39 C 2/2022-19 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku rozsudku, představující dluh žalovaného z titulu půjčky, poskytnuté žalovanému dne [datum] ve výši 100 000 Kč a dále dne [datum] rovněž ve výši 100 000 Kč. Obě půjčky se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni do [datum]. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným dohodu o uznání a splácení dluhu, na základě které žalovaný uznal své dluhy z titulu obou půjček a zavázal se tyto půjčky včetně úroku s prodlení ve výši 8 % ročně splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč na každou půjčku, počínaje měsícem květnem 2021, a to vždy do 20. dne kalendářního měsíce. Splátky obou půjček byly sjednány pod ztrátou výhody jejich splátek, a pokud bude žalovaný v prodlení s úhradou splátky po dobu delší než 14 dnů, nastává automaticky ztráta této výhody splátek a je povinností žalovaného uhradit půjčku v plné výši k tomuto dni. Žalovaný uhradil pouze první splátku obou půjček ve výši 4 000 Kč dne [datum] při podpisu dohody o uznání a splácení dluhu. Poté již ničeho nesplácel. Druhá splátka byla splatná dne [datum] a žalovaný přišel o výhodu splátek dne [datum] a tímto dnem byl povinen uhradit půjčku v celé výši. Žalovaný však výše uvedené půjčky neuhradil ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k uplatněnému nároku žalobkyně i přes výzvu soudu nijak nevyjádřil. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.). 3. Soud provedl dokazování navrženými listinnými důkazy a má za prokázané následující skutečnosti. Dne [datum] poskytla žalobkyně žalovanému na základě jejich ústní dohody půjčku ve výši 100 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do [datum]. Dne [datum] poskytla žalobkyně žalovanému na základě jejich ústní dohody další půjčku ve výši 100 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaný dne [datum] uznal svůj dluh z výše uvedených půjček co do důvodu i výše a zavázal se jej vrátit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč na každou z půjček spolu s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně, počítaným ode dne následujícího po splatnosti obou půjček, a to vždy do 20. dne kalendářního měsíce, počínaje měsícem květnem. První splátku v celkové výši 4 000 Kč uhradil žalovaný při podpisu dohody o uznání a splácení dluhu ze dne [datum]. Splátky obou půjček byly sjednány pod ztrátou výhody jejich splátek, a pokud bude žalovaný v prodlení s úhradou splátky po dobu delší než 14 dnů, nastává automaticky ztráta této výhody splátek a bylo povinností žalovaného uhradit půjčku v plné výši k tomuto dni (viz dohoda o uznání a splácení dluhů ze dne [datum]). Žalovaný na výše uvedené půjčky uhradil pouze první splátku obou půjček v celkové výši 4 000 Kč, a to dne [datum] při podpisu dohody o uznání a splácení dluhu. Poté již ničeho nesplácel. Druhá splátka obou půjček byla splatná dne [datum], přičemž žalovaný přišel o výhodu splátek dne [datum] a tímto dnem byl povinen uhradit obě půjčky v celé výši. Žalovaný však výše uvedené půjčky neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze dne [datum], ve které byl žalovaný upozorněn, že pokud svůj dluh ve výši 196 000 Kč včetně vyčísleného příslušenství neuhradí ve lhůtě 7 dnů, bude podána soudní žaloba (předžalobní výzva ze dne [datum]). Tato výzva byla odeslána žalovanému doporučenou poštou dne [datum] (podací lístek ze dne [datum]). 4. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] a dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným ústní smlouvy o půjčce, na základě kterých půjčila žalovanému celkem 200 000 Kč se splatností do [datum]. Žalovaný poskytnuté půjčky žalobkyni ve stanovené lhůtě nevrátil, přičemž dne [datum] svůj dluh z obou půjček v celkové výši 200 000 Kč uznal a zavázal se jej zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách pod ztrátou výhody splátek, a to včetně úroku z prodlení ve výši 8 % ročně ode dne následujícího po jejich splatnosti. Žalovaný však uhradil pouze první splátku ve výši 4 000 Kč a proto se stal po splatnosti druhé splátky celý dluh splatný. Žalovaný jej však neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. V řízení nebyl žalovaný tvrzen či prokázán opak, byť na něm v tomto ohledu leželo břemeno tvrzení a břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř.). 5. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu byly mezi účastníky řízení uzavřeny dvě ústní smlouvy o půjčce podle ustanovení § 657 občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, které vznikly vyplacením částek 100 000 Kč žalovanému. Žalovaný poté písemným prohlášením uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše, z čehož vyplývá zákonný předpoklad, že dluh v uznaném rozsahu v době uznání trval (§ 2053 občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, dále jen občanského zákoníku). Uznání dluhu je dostatečně srozumitelné a určité, učiněné bez jakýchkoliv výhrad. Žalovaný se zavázal uznaný dluh uhradit v pravidelných měsíčních splátkách pod ztrátou jejich výhody. Jelikož žalovaný sjednané splátky ve stanovené lhůtě nehradil, byla žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat zaplacení celé pohledávky najednou (§ 1931 občanského zákoníku). Nezaplacením pohledávky žalobkyně ve sjednané lhůtě splatnosti ([datum]) se žalovaný dostal následujícím dnem po splatnosti pohledávky do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve sjednané výši 8 % (§ 1970 občanského zákoníku). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně požadovaného příslušenství. 6. Žalobkyně byla se svou žalobou zcela úspěšná, a proto vznikla neúspěšnému žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu všech nákladů potřebných k účelnému uplatňování jejího práva (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Jelikož byla žalovanému v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, tvoří náklady řízení odměna za zastupování (§ 137 odst. 1, 2 o. s. ř.). Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhláška). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 196 000 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). 7. Žalobkyni vznikly účelně vynaložené náklady řízení v celkové výši 41 381,20 Kč, které se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 840 Kč, mimosmluvní odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 8 940 Kč (§ 6 odst. 1 a § 7, § 11 vyhlášky), a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu se základním rozborem věci a sepis žaloby, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 5 821,20 Kč, kterou je advokát povinen odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám jejího advokáta.