36 C 30/2022-94 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení neuhrazených pohledávek ze smluv o Rychlé půjčce [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] Smlouvy uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a.s. (dále jen„ právní předchůdce“). Žalované byl v obou případech vyplacen úvěr bezhotovostně nejdříve ve výši 100 000 Kč a následně ve výši 30 000 Kč. 2. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 26. 3. 2018 (smlouva 1) žalobkyně žalovala na jistině 67 977,09 Kč, na kapitalizovaném úroku 8 349,08 Kč za dobu od 16. 4. 2018 do 18. 6. 2021 a dále 13,9% p.a. úrok z jistiny 67 977,09 Kč za dobu od 15. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od 31. 5. 2019 do 18. 6. 2021 ve výši 1 277,29 Kč a úrok z prodlení ve výši ve výši 8,25 % ročně z jistiny 67 977,09 Kč za dobu od 15. 7. 2021 do zaplacení. Aktivní legitimaci žalobkyně opírala o smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] a. a o smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba] a. a žalobkyní. 3. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 18. 12. 2019 (smlouva 2) žalobkyně žalovala na jistině 28 229,52 Kč, na poplatcích 897 Kč, na kapitalizovaném úroku 3 455,58 Kč za dobu od 15. 1. 2020 do 26. 5. 2021 a dále 14,99% p.a. úrok z jistiny 28 229,52 Kč za dobu od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od 30. 11. 2020 do 26. 5. 2021 ve výši 479,72 Kč a úrok z prodlení ve výši ve výši 8,25 % ročně z jistiny 28 229,52 Kč za dobu od 15. 6. 2021 do zaplacení. Aktivní legitimaci žalobkyně opírala o smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] a. a o smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba] a. a žalobkyní. 4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 5. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdce s žalovanou uvedené smlouvy uzavřel (návrh na uzavření smlouvy o Rychlé půjčce [číslo] ze dne 26. 3. 2018, akceptace návrhu smlouvy o Rychlé půjčce ze dne 26. 3. 2018, návrh na uzavření smlouvy o Rychlé půjčce [číslo] ze dne 18. 12. 2019, akceptace návrhu smlouvy o Rychlé půjčce ze dne 18. 12. 2019), žalovaná na jejich základě vyčerpala částku v celkové výši 130 000 Kč (100 000 Kč + 30 000 Kč) a uhradila 64 835,85 Kč (59 895,11 Kč - souhrnný výpis pohybů na účtě [číslo] 4 940,74 Kč - souhrnný výpis pohybů na účtě [číslo]), a že [právnická osoba] a.s. jako postupitel žalované pohledávky postoupila [právnická osoba] a.s. jako postupníkovi a ta následně žalobkyni (rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu, smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 6. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr ze smlouvy 1, žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce vycházel z údajů poskytnutých žalovanou v návrhu na uzavření smlouvy ze dne 26. 3. 2018, podle kterého pobírala čistý měsíční příjem 28 000 Kč. Výdaje žalované uvedeny nebyly. Žalovaná dále uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů, je zaměstnaná jako administrativní pracovník v oboru činnosti obchod. Žalovaná v návrhu na uzavření smlouvy uvedla, že má měsíční splátky jiných úvěrů ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdce žalobkyně kontroloval veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR atd. Při hodnocení žalované byl porovnáván její deklarovaný příjem 28 000 Kč a její výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Právní předchůdce žalobkyně z interních/externích zdrojů zjistil, že žalovaná měla v době podání žádosti další závazky, ale kapacita splácet byla pořád dostatečná. Listiny, z nichž by vyplýval příjem, výdaje a míra zadlužení žalované, žalobkyně ani na výzvu soudu nepředložila. 7. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr ze smlouvy 2, žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce vycházel z údajů poskytnutých žalovanou v návrhu na uzavření smlouvy ze dne 18. 12. 2019, podle kterého pobírala čistý měsíční příjem 20 000 Kč a nezbytné výdaje žalované byly uvedeny částkou 2 000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů, je zaměstnaná jako manuální pracovník v oboru činnosti pohostinství. Žalovaná v návrhu na uzavření smlouvy uvedla, že má měsíční splátky jiných úvěrů ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdce žalobkyně kontroloval veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR atd. Při hodnocení žalované byl porovnáván její deklarovaný příjem 20 000 Kč a její výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Právní předchůdce žalobkyně z interních/externích zdrojů zjistil, že žalovaná měla v době podání žádosti další závazky, ale kapacita splácet byla pořád dostatečná. Listiny, z nichž by vyplýval příjem, výdaje a míra zadlužení žalované, žalobkyně ani na výzvu soudu nepředložila. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. <i>10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.</i> 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. <i>12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> 13. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil. 14. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako