36 C 210/2022-83 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] dne [datum] distančním způsobem. Žalovaný na základě úvěrové smlouvy vyčerpal částku 11 800 Kč a uhradil částku 7 382,98 Kč. Pohledávka představuje jistinu ve výši 9 792,14 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 385,64 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 250 Kč. Z žalované jistiny žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení od 12. 11. 2017 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Podáním ze dne [datum] žalobkyně sdělila, že nadále požaduje z bezdůvodného obohacení zaplacení částky ve výši 4 417,02 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 12. 11. 2017 do zaplacení a vzala žalobu zpět co do jistiny ve výši 5 375,12 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 375,12 Kč za dobu od 12. 11. 2017 do zaplacení, co do částky ve výši 2 385,64 Kč představující kapitalizovaný úrok a co do částky ve výši 250 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Provedeným dokazováním soud zjistil, že na bankovní účet žalovaného byla připsána částka v celkové výši 11 800 Kč (potvrzení o provedené platbě ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Předžalobní výzvou ze dne 6. 5. 2020 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky nejpozději do sedmi dnů. Výzva byla žalovanému odeslána téhož dne (předžalobní výzva včetně podacího lístku). Žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], jejíž součástí je seznam postoupených pohledávek včetně té žalované, prokázala, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku na společnost [právnická osoba] a ta ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek, listina o převodu, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek). Žalobkyně tak byla aktivně legitimována domáhat se zaplacení žalované pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.). <i>Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>Podle § 1723 odst. 2 o. z. ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.</i> <i>Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je poté povinen splnit i bez zbytečného odkladu.</i> <i>Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poukázal žalovanému na jeho účet částku 11 800 Kč, na kterou žalovaný uhradil 7 382,98 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni, na niž byla pohledávka postoupena, z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) částku 4 417,02 Kč (rozdíl poskytnuté jistiny 11 800 Kč a zaplacených 7 382,98 Kč). Proto soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 4 417,02 Kč. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky nejpozději do sedmi dnů výzvou ze dne 6. 5. 2020 odeslanou téhož dne (předžalobní výzva včetně podacího lístku) a podle § 573 o. z. byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 11. 5. 2020 (pokud poslední den lhůty připadl na sobotu, neděli nebo svátek, byl posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den). Splatnost pohledávky nastala 18. 5. 2020. Ode dne následujícího se tedy žalovaný ocitl v prodlení a žalobkyni vzniká od 19. 5. 2020 nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 (tj. 10 % ročně). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky ve výši 4 417,02 Kč za dobu od 12. 11. 2017 do zaplacení. Soud vázán jejím návrhem zavázal žalovaného k zaplacení úroku z prodlení v jí požadované nižší výši, avšak až od 19. 5. 2020 do zaplacení a ve zbytku žalobu ohledně úroku z prodlení zamítl. Ve věci měl převažující úspěch žalovaný, kterému by tak podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věty první o.s.ř. (žalobkyně procesně zavinila zastavení řízení) náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.