36 C 35/2023-104 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení, protože žalovaný se zavázal, že opraví střechu a dne [datum] převzal na realizaci této opravy zálohu, dílo však nezrealizoval, proto je povinen zálohu vrátit. Objednatel díla [jméno] [příjmení] žalovanou pohledávku na žalobce postoupil. Počínaje dnem [datum] až do zaplacení se žalobce vedle jistiny domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení. 2. Před jednáním vzal žalobce žalobu zpět ohledně 10% p.a. úroku z prodlení z žalované částky za dobu od [datum] do [datum], proto soud řízení v rozsahu zpětvzetí výrokem I zastavil, aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného (§ 96 odst. 1, 2, 4 o.s.ř.). 3. Žalovaný připustil, že na opravě střechy pracoval, ale pro [jméno] [příjmení], nikoliv pro objednatele [jméno] [příjmení]. Zálohu na zhotovení střechy od objednatele nikdy nepřevzal a nic mu nedluží. Namítl promlčení žalované pohledávky. 4. Jelikož žalovaný popřel existenci žalované pohledávky, zabýval se soud nejprve její existencí, neboť postoupit je možné pouze existující pohledávku, stejně jako se pouze existující právo může promlčet. 5. Žalobce svou právní argumentaci postavil na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 861/2001, z něhož vyplývá, že žaluje-li žalobce vrácení peněžitého plnění, je povinen prokázat pouze předání žalované částky, což žalobce prokazoval příjmovým pokladním dokladem z [datum], na němž podle něj žalovaný potvrdil [jméno] [příjmení] převzetí částky [částka], a svědeckými výpověďmi objednatele díla [jméno] [příjmení], který žalovanou částku žalovanému předal, a [jméno] [příjmení], který předání přihlížel. Na žalovaném podle citovaného rozhodnutí naopak bylo, aby prokázal právní důvod k převzetí peněžitého plnění. Žádný právní důvod převzít žalovanou částku žalovaný podle žalobce neměl. 6. Stěžejním důkazem, který podle žalobce prokazoval předání žalované částky žalovanému, byl příjmový pokladní doklad z [datum]. Údaje na příjmovém pokladním dokladu však byly natolik vnitřně rozporné, že doklad sám o sobě předání zálohy ve výši 150 000 Kč na opravu střechy žalovanému neprokazoval. Doklad byl totiž vyplněn tak, že [jméno] [příjmení] jako podnikající fyzická osoba stvrzuje, že přijal od žalovaného částku 150 000 Kč jako zálohu placenou na základě zálohové faktury [číslo]. V kolonce“ Přijal:“ měl [jméno] [příjmení] v souladu s obsahem dokladu svým podpisem stvrdit přijetí částky, avšak namísto toho je v kolonce“ Přijal:“ podpis a razítko žalovaného. 7. Žalobce rozpory na příjmovém pokladním dokladu vysvětlil tak, že doklad vyplňoval žalovaný a je to jeho chyba v psaní. Právní důvod k předání a přijetí částky 150 000 Kč však byl jediný – záloha na zhotovení díla, kterou platil [jméno] [příjmení] žalovanému, proto měl být příjmový pokladní doklad vyplněn tak, že žalovaný stvrzuje svým podpisem přijetí částky 150 000 Kč od [jméno] [příjmení]. 8. Nejenže z příjmového pokladního dokladu jednoznačně nevyplývá, kdo předával a kdo přijímal částku 150 000 Kč, ale ani důvod platby z něj nelze vyčíst, protože jen odkazuje na zálohovou fakturu. Proto pouze na základě příjmového pokladního dokladu nelze vzít za prokázané, kdo komu z jakého důvodu platil 150 000 Kč. K odstranění rozporů nemohlo přispět ani zjištění, kdo doklad vyplnil, proto soud navržený znalecký posudek z oboru písmoznalectví k důkazu neprováděl. 9. Soud dále vyslechl žalobcem navržené svědky, avšak žádný z nich nepotvrdil žalobní tvrzení, která byla sama o sobě vnitřně rozporná. 10. Žalobce nejprve v žalobě tvrdil, že žalovaný uzavřel s [jméno] [příjmení] smlouvu o dílo, převzal zálohu ve výši 150 000 Kč na zhotovení díla, dílo však neprovedl. 11. Následně v podání z [datum] doplnil, že zakázku žalovanému zprostředkoval [příjmení] [příjmení], který zpracoval cenovou nabídku. Byla připravena písemná smlouva o dílo, která nebyla uzavřena, ani dílo nebylo zhotoveno, přestože žalovaný převzal zálohu ve výši 200 000 Kč. Jelikož žalovaný částečně plnil, požadoval po něm žalobce vrátit jen 150 000 Kč. 12. V podání ze dne [datum] už žalobce tvrdil, že se na opravě střechy s [jméno] [příjmení] ústně dohodli jak žalovaný, tak [příjmení] [příjmení]. Přestože zálohu na materiál převzal žalovaný, materiál zaplatil [příjmení] [příjmení], který zrealizoval i dílo. Žalovaný plnil jen částečně a k tomu vadně, je tedy povinen zálohu vrátit. 13. U prvního jednání žalobce tvrdil, že žalovaný převzal zálohu na opravu střechy ve výši 200 000 Kč, aniž by se na realizaci díla dohodl a aniž by dílo realizoval. 14. Jediným společným bodem jinak rozporných žalobních tvrzení bylo tvrzení, že žalovaný převzal od [jméno] [příjmení] zálohu na opravu střechy, a to nejprve 150 000 Kč, a pak dalších 50 000 Kč. 15. [jméno] [příjmení] sice povětšinou zcela účelově odpovídal, že si nevzpomíná, nakonec však přeci jen rozhodné skutečnosti vysvětlil. 16. [jméno] [příjmení] k věci uvedl, že se po dvaceti letech rozhodl udělat novou krytinu na střeše domu, který vlastní s manželkou. Poptával položení šindele, nové svody, hromosvod, okenní vikýře, oplechování oken a komínů. Na zhotovení díla se dohodl s [jméno] [příjmení], který po prohlídce domu zpracoval cenovou nabídku, v níž vyčíslil cenu za rekonstrukci kolem 400 000 Kč. 17. [příjmení] nabídku z [datum] žalobce soudu k důkazu předložil. Soud z ní zjistil, že ji zpracoval [příjmení] [příjmení] a montáž a demontáž střešní krytiny na domě v [obec], ulice [ulice], včetně oplechování, odvětrávacích prvků, svodů a opravy střešních vikýřů nacenil ve třech verzích v rozpětí 402 600 – 406 400 Kč bez DPH podle toho, zda budou zvoleny plastové nebo měděné odvětrávací prvky. 18. Tuto cenovou nabídku svědek [jméno] [příjmení] po nahlédnutí odsouhlasil a uvedl, že podle ní začal [příjmení] [příjmení] střechu opravovat. 19. Svědek dále uvedl, že [příjmení] [příjmení] opravoval střechu s žalovaným, kterého mu představil jako svého spolupracovníka či kolegu. Nedělal proto mezi nimi rozdíl, když byli kolegové. Až v průběhu rekonstrukce se svědek s [jméno] [příjmení] dohodl, že na rekonstrukci střechy zaplatí zálohu ve výši 150 000 Kč. Peníze přivezl na stavbu a na popud [jméno] [příjmení] je předal žalovanému. [příjmení] [příjmení] byl v okamžiku předání na střeše poblíž. Předali si s žalovaným i doklad o zaplacení, k němuž svědek přes dotazy soudu nic bližšího neuvedl. Předložený příjmový pokladní doklad z [datum] s ním však neztotožnil, vyloučil, že by ho vyplnil, a poukázal na to, že na dokladu není jeho podpis. Vyloučil, že by si s žalovaným vystavovali faktury, byť doklad na zálohovou fakturu odkazuje. 20. [jméno] [příjmení] dále uvedl, že následně poptávali žalovaný a [příjmení] [příjmení] další zálohu, proto předal žalovanému dalších 50 000 Kč. Rekonstrukce střechy se časově protáhla, jinak byl svědek s realizací spokojen. Po zhotovení díla mu střechu předal a konečnou fakturu vystavil [příjmení] [příjmení], kterému zaplatil v souladu s cenovou nabídkou cenu přes 400 000 Kč. Zaplacené zálohy byly v konečném vyúčtování ceny díla zohledněny. 21. Žalobce k důkazu předložil konečnou fakturu na 426 951 Kč včetně 21% DPH. [příjmení] ji [jméno] [příjmení] jako fyzické osobě [příjmení] [příjmení]. Svědek potvrdil, že vyúčtovaná částka nejspíše odpovídá tomu, co za rekonstrukci střechy zaplatil. 22. Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že mu [příjmení] [příjmení] nabídl, aby s ním udělal střechu. Dohodli se spolu, že si cenu po odečtení nákladů na materiál rozdělí napůl. [příjmení] [příjmení] nacenil rekonstrukci, nakoupil ze zálohy od objednatele [jméno] [příjmení] materiál a jednal s objednatelem. Žalovaný tam byl na práci a na střeše pracoval s [jméno] [příjmení]. 23. Žalovaný neuměl vysvětlit, proč mu [příjmení] [příjmení] vystavil zálohovou fakturu [číslo] na materiál na rekonstrukci střechy v [obec], [ulice], ve výši 80 000 Kč, kterou předložil. Uvedl, že k ní patří příjmový pokladní doklad z [datum], který nevyplňoval a prázdný ho podepsal [jméno] [příjmení], který ho k tomu vyzval s tím, že se to potom dořeší s konečnou fakturou. Potom mu poslal fakturu [číslo] na 80 000 Kč. 24. Žalovaný popřel, že by od [jméno] [příjmení] převzal zálohu na opravu střechy. Tvrdil, že přestože s [jméno] [příjmení] udělal 70- 80 % práce, zaplaceno nedostal. [jméno] [příjmení] mu řekl, že už chodit nemusí, že střechu [příjmení] [příjmení] dodělá sám. 25. [příjmení] [příjmení] na rozdíl od žalovaného a [jméno] [příjmení] uvedl, že zakázku se souhlasem objednatele [jméno] [příjmení] nabídl žalovanému. Byl se na dům pouze podívat, zjistil, že je potřeba položit novou šindel, na což neměl čas, proto zakázku nabídl žalovanému, který ji vzal. Opravu střechy s žalovaným nedělal, jen mu dodal materiál. 26. Žalobce k důkazu předložil objednávku, dle které [příjmení] [příjmení] u [právnická osoba] dne [datum] objednal 402 m2 šindele, což s nezbytnou rezervou odpovídá 393 m2 šindele naceněné v cenové nabídce ze [datum] [právnická osoba] vyúčtovaly [jméno] [příjmení] částkou 61 290,48 Kč včetně DPH (