28 C 294/2021-43 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] zahrnující jistinu ve výši [částka] a souhrnný poplatek ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému [částka], které měl splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] nejpozději [datum], avšak, avšak žalovaný zaplatil celkem částku ve výši [částka], ve zbytku žalovaný úvěr nesplatil i přes zaslanou upomínku ze dne [datum]. 2. Žalobkyně se rovněž po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] zahrnující jistinu ve výši [částka] a souhrnný poplatek ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému [částka], které měl splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] nejpozději [datum], avšak žalovaný zaplatil celkem částku [částka], ve zbytku úvěr nesplatil i přes zaslanou upomínku ze dne [datum]. 3. Žalobkyně i žalovaný vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle § 115a o. s. ř., že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní a žalovaným uzavřena Smlouva půjčce [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] splatit v 53 týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o půjčce ze dne [datum]). 5. Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní a žalovaným uzavřena Smlouva půjčce [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] splatit v 53 týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o půjčce ze dne [datum]). 6. [právnická osoba] obě pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužných částek nejpozději do [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací lístek z [datum]). 7. V okamžiku uzavření smlouvy, tj. v říjnu 2007 činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně 13,61 % ročně a v listopadu 2007 činila 13,59 % ročně a roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu v říjnu 2007 činila 13,23 % ročně a v listopadu 2007 činila 13,55 % ročně (přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR a přehled ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupný na [webová adresa]). 8. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 9. S ohledem na uvedené ustanovení se právní vztahy mezi žalobkyní a žalovaným řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.). Podle dosavadních právních předpisů je rovněž nezbytné posoudit postoupení pohledávky na žalobkyni (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015, uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 10. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 11. Podle § 526 odst. 1 obč. zák. postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Podle odst. 2 oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení. 12. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávky za žalovaným ze smluv postoupila právní předchůdkyně žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené ve smyslu § 524 obč. zák. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou a seznamem pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena právní předchůdkyní dopisem ze dne [datum]. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2005, sp. zn. 32 Odo 201/2004, soud nezkoumá, zda je smlouva o postoupení platná, oznámil-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 13. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 14. Podle § 658 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 15. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (odst. 1 věty první). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2). 16. Právní předchůdkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne [datum] písemnou smlouvu o půjčce [číslo] ve smyslu § 657 obč. zák., na jejímž základě právní předchůdkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovanému vznikla dle smlouvy povinnost poskytnuté peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem ve výši [částka] vrátit v 53 týdenních splátkách po [částka] s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy. Celkem tak měl žalovaný zaplatit částku [částka]. 17. Dne [datum] právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce [číslo] ve smyslu § 657 obč. zák., na jejímž základě právní předchůdkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovanému vznikla dle smlouvy povinnost poskytnuté peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem ve výši [částka] vrátit v 53 týdenních splátkách po [částka] s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy. Celkem tak měl žalovaný zaplatit částku [částka]. 18. Sjednané právo na zaplacení souhrnného poplatku v obou případech ve výši [částka] posoudil soud jako právo na zaplacení úroku, neboť souhrnný poplatek svou povahou a účelem představuje peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky. [příjmení] [částka] na dobu 53 týdnů představuje v obou případech úrok ve výši 68,29 % ročně ( (10 440 Kč/53) × (52/ [částka]) × 100). Byť občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité půjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce. I dohoda o úrocích z peněžité půjčky podléhá korektivu dobrých mravů (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček; jako rozporná s dobrými mravy pak byla konkrétně shledána úroková sazba vyšší jak 60 % ročně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). 19. Dohodnutá výše úroků v obou případech p