26 C 16/2023-41 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 25 656,89 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částek 26 074,52 Kč za dobu od [datum] do [datum], 26 017,88 Kč za dobu od [datum] do [datum], 25 941,71 Kč za dobu od [datum] do [datum], 25 673,67 Kč za dobu od [datum] do [datum] a z částky 25 656,89 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila jednak postoupením pohledávky, kterou na ni původní věřitel [právnická osoba], se sídlem v [obec], [ulice a číslo], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), postoupil a taky smlouvou [číslo] uzavřenou právní předchůdkyní s žalovanou dne [datum]. Žalovaná z částky 44 138 Kč, k jejímuž zaplacení se zavázala uhradila pouze částku 18 260,64 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zbývající částky s upozorněním na soudní vymáhání v případě, že žalovaná k úhradě nepřistoupí. Žalovaná na dlužné částce nic dalšího neuhradila, proto se žalobkyně nároku domáhá touto žalobou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání k soudu, ke kterému byla řádně a včas předvolána, se rovněž bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o.s.ř. U jednání nebyla přítomna ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila prostřednictvím svého právního zástupce. 3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní k prokázání svých tvrzení, z nichž zjistil tento skutkový stav: 4. Smlouvou o zápůjčce právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky v částce 25 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit navíc [anonymizováno] 18 500 Kč jako poplatek za administrativní činnost (5 000 Kč), úrok (3 500 Kč) a poplatek za hotovostní inkaso splátek (10 000 Kč). Žalovaná se zavázala k úhradě poplatku za pojištění [anonymizována dvě slova] ve výši 638 Kč. Celkovou dlužnou částku 44 138 Kč se žalovaná zavázala splácet v 58 týdenních splátkách po 761 Kč s tím, že první splátka byla splatná nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka nejpozději do konce následujícího týdenního období. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila převzetí částky 25 000 Kč (smlouva o půjčce [číslo] ze dne [datum]). Žalovaná před uzavřením smlouvy vyplnila předtištěný formulář ohledně svých osobních a majetkových poměrů, z něhož vyplynulo, že má dvě vyživovací povinnosti, žije společně s rodiči, kterým na bydlení přispívá měsíčně částkou 5 080 Kč, členové její domácnosti pobírají jako OSVČ 23 000 Kč čistého, na sociálních dávkách žalovaná pobírá částku 11 500 Kč a ostatní příjmy rodiny jsou 21 380 Kč bez bližší specifikace. Celkem tedy 55 880 Kč. Mezi výdaji kromě platby za bydlení uvedla výdaje domácnosti 14 000 Kč a splátky pojištění 1 320 Kč Celkem výdaje 20 400 Kč. K ověření své finanční situace měla předložit pracovní smlouvu, faktury za poslední měsíc a doklad SIPO (karta zákazníka – hodnocení bonity/žádost o úvěr). 5. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel postoupila soubor pohledávek na žalobkyni jako postupníka smlouvou uzavřenou dne [datum], jejíž nedílnou součástí byl seznam postoupených pohledávek, do něhož pod [číslo] byla zahrnuta pohledávka za žalovanou ve výši 26 413 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne [datum] oznámila žalované postoupení pohledávky. Následně prostřednictvím svého právního zástupce doporučeně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky v celkové výši 36 210,13 Kč do 7 dnů od odeslání (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva ze dne [datum], podací list ze dne [datum]). <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve kterém se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>8. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.</i> <i>9. Podle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>10. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 11. Soud po aplikaci zjištěného skutkového stavu na výše citovaná zákonná ustanovení shledal, že žaloba je důvodná, ale pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, kterou právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující, poskytla žalované finanční prostředky ve výši 25 000 Kč. [příjmení] byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr navýšený o poplatky a životní pojištění na celkovou výši 44 138 Kč splácet v pravidelných týdenních splátkách po 761 Kč, z nichž uhradila částku 18 260,64 Kč. Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků tohoto smluvního vztahu, se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a nikoliv o zápůjčku, musel se soud ex offo zabývat tím, zda žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, jako poskytovatel úvěru, splnila svou povinnost stanovenou v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy v rámci své odborné péče posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalované), na základě dostatečných informací. Poskytovatel úvěru totiž může úvěr poskytnout pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Požadavek řádného šetření úvěruschopnosti spotřebitele vyplynul z bohaté recentní soudní praxe, kterou zákonodárce dodatečně reflektoval novelou zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., jež nahradil dosavadní právní úpravu spotřebitelského úvěru, kterou novelizoval § 87 (zákonem č. 96/2022 Sb., účinným k [datum]), v němž stanovil, že absence zjišťování tzv. úvěruschopnosti vyvolává neplatnost sjednaného spotřebitelského úvěru, k níž jsou soudy povinny přihlížet i bez návrhu, protože z povahy věci jde o neplatnost absolutní podle § 588 o.z. Přestože tato novela neobsahovala přechodná ustanovení o účincích na právní vztahy založené právní úpravou platnou a účinnou před novelou, nelze pominout, že aplikační novela zákona o spotřebitelském úvěru neobsahovala přechodné ustanovení o účinku na právní vztahy založené předcházející právní úpravou, nelze pominout, že aplikační praxe soudů již v době před [datum], dokonce i v době účinnosti zákona č. 145/2010 Sb., byla postavena na stejném pojetí neplatnosti spotřebitelského úvěru z důvodu dostatečného neprověření úvěruschopnosti spotřebitele. 12. Soud má za prokázané, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, svou povinnost řádně prověřit úvěruschopnost žalované nesplnila, když vycházela pouze z údajů sdělených žalovanou, aniž by si je jakkoliv prověřila, stejně jako tvrzené výdaje. Pokud vycházela z dokladů uvedených v kartě zákazníka, tak tyto k výzvě soudu nepředložila, dokonce ani k výzvě soudu netvrdila, že by aktivně provedla šetření po bonitě žalované ve veřejně dostupných rejstřících NRKI, BRKI, [příjmení] atd. Pokud žalovanou tvrzené příjmy 55 880 Kč jí nepostačily k pokrytí tvrzených výdajů 20 400 Kč, o to více se měla mít právní předchůdkyně žalobkyně na pozoru a v rámci obezřetnosti vyvinout větší míru snahu o prověření skutečných majetkových poměrů žalované. Tuto zmiňovanou obezřetnost lze podřadit pod zákonodárcem požadovanou odbornou péči poskytovatele úvěru, který nespoléhá pouze na údaje uvedené žadatelem o úvěr, ale tato jeho tvrzení také řádně prověří. Soud proto vyhodnotil předmětnou úvěrovou smlouvou posoudit za neplatnou podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž soud k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu žalované, protože se jedná o neplatnost absolutní podle §§ 580 a 588 o.z. 13. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z absolutně neplatné smlouvy žalované částku 25 000 Kč,