28 C 296/2021-41 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky [částka] zahrnující jistinu ve výši [částka] a souhrnný poplatek ve výši [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalované [částka], které měla splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] nejpozději [datum], avšak žalovaná zaplatila celkem částku [částka], ve zbytku žalovaná úvěr nesplatila i přes zaslanou upomínku ze dne [datum]. 2. Žalobkyně i žalovaná vyslovily souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle § 115a o. s. ř., že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní a žalovanou uzavřena Smlouva půjčce [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] splatit v 53 týdenních splátkách ve výši [částka], přičemž první splátka byla splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o půjčce ze dne [datum]). 4. [právnická osoba] pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných částek nejpozději do [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum]). 5. V okamžiku uzavření smlouvy, tj. v prosinci 2007 činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně 13,39 % ročně a roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 13,51 % (přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR a přehled ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupný na [webová adresa]). 6. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. S ohledem na uvedené ustanovení se právní vztahy mezi žalobkyní a žalovanou řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.). Podle dosavadních právních předpisů je rovněž nezbytné posoudit postoupení pohledávky na žalobkyni (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1878/2015, uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 8. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 9. Podle § 526 odst. 1 obč. zák. postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Podle odst. 2 oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení. 10. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovanou postoupila právní předchůdkyně žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené ve smyslu § 524 obč. zák. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou a seznamem pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena právní předchůdkyní dopisem ze dne [datum]. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2005, sp. zn. 32 Odo 201/2004, soud nezkoumá, zda je smlouva o postoupení platná, oznámil-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 11. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 12. Podle § 658 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 13. Podle § 517 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení (odst. 1 věty první). Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (odst. 2). 14. Právní předchůdkyně jako věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřely dne [datum] písemnou smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., na jejímž základě právní předchůdkyně přenechala žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalované vznikla dle smlouvy povinnost poskytnuté peněžní prostředky společně se souhrnným poplatkem ve výši [částka] vrátit v 53 týdenních splátkách po [částka] s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy. Celkem tak měla žalovaná zaplatit částku [částka]. 15. Sjednané právo na zaplacení souhrnného poplatku ve výši [částka] posoudil soud jako právo na zaplacení úroku, neboť souhrnný poplatek svou povahou a účelem představuje peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky. [příjmení] [částka] na dobu 53 týdnů představuje úrok ve výši 68,30 % ročně ( (34 800 Kč/53) × (52/ [částka]) × 100). Byť občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité půjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce. I dohoda o úrocích z peněžité půjčky podléhá korektivu dobrých mravů (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček; jako rozporná s dobrými mravy pak byla konkrétně shledána úroková sazba vyšší jak 60 % ročně (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Dohodnutá výše úroků v tomto případě převyšovala 5× obvyklou úrokovou míru poskytovanou bankami, která činila v době uzavření Smlouvy 13,39 % ročně. Takové ujednání je pro rozpor s dobrými mravy neplatné (§ 39 obč. zák.). Tíživá finanční situace dlužníka, která ho vede k uzavření smlouvy o půjčce, nezakládá právo věřitele požadovat nepřiměřeně vysoké smluvní úroky. Za v souladu s dobrými mravy lze považovat pouze požadavek věřitele na přiměřenou výši úplaty za poskytnutí peněz bez ohledu na situaci dlužníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). S ohledem na neplatné ujednání o smluvním úroku, byla žalovaná povinna ze smlouvy žalobkyni vrátit jen jistinu ve výši [částka]. 16. Z žalobních tvrzení se podává, že žalovaná uhradila celkem na dluh částku [částka]. Jelikož z neplatného smluvního ujednání právo na zaplacení souhrnného poplatku (smluvního úroku) nevzniklo, nebylo možné na tuto neexistující pohledávku ani zčásti započíst plnění žalované. S ohledem na uvedené žalovaná dluží pouze na jistině částku [částka] ([částka] – [částka]), kterou doposud dobrovolně neuhradila. 17. Úrok z prodlení je sankcí za prodlení žalované s řádnou a včasnou úhradou svých závazků, přičemž nárok na úrok z prodlení vyplývá z § 517 obč. zák. Žalovaná měla dlužnou jistinu vrátit do [datum]. K tomuto dni se také stala celá pohledávka za žalovanou splatnou. Jelikož žalovaná na dluh uhradila částku [částka] a jelikož soud shledal ujednání o souhrnném poplatku absolutně neplatným, ocitla se žalovaná dne [datum] v prodlení s úhradou dlužné jistiny ve výši [částka] (a nikoliv ve výši [částka]) a žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2010; žalobkyně však úrok z prodlení požadovala až od [datum] do zaplacení. Za období od [datum] do [datum] přitom zákonný úrok z prodlení z částky [částka] v kapitalizované výši činí [částka]. 18. S ohledem na