35 C 255/2022-26 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ Společnost“), a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, proces uzavření smlouvy však žalobkyně není schopna doložit. Dne [datum] Společnost poskytla žalovanému částku ve výši 10 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Společnost následně uvedenou pohledávku postoupila žalobkyni. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. Žalobkyně požaduje dlužnou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť ten se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Žalobkyně soudu předložila listiny označené jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“, kterou měli Společnost a žalovaný uzavřít dne [datum]; tato listina není opatřena podpisem žalovaného ani z dokazování nevyplynul jiný důkaz o vyjádření souhlasu žalovaného se smlouvou. Společnost ze svého účtu vedeného u platební brány ThePay zaslala dne [datum] na účet č. [bankovní účet], vedený na žalovaného, částku 10 000 Kč, VS odpovídající rodnému číslu žalovaného, která byla na účet žalovaného připsána dne [datum] (viz potvrzení o platbě, sdělení [právnická osoba] výpis z účtu). Dne [datum] si ujednaly Společnost coby postupitel a žalobkyně coby postupník smlouvou o postoupení pohledávek, kterou se Společnost zavázala postoupit žalobkyni pohledávky uvedené v příloze této smlouvy. V příloze [číslo] byla pod položkou [číslo] uvedena pohledávka za žalovaným (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. příloh [číslo]). Dopisem ze dne [datum], zaslaným téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 29 357,95 Kč do 3 dnů na bankovní účet s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; přílohou dopisu bylo oznámení Společnosti o postoupení pohledávky na žalobkyni (viz výzva k úhradě před podáním žaloby, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek); žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník). <b>Právní posouzení věci</b> <i>5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 7. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ze dne [datum] postoupila Společnost pohledávku za žalovaným ze smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena dopisem ze dne [datum], čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>8. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>9. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>10. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 13. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, aniž by byl prokázán právní důvod poskytnutí těchto prostředků. Právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným je třeba posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od Společnosti částku 10 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaný neuhradil ničeho, proto ho soud zavázal k zaplacení částky 10 000 Kč svým rozhodnutím. 14. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. 15. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nepochybně až výzvou ze dne [datum], odeslanou téhož dne, která se dostala v souladu s § 573 o. z. do sféry žalovaného dne [datum]. Třídenní lhůta stanovená v oznámení uplynula dne [datum]. Jelikož žalovaný dluh ve výši 10 000 Kč řádně a včas nesplnil, dostal se dnem [datum] a nikoliv již dnem [datum], jak tvrdila žalobkyně, do prodlení (dle § 1 968 o. z.). Žalobkyni tak vznikl vedle nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (dle § 1 970 o. z.). 16. S ohledem na uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.), naopak pro nedůvodnost zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum] (výrok II.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 17. Žalobkyně byla v řízení procesně neúspěšná toliko v nepatrném rozsahu, a proto má podle § 142 odst. 3 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Náklady účelně vynaložené k uplatnění práva tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč; odměna za zastoupení žalobkyně advokátem dle cit. vyhl., a to v plné výši za tři úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení a písemném podání žaloby a ve výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem; sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 10 000 Kč činí podle § 14b odst. 1 bod 1 cit. vyhl. částku 200 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobkyně advokátem činí částku 600 Kč; tři režijní paušály po 100 Kč za výše učiněné úkony (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.), celkem tedy 300 Kč; DPH ve výši 21 % ze základu 900 Kč, tedy DPH ve výši 189 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 18. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.