46 C 233/2022-39 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se domáhala částky 3 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ Společnost“), dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému částku ve výši 3 500 Kč. Vzhledem k tomu, že Společnost řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, je smlouva neplatná, proto se žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši 3 500 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Dne [datum] byla připsána na účet žalovaného č. [bankovní účet] od Společnosti částka 3 500 Kč (viz výpis z běžného účtu 2013, sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Dne [datum] byla mezi [právnická osoba], s. r. o. a společností [právnická osoba] uzavřena Smlouva o postoupení pohledávek, dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek a dne dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek (viz smlouva postoupení pohledávek ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Předžalobní upomínkou ze dne [datum], zaslanou žalovanému dne [datum], sdělil zástupce žalobkyně žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení na žalobkyni, a dále žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky 6 646 Kč s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz předžalobní upomínka ze dne [datum] vč. podacího archu ze dne [datum]). <b>Právní posouzení věci</b> 5. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] investing group jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 6. Právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným je nutné posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“) spočívající v tom, že žalovaný obdržel od Společnosti částku 3 500 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním z neplatného právního úkonu (srov. § 451 odst. 2 obč. zák.). 7. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nepochybně až předžalobní výzvou ze dne [datum], v níž byla žalovanému stanovena lhůta k plnění do 7 dnů ode dne odeslání výzvy dne [datum], splatnost pohledávky tak nastala dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný do [datum] dlužnou částku 3 500 Kč řádně a včas nesplnil, dostal se dnem následujícím do prodlení (§ 1968 o. z.). Žalobkyni tak vznikl vedle nároku na zaplacení dlužné částky také nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), tj. ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení. 8. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 500 Kč od [datum] do zaplacení. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 9. Žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) á 200 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně. 10. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.