36 C 264/2022-62 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr a zaplatit příslušenství úvěru ve výši 12 888 Kč (celkem tedy částku ve výši 27 888 Kč) ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena nejpozději dne 24. 8. 2021. Žalovaná uhradila pouze částku ve výši 2 000 Kč. Žalovaná částka 15 353,77 Kč představuje podle žaloby jistinu ve výši 14 008,91 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 344,86 Kč. Dále požadovala zůstatek neuhrazeného úroku ve výši 1 255,87 Kč, zůstatek neuhrazeného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 822,89 Kč, zůstatek neuhrazených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 293,96 Kč a zůstatek neuhrazeného inkasního poplatku ve výši 2 506,37 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, 15% p.a. úroku z nesplacené jistiny 14 008,91 Kč od 25. 8. 2021 do 29. 11. 2021 v kapitalizované výši 552,68 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 313,19 Kč za dobu od 25. 8. 2021 do 29. 11. 2021 a 8,5% p.a. úrok z prodlení z jistiny 14 008,91 Kč za dobu od 23. 12. 2021 do zaplacení. Aktivní legitimaci žalobkyně opírala o smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] a o oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi obchodní korporací [právnická osoba] a žalovanou byla v návrhu označená smlouva uzavřena, částka 15 000 Kč žalované v hotovosti předána (smlouva) a žalovaná pohledávka na žalobkyni postoupena (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], dohoda o úplatě za postoupení pohledávek, potvrzení o provedení transakce, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum]). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, právní předchůdce žalobkyně provedl hodnocení žalované dle údajů o jejích příjmech a výdajích. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové listině nazvané žádost o úvěr vyplněno, že žalovaná je na mateřské/rodičovské dovolené a pobírá invalidní důchod. Její měsíční příjem činí 22 623 Kč. Celkové měsíční výdaje žalované byly v žádosti o úvěr uvedeny částkou 13 920 Kč, a to 3 600 Kč na bydlení, energie, 9 320 Kč na dopravu, jídlo, osobní náklady a 1 000 Kč měsíční splátky stávajících půjček. Jiné výdaje uvedeny nebyly. Žalovaná dále uvedla, že bydlí v nájmu, je svobodná a u počtu vyživovaných dětí do 26 let uvedla 1. Žalobkyně uvedla, že poskytnuté údaje od žalované ověřila doklady vyžádanými od žalované, mezi které patří výpis z běžného účtu a potvrzení o druhu a výši důchodu. Dále uvedla, že žalovaná nemá jediný záznam v insolvenčním rejstříku, tedy ani v době uzavření smlouvy o úvěru nebyla v takovém rejstříku vedena. Žalobkyně soudu předložila potvrzení České správy sociálního zabezpečení ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že žalované náleží invalidní důchod 7 115 Kč měsíčně a jsou z něj prováděny exekuční srážky. Dále žalobkyně soudu předložila výpis z běžného účtu žalované za období [datum] do [datum], částečný výpis za období od [datum] do [datum] a částečný výpis z běžného účtu za období [datum] do [datum]. Z výpisu z běžného účtu žalované za období [datum] do [datum] mimo jiné vyplývá, že dne [datum] byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 300 Kč, dne [datum] obdržela od Úřadu práce ve [obec] příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek v celkové výši 11 363 Kč, dne [datum] uhradila splátku ve výši 1 500 Kč a dne [datum] obdržela od České správy sociálního zabezpečení invalidní důchod ve výši 7 327 Kč. Starý zůstatek na účtu v tomto období činil 88,17 Kč a nový zůstatek činil 111,07 Kč. Z částečného výpisu z běžného účtu žalované za období [datum] do [datum] mimo jiné vyplývá, že dne [datum] obdržela od Úřadu práce ve [obec] příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek v celkové výši 11 363 Kč, dne [datum] uhradila částku ve výši 200 Kč s poznámkou„ alimenty [příjmení] [příjmení]“ a dne [datum] obdržela od České správy sociálního zabezpečení invalidní důchod ve výši 7 427 Kč. Starý zůstatek na účtu v tomto období činil 111,07 Kč a nový zůstatek činil 104,73 Kč. Z částečného výpisu z běžného účtu žalované za období [datum] do [datum] mimo jiné vyplývá, že dne [datum] byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 250 Kč, dne [datum] obdržela od České správy sociálního zabezpečení invalidní důchod ve výši 7 427 Kč, dne [datum] obdržela od Úřadu práce ve [obec] přídavky na dítě, porodné a rodičovský příspěvek v celkové výši 21 600 Kč, dne [datum] uhradila splátku ve výši 4 000 Kč a dne [datum] obdržela od Úřadu práce ve [obec] příspěvek na bydlení ve výši 1 363 Kč. Žádné jiné relevantní listiny označeny a předloženy nebyly. 5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil a tomu odpovídá i výsledek. 11. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. 12. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z. (v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti) je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje s