35 C 358/2021-25 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 26. 7. 2021 po žalované domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ Společnost“), a žalovaná uzavřely dne 26. 5. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla Společnost žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti uvedenou částku vrátit spolu s příslušenstvím ve výši 12 272 Kč, to vše ve výši 27 272 Kč v 14 měsíčních splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do měsíce od splatnosti splátky předchozí. Celková splatnost závazku připadala na 26. 7. 2018. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, když ničeho neuhradila. Úvěruschopnost žalované posoudila Společnost na základě jí stanovených vnitřních kritérií a z údajů sdělených žalovanou, z nichž Společnost vyšla. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu, na příslušenství žalobkyně požaduje úrok ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od 27. 5. 2017 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 15 000 Kč od 27. 7. 2018 do zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr. 4. Žalovaná požádala Společnost dne 26. 5. 2017 o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč, který bude splácet v 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč. Současně uvedla, že je zaměstnaná od 1. 3. 2016 do 31. 8. 2017. Její příjem činí 10 512 Kč. Celkové měsíční výdaje ve výši 5 900 Kč jsou složeny z nákladů na bydlení a energie ve výši 1 000 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 2 000 Kč a na jiné (exekuce) ve výši 2 904 Kč), takže použitelný měsíční příjem činí 4 150 Kč. Žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná, nemá děti, má střední vzdělání (viz žádost o úvěr ze dne 26. 5. 2017). Totožnost žalované ověřila Společnost z občanského průkazu žalované (viz kopie občanského průkazu). Dále žalovaná Společnost předložila dodatek pracovní smlouvy, podle něhož pracovní poměr u zaměstnavatele [právnická osoba] se prodlužuje na dobu určitou do 31. 8. 2017 (viz pracovní smlouva), výplatní pásku za měsíc 1/ 2017, podle níž čistá mzda žalované činí 11 452 Kč, exekuční srážky činí 1 765 Kč a 1 766 Kč, takže na účet žalované je posílána částka 7 921 Kč (viz výplatní páska za 1/ 2017), výplatní pásku za měsíc 4/ 2017, podle níž čistá mzda žalované činí 12 212 Kč, exekuční srážky činí 2 020 Kč a 2 019 Kč, stravné s příspěvkem činí 232 Kč, takže na účet žalované je posílána částka 7 941 Kč (viz výplatní páska za 1/ 2017), a výplatní pásku za měsíc 4/ 2017, podle níž čistá mzda žalované činí 7 873 Kč, exekuční srážky činí 573 Kč a 572 Kč, stravné s příspěvkem činí 203 Kč, takže na účet žalované je posílána částka 6 525 Kč (viz výplatní páska za 4/ 2017), a čestné prohlášení, podle něhož žalovaná prohlásila, že bydlí od 16. 2. 2016 u své matky (viz čestné prohlášení). Společnost poskytla žalované standardní informace o spotřebitelském úvěru (viz standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 26. 5. 2017). Společnost a žalovaná si téhož dne ujednaly Smlouvu, na jejímž základě Společnost poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit jistinu úvěru spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč (zápůjční úroková sazba 15 %), s úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč, s náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 078 Kč a s inkasem plateb v hotovosti v bydlišti ve výši 3 750 Kč, celkem tedy částku 27 272 Kč (RPSN 252,65 %) splatit v 14 měsíčních splátkách ve výši 1 948 Kč s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu Smlouvy a každá další splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Žalovaná podpisem Smlouvy potvrdila, že od Společnosti převzala v místě svého bydliště v hotovosti částku 15 000 Kč (viz Smlouva). Žalovaná na dluh ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). 5. Dne 11. 12. 2019 si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník ujednaly smlouvu o postoupení pohledávek, podle níž Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu Pohledávek, tj. v příloze č. 1 smlouvy, v níž byla uvedena též pohledávka Společnosti za žalovanou. Podle čl. 5 smlouvy vlastnická práva k převáděným pohledávkám přecházejí na postupníka dnem zaplacení úplaty, k čemuž došlo dne 30. 1. 2020 (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019, výňatek přílohy č. 1, potvrzení o zaplacení kupní ceny). Dopisem ze dne 6. 2. 2020 oznámila Společnost žalované postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni (viz dopis ze dne 6. 2. 2020 vč. potvrzení o odeslání). Dopisem ze dne 26. 2. 2020 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k tomu, aby ihned uhradila dlužnou částku 39 627,04 Kč s příslušenstvím s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz předžalobní upomínka ze dne 26. 2. 2020 vč. podacího archu). Žalovaná ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy případné splnění dluhu má tvrdit dlužník). <b>Právní posouzení věci</b> <i>6. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>7. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 8. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovanou ze Smlouvy postoupila Společnost žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 uzavřené mezi Společností jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou, seznamem pohledávek a potvrzením o zaplacení úplaty za postupované pohledávky, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne 6. 2. 2020, čímž nabylo postoupení pohledávky účinnosti i ve vztahu k žalované. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>9. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>10. Podle § 2392 odst. 1 první věty o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> <i>11. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).</i> <i>12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>13. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 16. Společnost jako zapůjčitel a žalovaná coby vydlužitel uzavřely dne 26. 5. 2017 Smlouvu, kterou soud posoudil jakou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., neboť naplňovala podstatné náležitosti právě tohoto smluvníh