26 C 280/2022-48 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 10 335 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 900 Kč. Žalobkyně svůj nárok opřela o smlouvu o zápůjčce uzavřenou s žalovanou dne [datum], kterou jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 800 Kč na účet č. [bankovní účet], které se zavázala vrátit společně s poplatkem ve výši 2 535 Kč do [datum]. Žalovaná však z půjčených peněz ani z poplatku nic nezaplatila. S ohledem na skutečnost, že žalovaná dluh nevrátila, vznikly jí náklady spojené s upomínáním v 5-ti případech v celkové výši 2 500 Kč a povinnost k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z dlužné úvěrové jistiny ode dne následujícího po splatnosti dluhu až do [datum] v celkové výši 3 900 Kč. Žalovaná byla k úhradě všech těchto nároků vyzvána před podáním žaloby, avšak k žádné úhradě nedošlo. Žalobkyně se proto s nárokem obrátila na soud. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a ani k jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl v její nepřítomnosti. Svou neúčast u jednání omluvila i žalobkyně, prostřednictvím své právní zástupkyně. 3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, z nichž zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru uzavřela s žalovanou prostřednictvím internetové stránky [webová adresa] smlouvu označenou jako smlouva o zápůjčce dne [datum], kdy žalovaná smlouvu podepsala zadáním [příjmení] kódu [číslo] Smlouva byla uzavřena poté, co si žalovaná na webových stránkách přečetla nabídku na uzavření smlouvy a následně si vystavila dle vlastní volby dostupné parametry (splatnost a výše zápůjčky) a vyplnila na webové stránce žalobkyně formulář žádosti o poskytnutí zápůjčky, do kterého zadala své osobní údaje. Žalovaná na webové stránce žalobkyně potvrdila seznámení se se zněním smlouvy o zápůjčce a s všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalované tím, že žalovaná poskytla sken svého občanského průkazu a uhradila bezhotovostně ze svého účtu korunovou platbu na účet, ze kterého následně byla úvěrová jistina žalované vyplacena. V rámci předsmluvního jednání byly prověřeny informace o poměrech žalované z údajů získaných od žalované, z nichž žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splatit. Konkrétní kroky při uzavření smlouvy byly popsány v článku II. všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], s.r.o. Z údajů uvedených ve smlouvě o zápůjčce vyplynulo, že žalovaná sdělila své rodné číslo, adresu trvalého pobytu ([adresa žalované] 66), adresu doručovací ([obec a číslo] 01, [ulice a číslo]), telefonní číslo ([číslo]), svou e-mailovou adresu [email]), číslo svého bankovního účtu pro zaslání úvěru ([bankovní účet]). Výše zápůjčky byla dohodnuta v celkové výši 7 800 Kč a poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 535 Kč. Splatnost zápůjčky byla dohodnuta do [datum] Součástí smlouvy byla také dohoda o poplatcích za úkony vzniklé v souvislosti s případným prodlením žalované, a to jednak poplatek za písemnou upomínku ve výši 500 Kč. Obsahem smlouvy bylo ujednání o vzniku nároku žalobkyně na smluvní pokutu v případě prodlení žalované se zaplacením zápůjčky, přičemž výše byla stanovena na 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (smlouva o zápůjčce, všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], s.r.o.). [právnická osoba] dne [datum] vydala potvrzení o provedené platbě žalobkyně ze svého účtu na účet příjemce [bankovní účet] dne [datum] ve výši 7 800 Kč s variabilním symbolem [číslo] (potvrzení banky). Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení celé dlužné částky v dopisech ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] (5 x upomínka). Žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně žalovanou vyzvala na adresu trvalého pobytu k zaplacení dlužné částky, kterou ke dni [datum] vypočetla na 16 663 Kč. Zároveň žalovanou upozornila, že pokud nedojde k úhradě do 3 dnů, přistoupí k soudnímu vymáhání. Výzva byla zaslána doporučeně na adresu uvedenou žalovanou jako adresa pro doručování, a to dne [datum] (předžalobní výzva, podací lístek). 4. Soud právně podřadil věc pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 8. V souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a recentní judikaturou Ústavního a Nejvyššího soudu České republiky (např. Nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) soud nejprve zkoumal, zda žalobkyně jako úvěrující před poskytnutím daného spotřebitelského úvěru dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované jako úvěrované plánovaný úvěr splatit, protože pokud by tak neučinila a žalované poskytla úvěr i přes svá nedostatečná či negativní zjištění, byla by úvěrová smlouva v takovém případě neplatná. Tato povinnost je žalobkyni uložena v zákoně o spotřebitelském úvěru, podle něhož součástí požadované odborné péče poskytovatele úvěru je i celková obezřetnost spočívající v nespoléhání se pouze na údaje o schopnosti úvěr splácet tvrzené samotným žadatelem o úvěr, ale i v aktivní činnosti spočívající v prověření či v požadování předložení dokladů o tvrzené schopnosti žadatele úvěr splatit. Žalobkyně v tomto směru však v řízení neprokázala, že by této své zákonné povinnosti dostála, tedy v daném případě, že by dostatečně zjišťovala nebo si nechala dostatečně prokazatelně žalovanou doložit, že je skutečně schopna poskytnutý úvěr splatit, tedy že má pravidelný příjem minimálně po dobu, po kterou měl smluvní vztah trvat, jaké jsou její skutečné výdaje, které z tohoto pravidelného příjmu hradí, zda není zadlužena, tedy zda nesplácí jiné závazky, či zda na ni nejsou nařízeny exekuce. Žalobkyně však při svých úvahách o úvěruschopnosti žalované nemohla vycházet z žádných informací, protože po žalované žádné informace o svých majetkových poměrech ani nepožadovala, a žalovaná ke svým poměrům žádné doklady v podobě výpisu z účtu, výplatních listin či dokladů o platbách výdajů na bydlení atd. ani nepředložila. Dokonce žalobkyně ani nenahlédla do insolvenčního rejstříku, z něhož by měla možnost zjistit, že žalovaná již v letech 2017 – 2020 požádala o oddlužení, přičemž muselo být insolvenční řízení zastaveno, protože žalovaná nesplnila podmínky stanovené soudem pro oddlužení plněním splátkového kalendáře. Minimálně z těchto údajů žalobkyni mělo být jasné, že žalovaná je osobou, která své závazky nesplácí nebo není schopna splácet, a že kromě závazků z nově poskytnutého úvěru má ještě závazky z předchozí doby, jež jsou rovněž nesplaceny, protože nebyly ani částečně uhrazeny ani v průběhu insolvenčního řízení. Žalobkyně tedy poskytla žalované úvěr, aniž by si jakkoliv prověřila možnosti či schopnosti žalované tento úvěr splatit, což se záhy projevilo tím, že žalovaná na dluhu nic nezaplatila. 9. Soud proto uzavřel, že žalobkyně dostatečně neprověřila úvěruschopnost žalované, resp. ani po výzvě soudu s upozorněním na následky neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní o splnění své povinnosti náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr ve sjednané lhůtě. Úvěrová smlouva jako spotřebitelská smlouva je tak neplatná pro rozpor s § 580 odst. 1 o. z., přičemž soud k n