35 C 35/2023-24 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 11 019 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že na základě dohody o užívání družstevního bytu ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“) žalobce přenechal žalované a Ing. [jméno] [příjmení] družstevní byt [číslo] (nyní evidovaný jako bytová jednotka [číslo]) o velikosti 3+1 ve III. podlaží bytového domu ve [obec], ulice [adresa] (dále jen„ předmětná jednotka“). Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo manželství žalované a Ing. [jméno] [příjmení] rozvedeno. Na základě dohody o vypořádání majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení ze dne [datum] se stala žalovaná výlučnou nájemkyní předmětné jednotky. Žalovaná neuhradila nájemné za měsíce říjen až prosinec 2022 ve výši 3 × 3 673 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na výzvu ze dne [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 3. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr. 4. Žalobce jakožto evidovaný vlastník jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů [číslo] vedené Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrálním pracovištěm Zlín, na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Zlém (viz informace o jednotce na č. l. 8), si ujednal s žalovanou a Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] Smlouvu, na jejímž základě přenechal žalované a Ing. [jméno] [příjmení] do dočasného užívání předmětnou jednotku za účelem uspokojení jejich bytové potřeby, žalovaná a Ing. [jméno] [příjmení] se zavázali za užívání předmětné jednotky platit nájemné ve výši určené představenstvem družstva (viz Dohoda o užívání družstevního bytu ze dne [datum]). Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo manželství žalované a Ing. [jméno] [příjmení] rozvedeno (viz rozhodnutí Okresního soudu ve [obec] ze dne 18. 5. 2005, č. j. 26 C 76/2005-12). Žalovaná a Ing. [jméno] [příjmení] uzavřeli dne [datum] dohodu o vypořádání majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení, na základě níž se stala žalovaná výlučnou nájemkyní předmětné jednotky (viz Smlouva upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení ze dne [datum]). Výše nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu byla stanovena ve výši 3 673 Kč, splatné do 25. dne v daném měsíci (viz předpis nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu ze dne [datum]). Žalovaná neuhradila nájemné za měsíce říjen až prosinec 2022 v celkové výši 11 019 Kč, tj. 3 × 3 673 Kč (viz závazky a pohledávky). Dopisem ze dne [datum] zástupce žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši 11 294 Kč, představující dlužné nájemné ve výši 11 019 Kč a příslušenství kapitalizováno k datu [datum] ve výši 275 Kč, a to ve lhůtě 8 dnů ode dne odeslání výzvy (viz dopis na č. l. 15 vč. podací stvrzenky). Žalovaná ničeho neuhradila (viz nezpochybněným tvrzením žalobce, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník). <b>Právní posouzení věci</b> <i>5. Podle § 3074 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ NOZ“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.</i> <i>6. Podle § 2251 odst. 1 NOZ nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájmem platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.</i> <i>7. Podle § 1958 odst. 2 NOZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>8. Podle § 1968 věta první NOZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.</i> <i>9. Podle § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>10. Podle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 11. Žalobce jako vlastník předmětné jednotky uzavřel s žalovanou jako nájemcem dne [datum] nájemní smlouvu ve smyslu § 663 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, přičemž práva a povinnosti z tohoto právního vztahu se po datu [datum] řídí ustanovením zák. č. 89/2012 Sb. NOZ. Žalované tak vzniklo právo předmětnou jednotku užívat a zároveň povinnost za toto užívání platit měsíční nájemné ve výši 3 673 Kč, a to do 25. dne aktuálního měsíce. Žalobce uplatnil nárok na zaplacení nájemného za měsíce [číslo] 2022 ve výši 3 × 3 673 Kč, tj. celkem 11 019 Kč. Jelikož žalovaná v uvedeném termínu a ostatně ani doposud ujednané nájemného v celkové výši 11 019 Kč dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím (výrok I.). 12. Žalobce dále uplatnil nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 673 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 15 % ročně z částky 3 673 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 15 % z částky 3 673 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaná neuhradila nájemné k datu splatnosti, tj. do 25. aktuálního měsíce, pročež se dostala dnem následujícím do prodlení s jeho zaplacením a žalobci počínaje tímto datem až do zaplacení vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobce v řízení požadoval úrok z prodlení až od 1. dne následujícího měsíce do zaplacení, soud mu proto v souladu s jeho návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za požadované (kratší) období. 13. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 14. Žalobce byl v řízení zcela procesně úspěšný, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva, které tvoří: zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč; odměna za zastoupení žalobce advokátem dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to v plné výši za dva úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, písemném podání žaloby a ve výši jedné poloviny za jeden úkon právní pomoci spočívající v jednoduché výzvě k plnění (soud posoudil výzvu k plnění ze dne [datum] jako jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) cit. vyhl., neboť neobsahovala náležitý skutkový a právní rozbor, aby mohla být považována za výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) cit. vyhl.); sazba mimosmluvní odměny právní služby z tarifní hodnoty 11 019 Kč podle § 7 bodu 5 cit. vyhl. činí v případě celého úkonu 1 580 Kč a v případě polovičního úkonu 790 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobce advokátem činí částku 3 950 Kč; tři náhrady hotových výdajů po 300 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.), celkem tedy 900 Kč; DPH ve výši 21 % ze základu 4 850 Kč, tedy DPH ve výši 1 018,50 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 6 868,50 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 15. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.